reklama

V Jáchymově se tvořily světové dějiny, přesto se na něj zapomnělo

Město se poprvé zapsalo do světové historie před 501 lety. Tehdy místní mincovnu pod bedlivým dohledem zakladatele Štěpána Šlika opustil první jáchymovský tolar. O století později se už tolary razily po celé Evropě a dobývaly kolonie. Na Jáchymov se ale pomalu zapomínalo, přestože se tu světové údálosti odehrávaly dál…

reklama

Kdybyste se dnes nějakého Američana zeptali, jestli tuší, že dolar pochází z Česka, asi by se na vás díval dost nevěřícně. A Australané, Novozélanďané anebo třeba obyvatelé ostrovů v Karibiku, kteří všichni také používají dolarový systém, by na tom asi nebyli lépe.

Ono se vlastně není čemu divit. Jáchymov, který vyrostl doslova a do písmene na stříbře z místních dolů, měl v době své největší slávy neuvěřitelných 18 000 obyvatel. Stalo se z něj na čas dokonce druhé nejlidnatější město české země. Tím prvním byla samozřejmě Praha.

Poté, co Ferdinand I. odebral rodině Šliků veškerá majetková práva na Jáchymov a přilehlé pozemky, město sice prospívalo dál. Zlaté, nebo spíš stříbrné časy mu už ale pomalu končily. Do světových dějin sice ještě přidalo několik zářezů, jeho historie ale rozhodně nebyla vždycky tak růžová, jako na začátku. Ba naopak. Joachimsthal zažil i pěkně temné časy.

Na počátku 17. století Jáchymov málem zanikl

Bohatá naleziště působila jako magnet nejen na horníky, ale také na různé umělce a význačné učence. Město se stalo jedním z center renesance a humanismu, což dodnes připomíná knihovna latinské školy s řadou cenných tisků. Jenže místní nerostné bohatství nebylo nekonečné. Jakmile se největší naleziště stříbra vyčerpala, ztratilo na atraktivitě i město.

Počet obyvatel klesl ke dvěma tisícům, provizorní hornické domky zmizely a zůstalo jen kolem pěti set budov. Město tehdy málem přestalo existovat, nakonec ale těžké období překonalo; stříbro totiž nebylo to jediné, co se zde dalo těžit. Do Jáchymova se vrátil život, když se v jeho okolí během 18. století dobývaly ze země suroviny jako nikl, arsen, kobalt, olovo nebo cín.

S novými surovinami se ve městě blýskalo na časy

Založili zde první báňskou školu svého typu v Habsburské monarchii. Přesunula se sem sídla okresní správy, soudu a horní a hutní správy. Vznikla tu tabáková továrna, výrobna rukavic, korkovna… Málokoho by ovšem napadlo, že další osud Jáchymova nakonec rozhodne nerost, kterému se mezi horníky trefně přezdívalo smolinec, protože ho nacházeli tam, kde už nebylo stříbro. Dnes mu říkáme uraninit a v 19. století se používal k výrobě barev.

Právě z jáchymovského smolince Marie Curie Skłodowská, která Jáchymov sama později i navštívila a sfárala do jednoho z dolů, izolovala úplně nový prvek – radium.

Dostala díky tomu i Nobelovu cenu za chemii. Jáchymov získal na výrobu radia monopol a objevili tu i radioaktivní důlní vody, díky kterým ve městě vznikly vůbec první radonové lázně na světě.

Temné časy a Jáchymovské peklo

Se světovým objevem ale tím pádem nakonec samozřejmě přišly do Jáchymova i světové problémy. Uranovou rudu tu těžili nacisté i komunisté.

Dohromady se tu ze země získalo okolo 8 000 tun uranu. Za druhé světové války město patřilo samozřejmě k Německu a lázeňské budovy se přeměnily na lazaret. V padesátých letech už byli zase Němci dávno vysídlení, město ale zabrali komunisté. Ti používali místní uranové doly jako pracovní tábory – známé a hrůzné Jáchymovské peklo pro muže určené k likvidaci neboli mukly; vězně, které více než z poloviny generovaly vykonstruované politické procesy.

Nejenže podmínky v těchto táborech byly nelidské a krušnohorské počasí extrémně kruté, vězni ale také museli v dolech pracovat bez jakýchkoli ochranných prostředků. Uranová ruda je samozřejmě radioaktivní. Její negativní dopady na zdraví lidí byly dobře známé už od počátku 20. století, v Jáchymově toho ale nikdo nedbal. Drtivá většina ze 65 000 lidí, kteří táborem prošli, si odnesla zdravotní následky, mnozí zemřeli na rakovinná onemocnění.

Jáchymovské peklo zažili například i někteří hráči československého národního hokejového týmu, který v roce 1949 vyhrál zlatou medaili na mistrovství světa. Na příští mistrovství do Londýna jim už režim nedovolil vycestovat a po setkání v pražské hospodě U Herclíků bylo jedenáct hráčů zatčeno. Mezi nimi například i brankář Bohumil Moudrý. Ten dostal trest nejdelší, 15 let. Uranové doly si na jeho životě vybraly obrovskou daň; odsloužil si sice jen třetinu z původního trestu, osm let po propuštění ale zemřel. Bylo mu jen 46 let.

