Vědci selhávají. Nedokáží o covidu mluvit s obyčejnými lidmi, říká profesor Konvalinka

Vědci nedokázali obyčejným lidem vysvětlit, jak důležitá je vakcína proti nemoci COVID-19. Někteří odborníci a lékaři navíc přicházejí s vlastními teoriemi, což ještě více rozděluje společnost. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka.

V celé střední a východní Evropě pozorujeme, že lidé vakcíně často nedůvěřují. Váš bratr (biochemik Jan Konvalinka) před pár měsíci prohlásil, že vědci selhali právě ve vysvětlování její funkčnosti. Souhlasíte s ním?
Myslím si, že vědci selhávají v tom, jak neumí komunikovat s obyčejnými lidmi. Buď mluví příliš složitě na to, aby to lidé pochopili, anebo mluví sice pochopitelně, ale každý jinak. Bohužel zdraví je velmi citlivá věc a lidé, když neslyší jednotný názor vědecké nebo lékařské komunity, začínají mít pochybnosti. Částečně tomu rozumím, na druhou stranu si myslím, že právě ve středoevropských zemích, kam v zásadě řadím i Rakousko, stále funguje taková rakouskouherská tendence ničemu nevěřit a všechno zpochybnit. Císař je totiž někdo, kdo nám něco nařizuje –  a nebudeme ho poslouchat.

Je tedy skutečně vakcína proti covidu bezpečná?
Zatímco všichni lidé jsou očkovaní proti tetanu, černému kašli, neštovicím, příušnicím, tak najednou přišel covid a oni začali vytvářet nesmyslné teorie, jak jsou v očkovací látce mikročipy, které nám kolují tělem, nebo vypráví nesmysly o tom, jak vakcína způsobí třeba ve třetím čtvrtém pokolení neplodnost. Připadá mi to jako z jiného světa. Argument, že vakcína vznikla příliš rychle a není vyzkoušená... která vakcína je z počátku vyzkoušená? Musí se přeci vyzkoušet na lidech. Vakcínu proti covidu již dostaly dvě miliardy lidí na celém světě. A kolik je úmrtí? To jsou tisíciny procenta. Vždy když někdo umře, ani nemůžeme s určitostí říct, zda to bylo kvůli očkování. Je tam určité riziko, ale to je vždy a ve všem, například když si sedáte do auta, tak máte mnohem větší pravděpodobnost, že se zabijete.

Ve středoevropských zemích stále funguje taková rakouskouherská tendence ničemu nevěřit a všechno zpochybnit. Císař je totiž někdo, kdo nám něco nařizuje – a nebudeme ho poslouchat.

V čem se vědci mohou chovat jinak?
Můj bratr má určitě pravdu v tom, že kdyby se vědci uzavřeli v nějaké konferenční místnosti, tam si vyříkali svoje názory a nakonec se shodli na tom, že nebudou národ znervózňovat a vystoupí s nějakým společným stanoviskem, bylo by to pro národ mnohem pochopitelnější.

Primárním tématem letošního Dne TA ČR je Zelená dohoda. Vidíte v ní výhody pro Českou republiku?
O výhodách bych asi nemluvil, spíše bych hovořil o příležitosti. Vidím ji jako velkou výzvu jak pro českou vědu, tak pro českou společnost. Myslím si, že Zelená dohoda je obrovská výzva pro celou Evropu i celý svět. Evropa by jako nejrozvinutější světadíl měla ukázat, že se dokáže s těmito výzvami vypořádat, aby mohla být příkladem pro ostatní. Pořád pozorujeme, jak se v Indii, Číně, Jižní Americe či v Africe nehledí na to, jestli se třeba pálí plasty,nebo se vysekávají pralesy a zasazují se místo nich palmy na těžbu palmového oleje. Když ale také další světadíly uvidí, že v Evropě dokážeme dospět k uhlíkové neutralitě, bude to pro ně příklad, který třeba budou následovat mnohem jednodušším způsobem, než kdyby jim to někdo nařizoval.

