Experti z různých míst světa informují o tom, že z koronavirové mutace delta se už vyvinula další varianta patogenu. Takzvaná mutace „delta plus“ s vědeckým označením AY.4.2 se objevila ve zhruba 42 zemích, začala se šířit pravděpodobně z Velké Británie.
Zdá se, že koronavirová historie se opakuje. Na sklonku minulého roku se v pobrexitovém chaosu objevila ve Velké Británii koronavirová mutace alfa, kterou vědci označili za první variantu původního viru, která se zásadně odlišila.
A zatímco se blíží konec roku 2021, experti čím dál častěji skloňují jméno nové varianty viru, která má svou líheň opět ve Spojeném království. Tato mutace se údajně vyvinula z varianty delta (indické), která během letošního roku převládla po celém světě. I proto odborníci překřtili z ní vycházející variantu viru na „deltu plus“.
V čem je jiná než delta? Na tom se zatím vědci neshodnou. „Mutace AY.4.2 je přibližně o 15 procent infekčnější než původní delta,“ sdělil pro CNN Prima NEWS vakcinolog Igor Kohl. Experti oslovení webem Al-Džazíra sice také naznačují, že by se delta plus mohla rychleji šířit, jistí si ale nejsou.
„Pro takové stanovisko není k dispozici dostatek dat. Malá změna viru prakticky nikdy nezvýší šiřitelnost. To může spíše znamenat změnu v dodržování koronavirových opatření,“ míní katarský patolog Patrick Tang.
Což by mohlo odpovědět na otázku, proč se delta plus šíří hlavně ve Velké Británii, kde v současnosti prakticky žádná přísná koronavirová opatření zavedená nejsou. Londýn nařídil rozvolnění ještě před začátkem léta.
Kde jinde se varianta AY.4.2 objevila? Úřady ohlásily výskyt mutace nejméně ve 42 zemích. Krom Británie se na seznamu objevily Indie, Izrael, Rusko či USA. Nakažení z Britských ostrovů ve statistikách převládají.
Jak vůbec nová mutace vzniká?
Ve chvíli, kdy se koronavirus rozšíří kapénkami z těla nakaženého do těla nového hostitele, genetická informace viru se zkopíruje a „nová“ forma patogenu napadne imunitní systém dalšího člověka. Je logické, že se po světě nešíří jen původní wuchanský vir – každý další nakažený tedy šíří nově zkopírovaného cizopasníka.
A právě při tomto dělení může dojít ke vzniku mutace. Při přenosu z člověka na člověka pokaždé hrozí, že duplikační proces selže a do těla dalšího hostitele se dostane nová varianta viru – mutace. Její vlastnosti bývají zpravidla nahodilé, odvíjejí se od toho, jak dlouho už se vir ve společnosti šíří.
Mutace většinou nepředstavují nebezpečí, někdy dokonce mohou lidstvu pomoci. Virus se totiž může duplikovat i tak špatně, že nová varianta je méně schopná než původní, a proto buď rovnou zanikne, anebo se mezi lidmi hůře šíří. Informoval o tom časopis Slate.
Potíž je v tom, že jak moc je daná mutace nebezpečná, poznají vědci a lékaři většinou až zpětně. Když například analyzují, proč se v určité oblasti šíří koronavirus rychleji než jinde, často za tím stojí právě nová mutace.