V Kábulu se nebojuje o Prahu. Cpali jsme se někam, kde tomu nerozumíme, říká arabista

Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, byla odpovědí USA, Spojeného království a dalších 45 států včetně České republiky na teroristické útoky z 11. září. Cílem invaze bylo mimo jiné dopadení velitele Al-Káidy Usámy bin Ládina, svržení Tálibánu a nastolení stability v celém regionu.

Svrhnout tamější režim se vojenským jednotkám skutečně povedlo, ale nastolení stability nikoliv. Válka se protáhla na dvacet let a vliv Tálibánu sílil úměrně s počtem stahování severoamerických a evropských vojáků.

Rychlost postupu Tálibánu zejména v posledních týdnech přesto leckoho překvapila. V neděli padlo hlavní město Kábul. „Nečekal jsem, že to přijde takhle brzy. Nutno ale zmínit, že se v současnosti věnuje Afghánistánu přehnaná pozornost. V Kábulu se nebojuje o Prahu,“ řekl arabista Pelikán ve vysílání CNN Prima NEWS.

Jako někteří další politici či experti je Pelikán přesvědčen, že se země Západu neměly tlačit na místo, kterému nerozumí. Rovněž také naznačil, že mnoho obyčejných Afghánců původem především z vesnice s hnutím Tálibán sympatizuje a o demokracii západního typu ani nestojí.

Běžným Afgháncům je centrální vláda ukradená

„Vesničani se snaží hlavně přežít. Něco se naučili od Západu, něco zase od Tálibánu. Běžným Afgháncům z vesnice je centrální vláda ukradená,“ doplnil. Mnoho místních obyvatel, kteří spolupracovali se západními státy, se však obává, že se jim Tálibán bude za jejich činy mstít.

Proto někteří z nich chtějí ze země uprchnout. Vládní koalice hnutí ANO a ČSSD se rozhodla pro přijmutí afghánských tlumočníků, kteří Čechům v regionu s poražením Tálibánu pomáhali, a to včetně jejich rodin. Toto vládní gesto podporuje i opozice s výjimkou SPD.

Kromě Tomia Okamury s přijímáním Afghánců do České republiky nesouhlasí ani arabista Pelikán. „Česká armáda měla dvacet let na to, aby si vychovala vlastní tlumočníky. Pokud pak v Česku ani nechtějí být a migrují například do USA, působíme pak v roli pašeráků,“ uvedl.