Vakcína Comirnaty by v případě mutace omikron mohla mít až 40krát menší účinnost. (Ilustrační foto) Zdroj: AP
Očkovací látka Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech by v případě jihoafrické mutace omikron mohla mít až 40krát menší účinnost než u původního koronaviru. Uvedl to tým Afrického výzkumného zdravotnického ústavu (AHRI). Soudí tak na základě testování 12 různých vzorků. Přesto by vakcína měla v drtivé většině případů zabraňovat těžkému průběhu nemoci.
Experti zkoumali vzorky 12 různých lidí naočkovaných vakcínou Comirnaty. Pozorovali, jak se vypořádají s variantou omikron. Ukázalo se, že by vakcína mohla být až 40krát méně účinná než v případě původního koronaviru, uvedla televize Sky News.
„Tohle není varianta, která by vakcíně úplně unikla. Částečně určitě ano. Určitě to není dobré. Ale čekal jsem, že výsledky budou ještě horší. Očkování infekci stále částečně neutralizuje,“ zhodnotil výzkum jeden ze členů týmu AHRI Alex Sigal pro americkou CNN.
Podle něj lidé, kteří covid v minulosti prodělali nebo jsou očkovaní, by se měli s největší pravděpodobností i v případě nákazy omikronem vyhnout těžkému průběhu.
Podobného názoru je i odborník Světové zdravotnické organizace (WHO) pro krizové situace Michael Ryan. „Máme velmi účinné vakcíny, které ukázaly své schopnosti proti všem dosavadním variantám, vzhledem k prudkému nástupu nemoci a hospitalizaci. Není důvod se domnívat, že tomu tak není u omikronu,“ řekl Ryan.
Doplnil, že studie týkající se varianty, která byla objevena teprve 24. listopadu na jihu Afriky a mezitím se rozšířila do zhruba čtyřicítky zemí včetně Česka, jsou ještě stále na počátku. Ani analýza týmu AHRI ještě není úplně dostatečná. Podle Ryana ale nic nenasvědčuje tomu, že by omikron způsoboval vážnější formy covidu.
Podobně se už předtím vyjádřil například americký epidemiolog Anthony Fauci, který je poradcem americké vlády. Ten uvedl, že varianta omikron „téměř jistě“ nevyvolává těžší průběh nemoci COVID-19 než varianta delta.
Omikron totiž stejně jako původní wuchanský koronavirus napadá lidské buňky stále prostřednictvím molekulární brány známé pod pojmem ACE2 receptor. „Představte si, že by tento virus našel jiný receptor, na který by se mohl vázat. Pak bychom všechny naše vakcíny mohli vyhodit,“ dodal Sigal.
