reklama

Jáchymov postavili na stříbře. Vešel do dějin díky jediné minci

Krušnohorské město začalo jako hornická osada, kde se v rozporu s platnými zákony země těžilo stříbro. Poprvé tam také vyrazili minci, díky níž existuje většina dnešních měn. Třeba i americký dolar.

reklama

Štěpán Schlik, který Jáchymov založil, se narodil na Štědrý den. Možná právě proto měl v životě takové štěstí: V roce 1516, kdy na něj po jeho otci přešly pozemky v malebném krušnohorském údolí nedaleko města Ostrov, tam objevili jedno z nejbohatších nalezišť stříbra, které jsme kdy v Česku měli. Rozhodl se tam proto založit město; v okolí nalezišť stejně vyrůstal jeden hornický dům za druhým.

Původně mu říkali prostě a jednoduše Thal, Údolí. O rok později ale osadu zasvětili patronovi obchodníků s plátnem, svatému Jáchymovi. Svatého Jáchyma si Schlikové jako patrona města vybrali kvůli své rodinné historii. Předtím, než díky podnikavosti a místy až nelegální vynalézavosti Kašpara Schlika dostali hraběcí titul, byli obyčejnými měšťany a jejich rodinný byznys spočíval právě v prodeji textilu.

Joachimsthaler Guldengroschen

Rychle vznikající městečko se tedy přejmenovalo na Jáchymov – St. Joachimsthal. Brzy navíc dostalo od krále Ludvíka Jagellonského status svobodného horního města. Téhož roku se tu navíc začala razit mince, která během několika let dobyla Evropu: slavný jáchymovský tolar.

Původně se těmto stříbrným mincím říkalo zdlouhavě Joachimsthaler Guldengroschen, jáchymovské zlatníkové groše. Název se ale samozřejmě krátil a krátil, až zbyl jen thaler – nebo česky tolar.

Jáchymovské tolary byly světovými unikáty, a to hned z několika důvodů. Jako první mince v historii světa je zdobil erb Šliků, tedy obyčejné hraběcí rodiny. To byla tehdy velká troufalost – dřívější peníze vždycky nesly pouze a jedině znak panovnického rodu.

Okamžitě si získaly popularitu díky své stabilní hodnotě a kvalitě, na kterou Schlikové úzkostlivě dohlíželi. Na podíl 94 procent ryzího stříbra se mohli u jáchymovského tolaru všichni spolehnout; za hranice se jich proto během pár let vyvezly miliony a mince se rozšířily po celé Evropě. Staly se tak notoricky známé, že jejich název zlidověl. Nakonec podle nich pojmenovali svou měnu i Američané – jejich dolar totiž také začínal jako stříbrná mince.

Vtipné je, že Schlikové tolary sice vymysleli, vyráběli ve vlastní mincovně a opatřili vlastním erbem, platit své zaměstnance jimi ale nemohli. Ne, že by to měli zakázané, ale jejich mince měly tak vysokou hodnotu, že je na vyplácení mezd prostě použít nešlo. Tolary byly zkrátka vhodnější pro použití na finančním trhu než v běžném provozu. I proto se těchto původních thalerů dochovalo tak málo, i když do zahraničí jich doputovaly miliony: V okolních zemích je tavili a vyráběli z nich svoje, lokální, a hlavně méně hodnotné a tedy praktičtější mince.

Jedno z nejsvobodnějších ale také nejnebezpečnějších povolání

Horníci, kteří pracovali pro Schliky, samozřejmě neostrouhali. Schlikové pro ně za své tolary nakoupili drobnější mince, a těmi pak své zaměstnance vypláceli. Havířů si vážili; šlo koneckonců o jedno z nejdůležitějších povolání a horníci se ve středověku těšili mnohým výsadám. Měli vlastní soudnictví, měli privilegium svobodného pohybu a jistý výdělek. Jejich osady jsou základem obrovského procenta českých měst a obcí.

Na druhou stranu opravdu denně riskovali životy. Nebylo neobvyklé, že se ženy horníků staly vdovami třeba sedmkrát za sebou. Byla to opravdu zvláštní, semknutá a také z pochopitelných důvodů velmi pobožná komunita s vlastní, specifickou mluvou.

Do Jáchymova se během prvních let sjeli havíři ze všech koutů Čech, Saska, Tyrol i Porýní. Není divu, že už v roce 1518 měla nová obec 3 000 obyvatel a počet stále rostl a rostl. Šlikové šli pokroku naproti a dali zřídit například špitál, knihovnu nebo dívčí školu. A město pod jejich správou vzkvétalo dál, i přesto, že jim král Ferdinand I. v roce 1528 zakázal tolary razit a vrátil udělené mincovní privilegium zpět pod správu koruny.

