Embargo na ruskou ropu
Zatímco Evropská unie hledá shodu na termínu, kdy se definitivně odstřihne od ruské ropy, Moskva řeší, kdo by od ní černé zlato odebíral. A o slovo se hlásí nezávislí zpracovatelé z Číny, kteří v tichosti využívají mnohem výhodnější ceny, než jaká panuje na globálním ropném trhu. Na připravovaném ropném embargu se ale „pasou“ také největší provozovatelé sítě čerpacích stanic v Česku.
Vojenská agrese Ruska vůči sousední Ukrajině vedla mimo jiné k tomu, že od jeho strategických energetických surovin dává ruce pryč jeden významný odběratel za druhým. V současné době se to týká hlavně ropy, ale v horizontu několika málo let se podobný příběh zřejmě odehraje také u zemního plynu.
Česko může skončit s ruskou ropou až v polovině roku 2024. Výjimku mají i Slováci a Maďaři
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. S odkazem na informovaný zdroj to uvedla agentura Reuters. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se návrh výjimky pro Českou republiku ubírá dobrým směrem.
Ruskou ropu přestaly odebírat Spojené státy a do konce příštího roku by měla přestat proudit také do většiny členských zemí Evropské unie. Ruská federace se tak přirozeně poohlíží po alternativních odběratelích, neboť tamní ekonomika je na příjmech z exportu ropy a zemního plynu životně závislá.
Na Západ složitější cestou
Jak zjistil britský list Financial Times, Rusko ani nemuselo hledat příliš dlouho. Ruskou ropu totiž ve stále větším objemu nakupují čínské nezávislé rafinérské společnosti. Malí zpracovatelé to však dělají v tichosti. Jednak jsou si zřejmě vědomi morálního problému, jednak využívají nezanedbatelné slevy, kterou jim jsou ruští těžaři ochotni nabídnout. Právě ruské ropy začíná být totiž na trhu přetlak, což tlačí její cenu dolů.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
V neposlední řadě chtějí čínské rafinérky „uniknout hněvu USA“, jak listu Financial Times potvrdil šéf jedné z nich. To je ostatně i důvod, proč se velké čínské státem vlastněné společnosti zvyšování dovozu ropy z Ruska vyhýbají. Že skutečný import ruské ropy roste, tak lze podle Financial Times dovozovat jedině z toho, že zesílil objem dopravy mezi Ruskem a Čínou.
Americký deník The Wall Street Journal informoval, že během dubna vzrostl objem exportu ruské ropy s neurčenou cílovou destinací. A dokonce tvrdí, že v mnoha případech ropa putuje na Západ, avšak je mnohem složitější skutečný původ takové ropy vystopovat. Agentura Bloomberg pak píše o tom, že se zvýšil objem přepravy pomocí ruských obchodních lodí. A to o celých 14 procent.
Jistota rafinačního desetinásobku
Na laciné ruské ropě už nějakou dobu slušně vydělává také maďarská skupina MOL, která provozuje rozsáhlou síť čerpacích stanic (také v České republice) a zároveň je klíčovým zpracovatelem ropy v Maďarsku. „Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže maďarské společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel,“ upozornil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Benzín za 80 korun a Češi v problémech. Ekonom nastínil černý scénář bez ruské ropy a plynu
Česko není připravené se do konce roku odstřihnout od ruského plynu. Problémy by pocítila i bez ropy pocházející z Ruské federace. V pořadu Divoká karta to řekl děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a ekonomický expert hnutí Trikolora Miroslav Ševčík. Podle něj se to může odrazit například v ceně benzínu, která může vyšplhat až k 80 korunám za litr.
Podobně si podle Kovandy vedl také polský PKN Orlen, kterému patří česká síť čerpacích stanic Benzina. „Na jediný barel dosahoval Orlen během prvních tří měsíců letošního roku rafinační marže 18,30 dolaru. Za celé první letošní čtvrtletí jsou marže Orlenu na trojnásobku běžných hodnot ještě z doby před pandemií,“ dodal Kovanda.
Oba zpracovatelé si razantně zvýšili marže díky nakupování ruské ropy Ural, která se tak pod tlakem západních sankcí ocitla ve výrazné slevě. Ta na počátku dubna dosahovala až 30 dolarů na barel oproti běžné spotové ceně na světovém trhu, která dosahovala až 110 dolarů za barel.
Postoj maďarské společnosti MOL se však v posledních dnech začíná měnit. Její šéf Zsolt Hernádi minulý týden uvedl, že MOL se rovněž na odříznutí od ruské ropy připravuje. Mělo by se tak stát během následujících dvou až čtyř let.
