Nabíjení elektromobilů (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Uzákonění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 považují velké globální společnosti za příliš vzdálený horizont. V dopise zaslaném Evropské komisi navrhují zástupci firem jako Coca-Cola, Tesco či Ikea zavést povinnou elektromobilitu pro podnikové flotily už o pět let dříve. Argumentují skutečností, že firemní auta tvoří většinu prodejů a najezdí násobně víc kilometrů než soukromníci.
K výzvě se připojilo 30 globálních společností a organizací. „Elektrifikace firemních flotil představuje obrovskou příležitost. Šest z deseti aut prodaných v Evropě jsou služební vozy, přičemž tato vozidla najezdí v průměru dvakrát více kilometrů než auta soukromých zákazníků,“ píše se ve společném dopise zaslaném Komisi jen pár dnů po schválení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Ambicí společností je tak u firemních flotil termín o pět let zkrátit.
K TÉMATU: KOMENTÁŘ: Zákaz spalovacích motorů nás připraví o svobodu jezdit si kdykoliv kamkoliv
Korporace mají moc ovlivnit klima
Stef Cornelis z ekologické organizace Transport & Environment, upozornil, že korporace s velkým vozovým parkem mají velkou šanci „stát se lídry v oblasti elektrifikace a klimatu“.
„Nejšpinavější“ auta ze zákazu spalovacích motorů vyklouznou. Automobilky mohou kličkovat
Schválený zákaz spalovacích motorů od roku 2035 má kromě poražených velkovýrobců také své vítěze. Automobilek vyrábějících méně než tisícovku vozidel ročně se konec tradičních pohonů nedotkne a budou moct nadále produkovat malé série modelů se závratnými emisemi. V drtivé většině případů jde o supersportovní modely s výkonnými benzinovými motory. Odklad dostanou dokonce i klasici žánru jako Ferrari, Lamborghini nebo McLaren.
„Vliv firemních aut na klima se na evropském fóru dlouho přehlížel. Tohle se musí změnit. Evropská komise by měla uznat velký potenciál elektrifikace vozových parků nejen pro klima, ale také pro své občany, protože na trh přinese cenově dostupné ojeté elektromobily,“ vyzývá Cornelis.
Podle Transport & Environment jsou totiž vozidla z firemních flotil už po třech až pěti letech obvykle vyřazována a dostávají se na trh s ojetinami. Tím by se ekologické modely logicky rychleji dostaly mezi soukromé zákazníky za výhodných podmínek.
Náklaďáky mají následovat
Nadnárodní firmy ve zmíněném dopise Evropskou komisi vyzvaly, aby už nejpozději letos v říjnu navrhla ke schválení legislativu zakazující po roce 2030 nákup nových firemních aut do 3,5 tuny celkové hmotnosti se spalovacími motory. Zpřísnění cílů žádají i u těžkých nákladních automobilů.
U nich je totiž situace s přechodem na elektromobilitu odlišná než u osobáků. Již schválená legislativa EU počítá s tím, že se v kategorii nákladních vozů nic měnit nebude minimálně do roku 2029. Žádné zpřísňování podobné normě Euro 7 platné pro osobní vozy tedy v plánu není.
Následující dekáda bude podle představ evropských úředníků rozdělena do tří etap na léta 2030 až 2034, 2035 až 2039 a od roku 2040 dále. Pro tato období mají být u nákladních vozů stanoveny cíle snižování emisí. Euractiv uvádí, že podle toho, jak je návrh koncipován, by mohlo dojít ke stoprocentnímu snížení produkovaných emisí nejdříve v roce 2040. Koalice globálních firem však ve svém dopise uvádí požadavek na plnou elektromobilitu nákladní dopravy v roce 2035, tedy stejně, jak si to Brusel představuje u osobních aut.
Těžký úkol
Elektrifikace nákladní dopravy je bezpochyby ještě ambicióznějším cílem než u osobních aut. „Připravit odpovídající infrastrukturu pro těžké nákladní vozy jezdící na elektřinu je obrovská výzva. Nároky na nabíjení budou násobně větší, protože tyto automobily by měly mít podstatně větší baterie. Pro představu, Tesla Semi nabízí kapacitu až 850 kWh, tedy zhruba jedenáctkrát více než Škoda Enyaq iV 80. U velkých nákladních vozů se počítá také s použitím vodíkového pohonu, ale i vybudování této infrastruktury bude velmi náročné,“ říká motoristický novinář Lukáš Dittrich.
Silniční doprava se podílí na celkové evropské produkci emisí CO2 přibližně z jedné čtvrtiny. Šedesát procent emisí ze silniční dopravy připadá na osobní automobily a motocykly, autobusy a nákladní vozy tvoří podle německého statistického úřadu 26 procent.
