Václav Klaus označil válku v Afghánistánu za debakl, zmínil také smrt 14 českých vojáků. Zdroj: CNN Prima NEWS
Bývalý prezident Václav Klaus se pustil do zemí Západu, které od roku 2001 vojensky podporovaly afghánskou vládu proti radikálnímu hnutí Tálibán. Dvacetiletou válku označil za debakl, zmínil také smrt 14 českých vojáků. „Afghánistán se vrací k režimu, který odpovídá charakteru místní společnosti více než experimenty s exportem liberální demokracie,“ uvedl Klaus ve svém vyjádření.
Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, byla odpovědí USA, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky z 11. září. Cílem invaze bylo mimo jiné zajetí velitele Al-Káidy Usámy bin Ládina, svrhnutí Tálibánu a nastolení stability v celém regionu.
Svrhnout tamější režim se vojenským jednotkám skutečně povedlo, ale nastolení stability nikoliv. Válka se protáhla na 20 let a vliv Tálibánu sílil úměrně s počtem stahování severoamerických a evropských vojáků.
Rychlost postupu Tálibánu zejména v posledních týdnech přesto leckoho překvapila. V neděli padlo hlavní město Kábul. Někteří politici a experti vnímají stažení vojsk z regionu jako zradu, další zase celou dvacetiletou válku považují za zbytečnou. Mezi ně patří i bývalý český prezident Václav Klaus, který se k události podrobněji vyjádřil na stránkách Institutu Václava Klause (IVK).
„Šokující, pro mnohé překvapivý vývoj v Afghánistánu – bleskurychlý debakl západních intervencí (v čele s USA) udržované afghánské vlády a triumfální vítězství islamistického hnutí Tálibán – je potvrzením dlouhodobého stanoviska, které IVK k tomuto konfliktu a naší účasti v něm zastává,“ uvedl Klaus.
Zrada a nesplněná očekávání
Podle něj byl zpočátku nesmysl snažit se exportovat představy západní demokracie do zemí ze severní Afriky či z Blízkého a Středního východu. Jako příklady zmínil válku v Iráku, která sice vedla ke svržení a popravě Saddáma Husajna, ale nikoliv k míru, nebo stále trvající válku v Sýrii.
„Západ se snažil bez jakýchkoliv skrupulí vměšovat do vnitřních problémů státu, aby ho nakonec zradil, opustil a nesplnil očekávání,“ pokračoval Klaus. Stažení vojsk z Afghánistánu vnímá jako ponaučení pro další africké a asijské země, které by se prý nikdy neměly spoléhat na pomoc jiných ekonomických či vojenských velmocí.
Bojkot Tálibánu?
Klaus rovněž kategoricky nesouhlasí s tvrzením, že by Afghánistán a jeho obyvatelé drtivě Tálibán odmítali. „Kdyby tomu tak bylo, Tálibán by nikdy nedosáhl toho, že dnes znovu plně ovládá celou zemi a postupuje Kábulem bez jakéhokoli odporu,“ dodal.
Pravdou je, že ve veřejném prostoru přibývají zprávy o tom, jak se afghánští vojáci snaží uprchnout ze země, schovávají se nebo se převlékají ze svých uniforem, aby vypadali jako civilisté. Otázkou však je, jestli tak činí z loajality k Tálibánu, nebo ze strachu.
„Afghánistán se vrací k režimu, který odpovídá charakteru místní společnosti více než experimenty s exportem liberální demokracie. Nepřipusťme proto hysterické snahy zneužít afghánské situace k roztočení nové vlny masové migrace do Evropy,“ uvedl Klaus. V závěru rovněž zmínil smrt 14 českých vojáků, kteří během misí v Afghánistánu zemřeli. Jejich životy označil za „zbytečně zmařené“.
