Světem se šíří mutace Kraken. Co o nejnakažlivější variantě koronaviru víme?

Co je to XBB.1.5?

Jde o další část celosvětově dominantní omikronové varianty koronaviru. Omikron koncem roku 2021 překonal dřívější varianty alfa, beta, gamma a delta a vzniklo z něj také několik dalších subvariant. Web BBC uvádí, že příznaky XBB.1.5 jsou podobné těm, které se objevovaly u předchozích subvariant omikronu a vyskytují se například také u nachlazení.

Kmenu XBB.1.5 se neoficiálně přezdívá Kraken a poprvé se objevil v říjnu 2022 ve Spojených státech. Jeho výskyt byl zaznamenán nejméně ve 38 zemích včetně Kanady, Austrálie, Německa, Velké Británie, Francie a také Česka.

Je varianta XBB.1.5 více infekční?

Technická vedoucí WHO pro covid Maria Van Kerkhoveová podle webu aljazeera.com začátkem ledna uvedla, že XBB.1.5 je „dosud nejpřenosnější zjištěnou subvariantou“. „Důvodem jsou mutace, které jsou v této subvariantě omikronu a umožňují viru přilnout k buňce a snadno se replikovat,“ vysvětlila Van Kerkhoveová.

Doktor Ewan Harrison z Wellcome Sanger Institute v Cambridge se domnívá, že varianta XBB.1.5 pravděpodobně vznikla, když se někdo nakazil dvěma různými typy omikronu. „Kousek genomu jednoho viru se spojí s jiným kouskem druhého viru, dojde k jejich spojení a pak se přenáší dál,“ popsal Harrison.

Závažnější onemocnění?

Interní hodnocení rizik, které WHO zveřejnila 11. ledna, uvádí, že varianta XBB.1.5 „nenese žádnou mutaci, o níž by bylo známo, že je spojena s potenciální změnou závažnosti“. Zároveň ale podotkla, že hodnocení nadále pokračuje.

Klinický docent infekčních chorob na Stanfordově univerzitě Jake Scott se varianty XBB.1.5 neobává. „Domnívám se, že všechny subvarianty omikronu mají menší pravděpodobnost, že povedou k závažnému onemocnění,“ řekl Scott webu Scientific American s tím, že by u těchto variant nemělo dojít k tomu, že virus napadne i dolní cesty dýchací. „Subvarianty omikronu jsou poměrně přenosné a XBB.1.5 je z nich nejnakažlivější, takže je možné, že povede k nárůstu počtu případů. Ale opravdu nemám obavy, že to povede k nárůstu množství hospitalizací a úmrtí,“ dodal Scott.

Budou vakcíny fungovat?

Kanadský evoluční biolog Ryan Gregory se domnívá, že by vakcíny, které obsahují kombinaci původního viru a varianty omikron, měly nadále poskytnou „dobrou ochranu“ před závažnými onemocněními. „Nezastaví přenos, ale fungují tak, že snižují počet hospitalizací,“ vysvětlil Gregory.

Vrchní ředitelka programu speciálních patogenů ve společnosti NYC Health + Hospitals Syra Madadová ale podotkla, že je důležité zvyšovat ochranu. „To zahrnuje nošení kvalitní roušky ve vnitřních prostorách se špatnou ventilací nebo při pobytu v přeplněných prostorách,“ sdělila Madadová a dodala, že po třech letech zkušeností s pandemií se dá říct, že roušky fungují a jsou skvělým nástrojem, jak snížit riziko nákazy.

Nízké sekvenování

Světová zdravotnická organizace ve své zprávě uvádí, že v průběhu pandemie testování a sekvenování pomohlo sledovat šíření a vývoj nových variant. „Od vrcholu vlny omikron však počet sdílených sekvencí klesl o více než 90 procent a počet zemí sdílejících sekvence se snížil o třetinu,“ uvedla WHO. „Svět nemůže zavírat oči a doufat, že tento virus zmizí. Nezmizí. Sekvenování je i nadále nezbytné pro odhalování a sledování vzniku a šíření nových variant, jako je XBB.1.5.,“ napsala organizace.

WHO zároveň vyzvala země, které nyní zažívají rapidní nárůst případů, aby zintenzivnily sekvenování a aby se o tyto sekvence podělily. „Od února loňského roku klesl týdenní počet úmrtí hlášených WHO téměř o 90 procent. Od poloviny září se ale počet týdně hlášených úmrtí drží mezi 10 a 14 tisíci úmrtími. Svět se s takovým počtem úmrtí nemůže smířit, když máme nástroje, jak jim předcházet,“ upozornilo WHO.