Ve Sněmovně leží rekordní počet zákonů. Covid za vše nemůže, chybí i vůle, říká expert

„Situace je v určité míře způsobena pandemií, kdy se projednávání zákonů zpomalilo. Když se ale najde ve vládě vůle, v problematických situacích se dá zákon prosadit rychle. Nesvádějme to jen na covid, právě vůle často ve Sněmovně chybí a navíc se ještě blíží volby,“ okomentoval tristní bilanci současné vlády Kraus.

Jurečka: Byli jsme efektivnější. Dnes se vláda neumí dohodnout ani na prioritách

360°

Za minulého volebního období byli poslanci efektivnější. Současná vláda s podporou komunistů není schopna se dohodnout na prioritách ani na tom, které věci zařadí na program schůze, řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. I v minulé vládě, kde zastával post ministra zemědělství, panovala snaha se domluvit s opozicí, to teď podle něj nefunguje, dodal v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Přes 400 čekajících zákonů

Nabízí se porovnání. Od první vlády Václava Klause až po Mirka Topolánka se počet neprojednaných zákonů počítal na desítky. První, kdo překročil stovku neprojednaných zákonů, byla Sněmovna za úřednické vlády Jana Fischera. Nad stovkou se držely i Sněmovny za doby premiérování Petra Nečase, Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky.

S koncem aktuálního funkčního období je neprojednaných zákonů v součtu přes čtyři sta. „Efektivita se může posílit tím, že vláda bude mít pevnou většinu a bude schopna si dojednat podporu,“ upozornil Kraus na fakt, že menšinový kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) ztratil v posledních měsících podporu komunistů.

Nacher: Obstrukce dělá i opozice

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka rovněž v pořadu 360° uvedl, že opozice se snaží, aby vůle byla. „Nikoho z vládních představitelů jsem neodmítl, pokud chtěli jednat o parametrech zákonů. Z mého pohledu to není problém jednacího řádu, ale hledání cesty a domluvy. I Senát to s vládou zvládl,“ řekl.

Marné vymáhání skončí. Poslanci schválili zastavování bezvýsledných exekucí

Sněmovna

Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci začít v roce 2023. Rozhodla o tom ve středu Poslanecká sněmovna, když schválila novelu exekučního řádu se senátními úpravami. Částečně se omezí zabavování movitých věcí, mezi které patří např. vybavení domácnosti, změní se navíc také pořadí splácení dluhu.

Zástupce hnutí ANO Patrik Nacher zmínil jako problémy při schvalování zákonů covid, politickou roztříštěnost Sněmovny a také fakt, že je tu rekordní počet poslaneckých návrhů. „Ne vždy je na vině vláda. S nástupem sociálních sítích a možností ukázat během pár vteřin svou aktivitu mi přijde, že se poslanci předhánějí, kdo toho vymyslí víc,“ uvedl Nacher.

Podle něj opozice dělá často obstrukce. „Třeba při volbě do Rady ČT se kumulují dvouhodinové pauzy místo řečnění, to je taková nová móda. Tím, že tam máme třetinu poslanců, máme největší odpovědnost. Na druhou stranu je komické, že když je potřeba na naše hnutí něco hodit, všichni se předhánějí,“ dodal člen vlády.

Iniciativa Rekonstrukce státu sleduje zejména vývoj protikorupčních zákonů. „I tam má vláda tristní skóre. Ze 14 zákonů se podařilo dotáhnout šest. Vládě lze ale uznat jen minimum návrhů, protože často byla potřeba opozice, která návrh zlepšila,“ vysvětlil právník Lukáš Kraus. Jako příklad uvedl nominační zákon, na němž se poslanci ANO, Pirátů a KDU-ČSL shodli a přišli s komplexním návrhem.