Vánoční cesta: Kapr na talíři, šupina pod ním. Co vše se pojí ke štědrovečerní večeři?

Štědrovečerní večere se nepojí pouze s hodováním, ale i s půstem. Od půlnoci před Štědrým dnem do slavnostního zasednutí k večeři se dodržoval zvyk, kdy nikdo z rodiny nic nepozřel. Odměnou mělo být zlaté prasátko, jež ti, kteří vydrželi, měli večer spatřit. Samotné prase pro křesťany představovalo podřadné a špinavé zvíře, ve spojení se zlatem však značilo štěstí.

Do následujícího roku slibovalo prosperitu a hojnost. Během desetiletí se v určitých dobách věřilo, že ten, kdo vydrží do večeře nejíst, uvidí například zlaté telátko, beránka nebo kohouta. Dosud se však nejvíce věří ve zmiňované zlaté prasátko. S dobou si mnohé rodiny zvyk upravily. Někde se nejí pouze maso, jinde zase cukroví. Tradičně by se však nemělo jíst vůbec nic.

Tradice před hodováním

• Sudý počet lidí u stolu

Podle tradice měl u slavnostního stolu sedět sudý počet lidí. Pokud byl počet lidí v domácnosti lichý, prostíral se jeden prázdný talíř navíc. Podle lidové pověry chodí těsně před večeří obhlížet stoly smrt. Tam, kde by napočítala lichý počet talířů, by se v následujícím roce pro někoho vrátila. Jiní ze zvyku talíř navíc připravují pro náhodné kolemjdoucí nebo jako vzpomínku na ty, kteří ke společné tabuli již nezasednou.

• Obtočení stolu řetězem či provazem

Předci samotný stůl nebo jeho nohy před zasednutím k večeři obtočili řetězem nebo provazem. Tento čin měl chránit stáda dobytka před šelmami, majetek před zloději a zajišťovat soudržnost rodiny po celý rok.

• Na každý roh stolu jeden symbol

Podle tradice se na každý roh stolu kladla ošatka nebo miska s určitou symbolikou. Na prvním byla ošatka s chlebem, aby měla rodina po celý rok co do úst, na druhý miska se vzory úrody, aby i do budoucna pole dalo mnoho plodin. Na třetí se pokládala miska s penězi slibující blahobyt a na poslední miska se zbytky jídla pro dobytek, aby prosperoval.

• Jak si zajistit bohatství?

Před samotným hodováním se rodiny snažily zajistit bohatství a blahobyt pro další rok. Pod talíř si pokládaly buď minci, nebo rybí šupinu (nejčastěji z kapra). Tento zvyk měl udržet peníze v rodině nebo přinést další.

Součástí večeře byli i luštěniny, nejčastěji čočka. Při večeři měl každý člen domácnosti jednou lžící snězené vařené čočky zajistit pro příští rok dobrou úrodu a spoustu peněz.

• Od stolu se nevstává

Jakmile se usedne ke štědrovečerní večeři, nevstává se. Od tabule se mohou příbuzní zvednout až v momentě, kdy mají všichni dojedeno. Tradice říká, že pokud se někdo od stolu zvedne, rodina se příští rok nesejde celá. Jiná pověra však praví, že dotyčný do roka zemře.

Co patří na štědrovečerní tabuli?

Rodina usedá ke stolu, otázkou však je, co bude jíst. Za roky se skladba pokrmů na talíři mění podle oblíbených chutí nebo možností. V Česku se však tradiční štědrovečerní večeře skládá z rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem.

• Kapr

Ryba je tradičním symbolem křesťanství a postním jídlem. Její pojídání o vánočních svátcích se v Českých zemích datuje od 17. století, konkrétně kapr obecný se ke štědrovečerní večeři pojí od 19. století, kdy se začal objevovat na stolech měšťanů.

Na talíře všech lidí, tak jak ho známe dnes, se však dostal až po druhé světové válce. Obalovaného kapra si jako štědrovečerní pokrm lidé oblíbili zejména díky jeho dostupnosti (i té finanční). To, že se podává smažený, přišlo s oblibou smažených jídel v daném období.

Tradičně se před vánočními svátky kapři prodávají v kádích na ulicích. Lidé si mohou vybrat, zda chtějí rybu živou, kdy si ji odnesou domů a nechají ji žít až do Štědrého dne, nebo si ji nechají usmrtit u prodejce.

Z ryby se zpracovává co největší množství. Některé části, jako je hlava, jikry, mlíčí, vnitřnosti a kosti se zbytky masa, se používají k přípravě oblíbené rybí polévky. Ta by se měla podávat před hlavním štědrovečerním chodem večeře. Následuje již zmiňovaný obalovaný kapr, porcovaný nejčastěji na řízky, s bramborovým salátem.

Drobné kosti z kapra se na venkově po večeři zakopávaly pod ovocné stromy, aby po celý následující rok dobře rodily. Tradice se však příliš nedodržuje. Jejím opakem je pak pokládání rybí šupiny pod talíř. Symbolizuje bohatství a přísun peněz. Mnozí si po Štědrém dnu šupinu vkládají do peněženky, aby se jim finance množily.

• Vepřové či kuřecí řízky

S postupem doby si lidé připravují vlastní variace tradiční štědrovečerní večeře. Na talíř si místo kapra podávají smažené vepřové či kuřecí řízky. Příloha však mnohdy zůstává stejná – bramborový salát.

• Vinná klobása

Třetí tradiční možností štědrovečerní večeře je mnohými Čechy oblíbená vinná klobása. Vyrábí se z vepřového, někdy i telecího masa. Nejčastěji se klobásy stáčí do spirály a zajišťují se špejlí. Následně se opečou na rozpáleném tuku, čímž vznikne zlatavé kolo. Opět se podávají s bramborovým salátem.

• Muzika

Tradiční kaši se sušeným ovocem, které se přezdívá muzika, odvárka, vocet nebo tomáškový kompot, si rodiny podávají již spíše výjimečně. Připravuje se z hruškových a jablečných křížal a sušených švestek, které se namočí do vody, rozvaří s hřebíčkem, skořicí a citronem, osladí a zahustí strouhaným perníkem nebo piškoty. Do kaše se přidává citronová šťáva, ořechy, rozinky, mandle a rum.

• Staročeský kuba

Českým tradičním jídlem, které se často podávalo jako polední jídlo na Štědrý den, je staročeský kuba. Základem jsou kroupy a houby. Dříve si kubu dávaly chudší rodiny jako hlavní chod štědrovečerní večeře.

• Štóla

Sladký vánoční moučník je tradiční především v Německu, své místo si však našel i v Česku. Bochník, který má uvnitř zapečené například sušené ovoce a ořechy a je posypán moučkovým cukrem, některým připomíná vánočku.

• Vánočka

Zmiňovaná vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta. V Česku se peče zejména na vánoční svátky. Velmi často ji lidé konzumují s máslem, medem, marmeládou nebo povidly. Mnohdy je plněna rozinkami a posypaná plátky mandlí.

• Cukroví

Co se však rozhodně nesmí opomenout, je tradiční cukroví. Zejména hospodyňky tráví u trouby a pečicích plechů celý advent, kdy připravují i desítky druhů oblíbených laskominek. V Česku jsou nejvíce oblíbené perníčky, linecké, vosí hnízda (úly), kokosky či vanilkové rohlíčky. Charakteristická je pro ně vůně ořechů, rumu, vanilky či skořice.