9.díl - Kruh se uzavírá. Dolar se vrací zpět do Česka
Město se poprvé zapsalo do světové historie před 501 lety. Tehdy místní mincovnu pod bedlivým dohledem zakladatele Štěpána Šlika opustil první jáchymovský tolar. O století později se už tolary razily po celé Evropě a dobývaly kolonie. Na Jáchymov se ale pomalu zapomínalo, přestože se tu světové údálosti odehrávaly dál…
Kdybyste se dnes nějakého Američana zeptali, jestli tuší, že dolar pochází z Česka, asi by se na vás díval dost nevěřícně. A Australané, Novozélanďané anebo třeba obyvatelé ostrovů v Karibiku, kteří všichni také používají dolarový systém, by na tom asi nebyli lépe.
Ono se vlastně není čemu divit. Jáchymov, který vyrostl doslova a do písmene na stříbře z místních dolů, měl v době své největší slávy neuvěřitelných 18 000 obyvatel. Stalo se z něj na čas dokonce druhé nejlidnatější město české země. Tím prvním byla samozřejmě Praha.
Poté, co Ferdinand I. odebral rodině Šliků veškerá majetková práva na Jáchymov a přilehlé pozemky, město sice prospívalo dál. Zlaté, nebo spíš stříbrné časy mu už ale pomalu končily. Do světových dějin sice ještě přidalo několik zářezů, jeho historie ale rozhodně nebyla vždycky tak růžová, jako na začátku. Ba naopak. Joachimsthal zažil i pěkně temné časy.
Na počátku 17. století Jáchymov málem zanikl
Bohatá naleziště působila jako magnet nejen na horníky, ale také na různé umělce a význačné učence. Město se stalo jedním z center renesance a humanismu, což dodnes připomíná knihovna latinské školy s řadou cenných tisků. Jenže místní nerostné bohatství nebylo nekonečné. Jakmile se největší naleziště stříbra vyčerpala, ztratilo na atraktivitě i město.
Počet obyvatel klesl ke dvěma tisícům, provizorní hornické domky zmizely a zůstalo jen kolem pěti set budov. Město tehdy málem přestalo existovat, nakonec ale těžké období překonalo; stříbro totiž nebylo to jediné, co se zde dalo těžit. Do Jáchymova se vrátil život, když se v jeho okolí během 18. století dobývaly ze země suroviny jako nikl, arsen, kobalt, olovo nebo cín.
S novými surovinami se ve městě blýskalo na časy
Založili zde první báňskou školu svého typu v Habsburské monarchii. Přesunula se sem sídla okresní správy, soudu a horní a hutní správy. Vznikla tu tabáková továrna, výrobna rukavic, korkovna… Málokoho by ovšem napadlo, že další osud Jáchymova nakonec rozhodne nerost, kterému se mezi horníky trefně přezdívalo smolinec, protože ho nacházeli tam, kde už nebylo stříbro. Dnes mu říkáme uraninit a v 19. století se používal k výrobě barev.
Smolinec Zdroj: CC BY-SA 3.0 / Rob Lavinsky, iRocks.com
Právě z jáchymovského smolince Marie Curie Skłodowská, která Jáchymov sama později i navštívila a sfárala do jednoho z dolů, izolovala úplně nový prvek – radium.
Dostala díky tomu i Nobelovu cenu za chemii. Jáchymov získal na výrobu radia monopol a objevili tu i radioaktivní důlní vody, díky kterým ve městě vznikly vůbec první radonové lázně na světě.
Temné časy a Jáchymovské peklo
Se světovým objevem ale tím pádem nakonec samozřejmě přišly do Jáchymova i světové problémy. Uranovou rudu tu těžili nacisté i komunisté.
Dohromady se tu ze země získalo okolo 8 000 tun uranu. Za druhé světové války město patřilo samozřejmě k Německu a lázeňské budovy se přeměnily na lazaret. V padesátých letech už byli zase Němci dávno vysídlení, město ale zabrali komunisté. Ti používali místní uranové doly jako pracovní tábory – známé a hrůzné Jáchymovské peklo pro muže určené k likvidaci neboli mukly; vězně, které více než z poloviny generovaly vykonstruované politické procesy.
Jáchymovská Věž smrti Zdroj: CC BY-SA 4.0 / Michal Louč
Pamětní nápis na Věži smrti Zdroj: CC BY-SA 4.0 / Michal Louč
Nejenže podmínky v těchto táborech byly nelidské a krušnohorské počasí extrémně kruté, vězni ale také museli v dolech pracovat bez jakýchkoli ochranných prostředků. Uranová ruda je samozřejmě radioaktivní. Její negativní dopady na zdraví lidí byly dobře známé už od počátku 20. století, v Jáchymově toho ale nikdo nedbal. Drtivá většina ze 65 000 lidí, kteří táborem prošli, si odnesla zdravotní následky, mnozí zemřeli na rakovinná onemocnění.
Jáchymovské peklo zažili například i někteří hráči československého národního hokejového týmu, který v roce 1949 vyhrál zlatou medaili na mistrovství světa. Na příští mistrovství do Londýna jim už režim nedovolil vycestovat a po setkání v pražské hospodě U Herclíků bylo jedenáct hráčů zatčeno. Mezi nimi například i brankář Bohumil Moudrý. Ten dostal trest nejdelší, 15 let. Uranové doly si na jeho životě vybraly obrovskou daň; odsloužil si sice jen třetinu z původního trestu, osm let po propuštění ale zemřel. Bylo mu jen 46 let.
Bohumil Moudrý Zdroj: CC BY 4.0 / Národní muzeum
I tato nelichotivá kapitola Jáchymovských dějin nakonec v 60. letech 20. století skončila, zanechala ale dramatické následky jak na počtu obyvatel, tak na stavu místních historických památek.
Dnes ve městě žije jen 2 500 obyvatel
V současné době lidi do Jáchymova lákají hlavně místní lázně. Možná vás už ani nepřekvapí, když vám řekneme, že i ty jsou naprostým světovým unikátem. K terapii totiž používají radonové vody a ozařování. Klienti do místních léčebných zařízení jezdí hlavně kvůli nepříjemným onemocněním pohybového aparátu, jako je třeba dna, revma nebo záněty nervů.
Historické jádro města naštěstí místní dramatické dějiny přestálo a s ním i některé původní architektonické památky z 16. století, včetně slavné mincovny, ve které zakladatel města Štěpán Schlik nechal roku 1520 vyrazit první tolar. Ta dnes slouží jako muzeum, které určitě stojí za to navštívit.
Údolní městečko, ve kterém v současnosti žije okolo dvou a půl tisíce obyvatel, teď usiluje o zapsání svého historického centra do seznamu UNESCO, na němž už je i hornická krajina v jeho okolí. Pokud se mu to podaří, je možné, že se do města přijede podívat daleko víc zahraničních turistů. Pravda o tom, jak svět přišel k dolarům, se tak možná dostane i k těm, kdo dolary dnes a denně používají jako svou měnu.
