V EU se objeví až jedna nová omamná látka za týden. Jakým drogám Češi holdují nejvíce?

„Zavedené drogy nebyly nikdy tak dostupné a nadále se (na trzích) vynořují nové silné látky,“ uvedl ředitel EMCDDA Alexis Goosdeel. Podle zjištění agentury se v loňském roce objevilo mezi spotřebiteli drog na 52 nových psychotropních látek, mezi kterými bylo 15 nových syntetických kanabinoidů, šest syntetických opioidů či šest syntetických kathinonů.

Nové a nové látky ale nestíhá mezinárodní legislativa zařazovat mezi zakázané. „Současné regulační nástroje, které máme k dispozici, nefungují. Syntetických látek neuvěřitelně rychle přibývá a není je tak možné dokola standardním způsobem přidávat na mezinárodní seznamy zakázaných látek,“ uvedl přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský.

Umístění jednotlivých látek na seznam totiž vyžaduje nejen čas, ale i evidenci účinků, dopadů a komplikací. „Dříve, než se vše splní, jsou zastaralé a na trhu jsou už k dostání jiné,“ podotkl Miovský. Například u kratomu, přírodní látky s opioidními účinky, která se u nás prodává jako sběratelský předmět, by se mělo zasáhnout cíleně. „Poláci v tom byli velmi rychlí, šli velmi tvrdě po obchodnících např. přes hygienické normy a podmínky prodeje a fungovalo to lépe,“ dodal pro CNN Prima NEWS.

Podle něj je potřeba si uvědomit, že možnosti regulace trhu jsou opravdu velmi malé. „To znamená, že prevence a ‚harm reduction‘, tedy strategie minimalizace rizik a škod, jsou v podstatě jedny z mála nástrojů, které máme k dispozici. Představa, že někdo drogy zakáže a bude to fungovat, je opravdu zcestná,“ dodal s tím, že pozornost by si zasloužily především preventivní programy.

V Česku je populární marihuana

EMCDDA také uvedla, že poté, co v roce 2020 distribuci drog narušila pandemie covidu, se spotřeba některých látek vrátila na úroveň před ní. Jedná se například o kokain, který je s 3,5 milionu uživatelů za uplynulý rok druhou nejvíce konzumovanou drogou v EU. Pandemie také vedla spotřebitele i distributory k většímu využití technologií, například šifrovaných komunikačních platforem.

Kvůli pandemii se rovněž snížila dostupnost léčby drogových závislostí, s uvolněním opatření ve většině zemí se ale situace vrací postupně k úrovní před zdravotnickou krizí způsobenou šířením koronaviru. S rozvolněním pandemických opatření se zvyšovala spotřeba látek, které lidé častěji berou na společenských akcích.

Podle odhadů agentury zhruba 30 procent obyvatel EU ve věku 15 až 64 let alespoň jednou za život vyzkoušelo přinejmenším jednu zakázanou látku. Nejčastěji užívanou látkou je konopí, které zkusilo 79 milionů lidí. V uplynulém roce jej užilo alespoň jednou 22 milionů lidí, což je sedm procent unijních obyvatel. Mezi mladými ve věku 15 až 34 let to bylo 15,5 procenta. Nejvyšší míru v této kategorii vykazuje Česká republika, kde marihuanu v posledním roce zkusilo 23 procent mladých lidí.

Velké popularitě se mezi mladými lidmi v Česku těší i halucinogenní houby. Alespoň jednou za uplynulý rok je zkusilo zhruba pět procent lidí ve věku 15 až 34. Průměr v unii se přitom pohybuje pod jedním procentem. Tuzemsko vykazuje také nejvyšší míru rizikových uživatelů metamfetaminu (pervitinu) – je jich 4,84 na tisíc obyvatel.

V letech 2010 až 2020 se podle zprávy zvýšilo množství zabavených drog. Výjimku tvoří konopná pryskyřice, ze které se vyrábí hašiš, a heroin. Množství zabaveného metamfetaminu vzrostlo v uplynulém desetiletí bezmála na šestinásobek, u amfetaminu to byl pětinásobek. Podle EMCDDA to mimo jiné ukazuje, že roste role Evropy jako výrobce, trhu i tranzitní oblasti pro tyto omamné látky.