I tato nelichotivá kapitola Jáchymovských dějin nakonec v 60. letech 20. století skončila, zanechala ale dramatické následky jak na počtu obyvatel, tak na stavu místních historických památek.

Dnes ve městě žije jen 2 500 obyvatel

V současné době lidi do Jáchymova lákají hlavně místní lázně. Možná vás už ani nepřekvapí, když vám řekneme, že i ty jsou naprostým světovým unikátem. K terapii totiž používají radonové vody a ozařování. Klienti do místních léčebných zařízení jezdí hlavně kvůli nepříjemným onemocněním pohybového aparátu, jako je třeba dna, revma nebo záněty nervů.

Historické jádro města naštěstí místní dramatické dějiny přestálo a s ním i některé původní architektonické památky z 16. století, včetně slavné mincovny, ve které zakladatel města Štěpán Schlik nechal roku 1520 vyrazit první tolar. Ta dnes slouží jako muzeum, které určitě stojí za to navštívit.

Údolní městečko, ve kterém v současnosti žije okolo dvou a půl tisíce obyvatel, teď usiluje o zapsání svého historického centra do seznamu UNESCO, na němž už je i hornická krajina v jeho okolí. Pokud se mu to podaří, je možné, že se do města přijede podívat daleko víc zahraničních turistů. Pravda o tom, jak svět přišel k dolarům, se tak možná dostane i k těm, kdo dolary dnes a denně používají jako svou měnu.

Tagy:
dolar Jáchymov tolar Česká mincovna uranové doly Od tolaru k dolaru jáchymovská mincovna jáchymovské peklo

Hlavní zprávy

Válek: Nemalujme si situaci s omikronem na růžovo. Máme plán opatření až do léta

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci po jednání vlády naznačil, jak by mohla vypadat covidová situace v příštích týdnech. Pokud budou lidé aktuální opatření dodržovat, můžeme být podle něj v půlce února za vodou. Zároveň však varuje před podceňováním varianty omikron. Vláda připravuje plán opatření, který by mohl platit až do letních prázdnin.

Někdo se zbláznil, nebo je to sabotáž. Flegr nechápe méně časté testování zdravotníků

Pro zaměstnance platí od 17. ledna povinnost se kvůli omikronu dvakrát týdně testovat. Současně navíc začala platit vyhláška ministerstva zdravotnictví, která ulevuje pracovníkům sociálních služeb a zdravotníkům. Očkovaní se nemusí testovat vůbec a ostatní jen jednou týdně. Podle ministerstva stačí, že používají ochranné pomůcky. Fanouškem tohoto opatření není evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něj jde o hazard s lidskými životy.

Silný vítr udeří v téměř celém Česku. Meteorologové varují i před sněhovými jazyky

Na většině území Česka bude do čtvrtečního večera foukat silný vítr, který v nárazech může dosáhnout přes 65 kilometrů v hodině. Vítr bude postupně zesilovat od středečního odpoledne, kdy zasáhne Slezsko. Od druhé poloviny noci pak bude foukat i v dalších regionech. V polohách nad 500 metrů nad mořem bude vítr tvořit sněhové jazyky, kvůli kterým mohou být některé silnice nesjízdné. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ředitel závodů F1 na odstřel kvůli fiasku. Není hlavní viník, jde proti proudu Enge

Fiasko, totální selhání nebo krádež. Nelichotivých slov, která padala po konci sezony formule 1 kvůli poslednímu závodu, by se našla spousta. Ročník 2021 byl přitom jedním z nejatraktivnějších v historii královny motorsportu, nicméně po nervy drásající koncovce v Abú Dhabí zůstávala pachuť, jež nejvíce pocítil Lewis Hamilton a jeho tým Mercedes. Hlavním hromosvodem zlosti byl a je ředitel závodu Michael Masi. Svůj pohled na věc teď přidal Tomáše Enge, první a zatím také poslední Čech, který kdy do prestižního seriálu nakoukl.

reklama

Domácí zpravodajství

Syn zpěvačky, která zemřela po covidu: Flegr byl omyl. Ale není divu, že jsem agresivní

Když došlo na lámání chleba, co se týče očkování si kolem sebe postavila tlustou zeď. Těmito slovy popsal v pořadu 360° smýšlení své matky Jan Rek, syn zpěvačky Hany Horké, která zemřela po prodělání koronaviru. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že sama věřila v přírodu a schopnost těla odolávat. To její však nakonec selhalo, umělkyně o víkendu zemřela ve věku 57 let.

Sleva na jízdném bude činit 50 procent. Změna by měla začít platit od dubna

Aktualizováno

Slevy v dopravě pro studenty a seniory se sníží z nynějších 75 procent na 50 procent z jízdného, rozhodla vláda. Změna by měla začít platit od dubna. Na vládu s návrhem přišel ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Státu to má přinést úspory až 1,8 miliardy korun ročně. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně.

reklama