Někteří ale naopak varují, že právě oproti Číně či Indii přestane být Evropa konkurenceschopná…
Nevěřím tomu. Myslím si, že technologie se budou vyvíjet velmi rychle. Vezměte si jenom, jak se vyvinuly za posledních třicet let. Jako starší člověk to mohu posoudit. V roce 1990 jsme neměli například mobilní telefony. Žijeme v roce 2021 a používáme věci, ze kterých kdyby se někdo před dvaceti lety uspal a teď se probudil, bude v šoku a nebude si s nimi schopen poradit. Najednou máme internet, mobilní telefony a další technologie. Byl by jako Alenka v říši divů, protože by nevěřil, jak se to za dvacet let může takto posunout. Dnes může být vývoj ještě rychlejší. Například když se hovoří o uhlíkové neutralitě v roce 2030, může se velmi snadno stát, že ji budeme splňovat již v roce 2028.

Když další světadíly uvidí, že v Evropě dokážeme dospět k uhlíkové neutralitě, bude to pro ně příklad, který třeba budou následovat mnohem jednodušším způsobem.

V rámci Evropy vidíme, že některé státy jsou již v této snaze znatelně napřed oproti střední a východní Evropě, například ve Skandinávii. Nehrozí, že se jako Česká republika můžeme stát spíše „chudými příbuznými“?
To si nemyslím, jsem optimista. Myslím si, že český národ byl vždy progresivní a pouze čtyřicetileté období komunismu nás trochu utlumilo. Začínáme se ale vzpamatovávat a naši vědci, řemeslníci, technici, lékaři a další profese se dokáží přizpůsobit situaci. Česká věda by se naopak mohla dostat na špici a ukázat, že nijak nezaostáváme. Samozřejmě když se technologie budou vyvíjet v některých oblastech přímo v České republice, posune nás to dopředu i ekonomicky. Nevidím v tom ohrožení a neměli bychom se bát, že se staneme chudou zemí Evropy. Je to zkrátka na nás, jak se k tomu postavíme, a na našich lidech. Já jim věřím.

V rámci Dne TA ČR představujete firmy, které tomu jdou dobrovolně naproti. Je to důkaz, že ne pro všechny naše podnikatele je Zelená dohoda sprosté slovo?
Máme z toho radost. Zatím jsme nijak na plnění zelených parametrů netlačili. Teď se chystáme vyzvat uchazeče o dotace z našich programů, aby Zelenou dohodu zohlednili ve svých projektech, pokud to je možné, ale myslím si, že firmy jsou samy zodpovědné. Některé se chovají takovým způsobem, že jsme mile překvapeni, co všechno dělají. Například jsme ve Slavkově u Brna navštívili firmu LIKO-S, kde nám pan majitel ukazoval zelené fasády a střechy, díky kterým nepotřebují klimatizaci, ušetří spoustu peněz za energie, protože jim v létě ochlazují budovu a v zimě ji pomáhají izolovat. Jsou to úžasné příklady toho, jak by se firmy mohly nebo měly chovat.

Aktuálně se připravuje nová vláda, která po letech obnoví funkci ministra pro vědu a výzkum. Tu bude zřejmě zastávat paní Helena Langšádlová (TOP 09). Pro vás se tím něco mění?
V zásadě se pro nás nic nemění. Možná budeme mít silnější pozici tím, že budeme mít ministra ve vládě, prostřednictvím kterého budeme moci komunikovat. Takového člověka jsme neměli poslední čtyři roky od doby, co skončil pan místopředseda vlády Bělobrádek. Budeme mít tedy ministra, který se za nás bude moci ve vládě postavit. Nejen za nás, ale také za Grantovou agenturu ČR, protože jsme s GA ČR jako bratr a sestra. Doufáme, že se paní ministryně bude prát za rozpočet na vědu, protože zatím se za něj pral jen někdo, kdo to neměl úplně v popisu práce. Byl to ministr Havlíček, který byl zároveň místopředseda vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Teď ale budeme mít svého ministra nebo ministryni, což nám bude, doufám, ku prospěchu.

Jako každý rok rozdáváte Ceny TA ČR. Kdo vám z oceněných udělal největší radost?
Začnu od konce. S ministrem Havlíčkem jsme navštívili 3D tisk u pana Průši v Holešovicích a tam bylo úžasné sledovat jejich farmu na 3D tiskárny, jak tisknou komponenty samy sebe. Pak jsou tam další špičkové projekty, které lidské poznání posouvají hodně dopředu.