ZPRÁVY PLUS - 22.7. v 10:30
Náklady na provoz domácnosti se zvyšují a Evropská unie navrhuje členským zemím, aby ušetřily 15 procent spotřeby plynu. Energetický analytik webu Ušetřeno.cz Jan Béreš ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS konstatoval, že každý stupeň dolů znamená úsporu šest procent spotřeby. Cíle stanoveného EU podle něj můžeme docílit například tím, že v zimě nebudeme topit v ložnici.
Nacházíme se v letním období, kdy je spotřeba energií minimální. Světlo je dlouho do večera, topit zejména v posledních týdnech prakticky nemusíme. Jenže s příchodem zimy a topné sezony mohou nastat problémy. Zvlášť, když cena energií a plynu raketově roste.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
České domácnosti si více přitápí, takže co stupeň dolů, to šest procent celkové spotřeby. Pokud by se během zimy v ložnicích netopilo vůbec a v ostatních místnostech bylo kolem 18 až 20 stupňů, bude úspora vyšší než 15 procent,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS analytik Béreš.
Nemuseli bychom utlumit průmysl
Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezony spotřebu plynu právě o zmíněných 15 procent. Navrhla to Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím, mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity, zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy.
Rusko už nám toho nabulíkovalo hodně. Ekonom vysvětlil další trik, který má Kreml v zásobě
Máme tendenci situaci dramatizovat a pesimistická očekávání nás pak stahují do deprese. Těmito slovy ohodnotil současnou dobu ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. „Dokud budeme na Rusku energeticky závislí, budeme hrát jeho hru,“ dodal. Nastínil také, jaký trik může prezident Vladimir Putin použít k vydírání Německa.
Podle experta na energetiku z Hnutí Duha Karla Polaneckého by v případě 15 procent nemuselo docházet k útlumu průmyslové výroby. Podle energetické bilance se průmysl podílí na spotřebě v Česku necelými 30 procenty. Zbytek souvisí s vytápěním budov nebo výrobou elektřiny.
„Češi oproti minulému roku za první pololetí snížili spotřebu o 20 procent, a to samovolně v důsledku vyšší ceny, ne naplánovanými kroky. Cíl 15 procent je u nás dosažitelný jen omezením spotřeby tepla v budovách,“ nastínil Polanecký.
Béreš odhadl, že pro domácnosti, kde se topí elektřinou, může roční faktura narůst z 25 nebo 30 tisíc až ke 100 tisícům. Bude proto potřeba hledat alternativu. „Doporučuje se využívat úspornější spotřebiče a regulovat teplotu. Prostě stáhnout spotřebu co nejníže,“ poradil analytik.
Hodně se debatuje, která část občanů může být v zimě nejzranitelnější. Podle Polaneckého jsou to důchodci, kteří žijí v domě vytápěným plynem a do budovy dlouhá léta neinvestovali. „Když vám je 60, už se do větších rekonstrukcí nepouštíte. Možnosti, jak snížit spotřebu, jsou, ale často jednorázové a dost nákladné,“ uvedl. Typicky se jedná o výměnu oken nebo zateplení střechy. „To se dá oproti celkové rekonstrukci domu udělat rychle. Zde bych ale viděl rezervu našich programů na úsporu energie,“ dodal.
