Rakovinu slinivky břišní budeme schopni léčit, oznámili britští vědci. Zjistili, že se rakovinové buňky živí kromě glukózy také uridinem. Pokud by se tuto částici podařilo potlačit, experti tvrdí, že by se šíření tohoto onkologického onemocnění zastavilo.
Jednou z nejčastějších látek, kterou se rakovinové buňky živí, je glukóza. Vědci ale nyní zjistili, že rakovina slinivky břišní dokáže měnit svůj způsob „stravování“, aby se mohla dále rozvíjet. „Rakovinné buňky využívají ve svůj prospěch vše, co je v jejich prostředí dostupné. Zjistili jsme, že nejsmrtelnější forma rakoviny slinivky břišní může dokonce změnit svůj jídelníček, aby přežila,“ popsal webu Daily Mail Anguraj Sadanandam, vedoucí týmu systémové onkologické medicíny v londýnském Institutu pro výzkum rakoviny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Naděje v léčbě rakoviny mozku. Experimentální gel u myší zničil 100 % nádorů
Má jít o částici zvanou uridin, která je nezbytná pro zdravý metabolismus. Rakovinové buňky ji podle vědců využívají jako zdroj potravy, pokud mají nedostatek glukózy. „Rakovina se může živit uridinem, který využívá jako nouzovou zálohou, když nemá přístup ke glukóze,“ sdělil Sadanandam.
Nový způsob léčby
Zjištění vědců naznačují, že použití nových léků k omezení uridinu by mohlo být novým způsobem léčby nejagresivnější formy rakoviny slinivky břišní. Podle studie by omezení uridinu navíc mohlo pomáhat i u jiných druhů rakoviny, například u rakoviny plic, žaludku a mozku. „Doufáme, že naše výzkumné úsilí povede k novým léčebným strategiím pro lidi s diagnózou rakoviny slinivky,“ řekl Sadanandam.
Podle vědců je uridin rozkládán enzymem známým jako uridinfosforyláza-1 (UPP1) za vzniku jiné formy cukru, ribózy, která může být potravou pro rakovinné buňky. Vysoká hladina UPP1 má být podle vědců také spojována se sníženou dobou dožití u lidí s rakovinou slinivky břišní. Výzkum na myších ukázal, že vyřazení genu UPP1 zastavilo využívání uridinu buňkami rakoviny slinivky břišní a v důsledku toho se růst nádoru do značné míry zastavil.
Podle vědců jde o potenciální strategii léčby rakoviny slinivky břišní. „Tyto velmi zajímavé výsledky otevírají nové možnosti léčby rakoviny, která v současné době postrádá účinné léčebné možnosti,“ sdělil Costas Lyssiotis, docent molekulární a integrativní fyziologie na Michiganské univerzitě a Rogelově onkologickém centru v USA.
Příznaky se takřka nedají poznat
Rakovina slinivky je přezdívaná jako „tichý zabiják“, protože je dlouho bezpříznaková. Většina diagnóz je stanovena až poté, co rakovina metastázuje nebo se rozšíří a je tedy neléčitelná. Až 97 procent pacientů umírá do tří let.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR podlehlo v roce 2018 rakovině slinivky břišní 2159 osob, což odpovídá 20,3 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Při mezinárodním srovnání úmrtnosti na toto onemocnění obsazuje ČR v Evropě druhou až třetí pozici. V rámci onkologických diagnóz bylo toto onemocnění třetí nejčastější příčinou úmrtí v roce 2018.
Odborníci zdůrazňují, že včasné odhalení příznaků může zachránit život. Mezi ty hlavní patří například žloutnutí kůže a očí.
Dalším z příznaků rakoviny slinivky může být bolest žaludku. Nádory, které se zpočátku vytvoří v dolních částech slinivky břišní, se totiž mohou rychle rozrůstat a tlačit na okolní orgány.
Více o dalších příznacích rakoviny slinivky břišní se dočtete zde: Rakovina slinivky je tichý zabiják. Experti upozorňují na sledování pěti hlavních příznaků
Revoluční objev českých vědců
Vědci z pardubické univerzity objevili už před pár lety unikátní metodu, kterou se dá rakovina slinivky odhalit s velkou úspěšností, a to i v ranném, tedy léčitelném stadiu. Nyní zahájili klinickou studii a objev se zřejmě blíží zavedení do praxe.
Metoda pracuje s běžně odebraným vzorkem krve. Z něj se oddělí krevní plazma a z ní extrahují lipidy. Speciální přístroj z jejich množství lékařům řekne, zda pacient má, nebo nemá rakovinu.
„Když jsem poprvé viděl výsledky, tak mě to ohromilo. Když jsme to ověřili, věděl jsem, že je to něco převratného a že to musíme patentovat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS analytický chemik a šéf expertního týmu Univerzity Pardubice Michal Holčapek s tím, že následně vytvořené statistické modely dokázaly rakovinu odhalit s přesností dokonce přes 95 procent.