Jáchymov po odchodu Schliků zažil požáry, úpadek i peklo

Dvacet let od chvíle, kdy v oblasti narazili na první stříbrnou žílu, už mělo město obyvatel 18 000 a stalo se druhým nejlidnatějším v zemi. Schlikové v něm působili ještě dalších 11 roků, pak je o něj Habsburkové definitivně připravili, stejně jako o práva na přilehlé statky.

Tím ale samozřejmě Jáchymovská historie neskončila. Město ale bohužel zažilo i velmi temná období. Obzvlášť po druhé světové válce, kdy z místních uranových dolů komunisté stvořili děsivý pracovní tábor, kterému se říkalo Jáchymovské peklo.

Dnes v městečku žije asi 2 500 obyvatel a je z něj hlavně lázeňská destinace s jedinečným historickým centrem. To se možná podaří nechat zapsat na mezinárodní listinu památek UNESCO; hornická krajina v jeho okolí už na tomto slavném seznamu je od roku 2019.

Tagy:
Sledujte 360° s šéfkou TOP 09 Pekarovou: Jak zpětně hodnotí kauzu Dominika Feriho?
Sledujte v TV

Sledujte 360° s šéfkou TOP 09 Pekarovou: Jak zpětně hodnotí kauzu Dominika Feriho?

Jak vypadá soukromí českých vrcholných politiků? Co si o jejich působení myslí rodina či blízké okolí? A v čem sami politici spatřují své přednosti a slabiny? To vše poodhaluje speciální letní seriál 360° Pavlíny Wolfové. Dalším hostem rozhovorového speciálu bude předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Pořad můžete sledovat od 21:20 na CNN Prima NEWS nebo zde v článku.

Pátrání po krokodýlovi je u konce: Po pročesání celé Ostravy ho našli ve sklepě chovatele

Zhruba metrový krokodýl, který v sobotu utekl chovateli ze zahrady v Ostravě-Hrabůvce, byl v úterý nalezen ve sklepě domu, v němž chovatel žije. Řekla to policejní mluvčí Eva Michalíková. „Okolnosti chovu zvířete budou i nadále zajímat policisty a pracovníky veterinární správy,“ uvedla. Podle dostupných informací je zvíře v dobrém stavu.

Experti k protilátkám: Neví se, jaká hladina je potřeba. I nula může znamenat ochranu

Naměřené protilátky po prodělaném covidu se neuznávají jako alternativa k očkování, protože nejsou stanovené standardy. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl biochemik Zdeněk Hostomský. Právě po uznávání protilátek volal premiér Andrej Babiš (ANO). Řada odborníků před takovým postupem ale varuje. Podle nich není totiž jasné, jaká úroveň protilátek dokáže člověka účinně před nákazou ochránit.

Živě
ON-LINE pátý den olympiády: Krejčíková a Siniaková jsou ve čtvrtfinále. Plavec Micka končí

Největším úspěchem české výpravy je zatím postup Markéty Vondroušové do čtvrtfinále tenisového turnaje. Porazila světovou dvojku Naomi Ósakaovou. Ve čtyřhře tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková porazily Španělky a jsou ve čtvrtfinále. Karolína Plíšková s Markétou Vondroušovou prohrály s Brazilkami a nepostupují. Ani plavec Jan Micka z rozplavby na 800 metrů volný způsob do finále nepostoupil. Úspěch pro české plavání zapsala Barbora Seemanová, která vybojovala první olympijské finále od roku 2000.

reklama

Domácí zpravodajství

Soudy nemají odpovědnost, ať se lidé řídí podle sebe, reaguje Babiš na zrušené opatření

Soudy podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nenesou odpovědnost za řízení státu v době pandemie. Uvedl to pro CNN Prima NEWS v úterý na návštěvě v Ústeckém kraji. Reagoval tak na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil vládní nařízení o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách. Babiš dále uvedl, že by se lidé měli řídit spíš svým rozumem než podle rozhodnutí soudů.

Čeští lékaři už aplikovali přes 10 milionů dávek očkování proti covidu. Čísla klesají

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění COVID-19 přes deset milionů dávek vakcíny, k pondělnímu večeru jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 10 064 380. V zemi se začalo očkovat na konci loňského prosince, ukončené očkování mělo k pondělku přes 4,6 milionu lidí. V pondělí v Česku přibylo 206 potvrzených případů koronaviru, zhruba o desítku méně než předchozí pondělí. Počty nově nakažených klesají v mezitýdenním srovnání devět dní po sobě.

reklama