Začíná proces s atentátníky z Paříže
V Paříži ve středu za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal. Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod označil za vojáka Islámského státu a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice.
Při pařížských útocích zemřelo 130 lidí a stovky dalších atentátníci zranili. Proces, který francouzský ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti označil za justiční maraton, má trvat do konce května 2022. Obžalováno je 20 lidí, z nichž šest je na útěku. Většině hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích.
Podle agentury Reuters do budovy nejprve dorazili tři obžalovaní, kteří na proces nemuseli čekat za mřížemi. Obžalovaní byli přiváděni jeden po druhém do prostoru za bezpečnostním tvrzeným sklem po straně soudní síně, speciálně uzpůsobené procesu obřích rozměrů. Síň hlídali ozbrojení policisté.
Místo na lavici obžalovaných zaujal i 31letý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, na něhož se upíná největší pozornost. Ani Abdeslam se však patrně nepodílel přímo na vraždění. U soudu dnes prohlásil, že je „vojákem Islámského státu“. Právě tato teroristická organizace se už dříve přihlásila k odpovědnosti za atentát a vyzývala své stoupence k útokům ve Francii kvůli jejímu zapojení do boje proti IS v Iráku a Sýrii. „Není boha kromě Alláha,“ prohlásil Abdeslam.
Obviněný později zakřičel na soudce, že je s ním a ostatními obžalovanými „zacházeno jako se psy“. Využil pro to chvíle, když se jednomu z obžalovaných udělalo nevolno.
„Posledních šest let se mnou zacházeli jako se psem, ale nikdy jsem si nestěžoval, protože vím, že později budu vzkříšen a vy ponesete zodpovědnost,“ pokračoval Abdeslam, než si předsedající soudce vymohl pořádek a obžalovanému sdělil, že není před „církevním, ale demokratickým soudem“.
Rozsudek bude vynesen příští rok v květnu
Řízení má téměř 1800 účastníků, čtení jejich jmen zabere první dva dny přelíčení. Podklady k procesu mají 542 svazků. Podle předběžného programu bude mít soud nejméně 140 jednacích dní. Čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.
Největší pozornost se bude upínat na Abdeslama. O samotných činech by měl před soudem poprvé promluvit 13. ledna příštího roku, není však jisté, zda bude ochoten vypovídat. Jako první z obžalovaných by měl promluvit Belgičan Mohamed Abrini, který je kromě atentátů v Paříži spojován i s bombovými útoky v Bruselu z března 2016, které si vyžádaly 32 mrtvých. Obhajoba se dostane ke slovu 6. května.
Očekávaným datem v procesu je také 28. září, kdy začnou podávat svědectví lidé, kteří útoky přežili, a pozůstalí po obětech. Během pěti týdnů bude svědčit na 300 lidí. Bude mezi nimi i bývalý francouzský prezident François Hollande, který byl na fotbalovém zápase na stadionu v Saint-Denis, u kterého se odehrál první útok.
Nejbrutálnější byl útok v Bataclanu
Následovaly útoky na pařížské bary či restaurace a především atentát v koncertní síni Bataclan, který si vyžádal zdaleka nejvíce obětí. Události z Bataclanu mají v živé paměti mimo jiné i Olivier Laplaud a jeho manželka. „Tančili jsme na balkoně před pódiem, smáli se a zpívali. Měli jsme skvělou náladu,“ řekl Laplaud po letech britskému webu Sky News.
Poté s ženou zaslechli pronikavý zvuk, který narušoval hudbu v sále. Laplaud si nejdříve myslel, že se stalo něco s reproduktory, jeho manželce pak ale došlo, že jde o střelbu z pěchotních zbraní. „Chytila mě za ruku a pak jsme se krčili na balkoně. Viděl jsem, jak zastřelili některé lidi u pódia, kteří se snažili utéct,“ vysvětloval.
Dvojici se podařilo odplazit do šatny, kde se ukryla spolu s desítkami dalších. Po více než dvou hodinách vstoupili do budovy první policisté. Ti pak zastřelili teroristu u pódia, kterému hned na to explodoval pás s výbušninami.
Nejbolestivější vzpomínkou však pro Laplauda a jeho ženu byla chvíle, když je policie přes sál vyprovázela do bezpečí. Během toho narazili na desítky mrtvol. „Policisté nám řekli, abychom zavřeli oči a sledovali hlasy ostatních policistů, ale když jsem zakopl o kusy těl nebo jsem na něčem uklouzl, bylo to strašné. Ještě dnes je vidím,“ dodal Laplaud.
Čin odsoudila většina muslimských politiků
K útokům si přihlásil Islámský stát (IS). Masakr okamžitě odsoudili představitelé z celé Evropy, USA či Ruska. Rovněž také většina muslimských autorit i politiků. Řada z nich ještě předtím, než se k zodpovědnosti přihlásil IS.
Mezi těmi, kdo útoky odsoudili, byli například íránský prezident Hasan Rúhání či vrchní imám egyptské univerzity al-Azhar, považovaný za nejvyšší autoritu sunnitského islámu. Dále i syrský prezident Bašár Asad, který však podotkl, že Francie svou podporou syrským opozičním skupinám sama přispěla k šíření terorismu.
Vůdce militantní organizace Hizballáh, šejch Hasan Nasralláh, útoky silně odsoudil a vyjádřil solidaritu francouzskému lidu. Od útoků se distancovaly i některé další blízkovýchodní militantní organizace jako třeba Hamás či Islámský džihád.
Řada zemí bezprostředně po útocích v Paříži zavedla zvýšená bezpečnostní opatření. Na znamení solidarity se v Česku večer 14. listopadu rozsvítila Petřínská rozhledna či Žižkovská věž v barvách francouzské trikolory. Pondělí 16. listopadu bylo dnem státního smutku v celé Evropské unii. Památka obětí byla uctěna minutou ticha.
