Joe Biden byl ještě v červenci přesvědčen, že vzestup Tálibánu v Afghánistánu je prakticky nemožný. Zdroj: AP
Joe Biden se v pondělí vyjádřil k vyhrocené situaci v Afghánistánu poprvé od doby, co hnutí Tálibán prakticky dobylo hlavní město Kábul. Americký prezident byl přitom ještě v červenci přesvědčen, že vzestup radikálních islamistů v zemi je prakticky nemožný. Ve svém proslovu však zmínil, že stažení amerických vojsk ze země nelituje.
„Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat,“ řekl Joe Biden během svého proslovu. Podle něj bylo hlavním cílem dlouhotrvající války zlikvidovat teroristy, nikoliv vybudovat v zemi demokracii. To se prý povedlo.
Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu bilióny dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. „Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat,“ uvedl šéf Bílého domu v mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu.
Biden zopakoval, že za svým rozhodnutím stáhnout americká vojska z Afghánistánu si nadále stojí. Pokud však budou Američané a jejich partneři v Afghánistánu napadeni, odpověď USA bude rychlá a tvrdá, varoval.
Uvedl také, že po dvaceti letech nehodlá tuto válku předat pátému prezidentovi USA. To, co se aktuálně děje v Afghánistánu, by se tam stejně dobře mohlo stát před pěti lety nebo za 15 let a nemá podle něj proto cenu prodlužovat konflikt, který není v zájmu USA.
Spojené státy budou i po svém odchodu nadále podporovat afghánský lid a bojovat za respektování základních práv. Mezi americké priority podle prezidenta patří vzdělávání dívek a žen, dodal Biden.
Válka se protáhla na dvacet let
Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, byla odpovědí USA, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky z 11. září. Cílem tehdejší invaze bylo mimo jiné zajetí velitele Al-Káidy Usámy bin Ládina, svrhnutí Tálibánu a nastolení stability v celém regionu.
Svrhnout tamější režim se vojenským jednotkám skutečně povedlo, ale nastolení stability nikoliv. Válka se protáhla na dvacet let a vliv Tálibánu sílil úměrně s počtem stahování severoamerických a evropských vojáků.
Rychlost postupu Tálibánu zejména v posledních týdnech přesto leckoho překvapila. V neděli padlo hlavní město Kábul. Šeredně se v odhadech mýlil i Biden, který ještě v červenci tvrdil, že je afghánská armáda na Tálibán dobře připravena.
Nepovedená predikce
„Je vzestup Tálibánu v současnosti nevyhnutelný?“ zeptal se 8. července novinář amerického prezidenta na tiskové konferenci.
Jeho hlas ani nestačil v sále doznít, když Biden přispěl s hbitou odpovědí. „Jistěže ne,“ odvětil Biden. „V Afghánistánu je 300 tisíc vojáků, kteří jsou stejně dobře vycvičeni jako kterákoli jiná armáda na světě. Mají navíc také letadla. A příslušníků Tálibánu je kolik? 75 tisíc? To se mi opravdu nezdá jako nevyhnutelné,“ dodal s tím, že afghánská vláda o svém osudu musí již rozhodovat sama.
Američané měli definitivně zemi opustit 11. září. Do tohoto dne zbývají zhruba čtyři týdny, jenže poslední zbytek vojáků z prakticky dobytého Kábulu prchá už teď. Někteří politici a experti vnímají stažení vojsk z regionu, které se pořádně rozjelo během letošního května, jako zradu.
V souvislosti s Afghánistánem Bidena kritizuje i bývalý prezident Donald Trump. Podle něj Biden „utíká, místo aby postupoval podle plánu, který mu přenechala předchozí administrativa“. Stahování amerických vojáků ze země ale začalo ve velké míře už za prezidentování Trumpa.
