Pracuje v supermarketu a o Velkém pátku říká, že je to pro ni normální den. „Nijak ten svátek nepožívám,“ svěřuje se 25letá Markéta. A tuší, co si v tento svátek připomínáme? „No..., prostě to nevím,“ přizná. V nejvíce bezvěrecké zemi v Evropě a zřejmě třetím nejateističtějším státě na světě je to vlastně očekávaná odpověď. Otázkou zůstává, proč je v tak bezbožné zemi Velký pátek svátkem a dnem pracovního klidu.
V Nádražní třídě v Ostravě oslovuji několik mladých lidí, kteří se narodili až po sametové revoluci v roce 1989. Zatímco komunismus Kristův příběh potlačoval, po pádu režimu v roce 1989 se očekávalo, že se k víře postupně vrátí i část bezvěrců. Opak se stal pravdou.
Co se stalo na Velký pátek?
Na smysl a význam Velkého pátku se napřed ptám 21letého Sebastiana, kterého živí práce v hypermarketu Globus, kde doplňuje zboží. „Jsem pokřtěný,“ prohlásí, když se začneme bavit o Velikonocích. „Ale do kostela nechodím,“ dodá. „Vlastně Velikonoce nemám vůbec rád,“ pokračuje. Kvituje ale s povděkem, že Velký pátek je svátkem. „Každý pracující člověk ocení volný den navíc. Práce pět dní v týdnu, to je trochu moc, za víkend si sotva odpočinete, takže svátek je fajn.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velikonoce jsou levnější než za komunismu. Kilo řízků by teď stálo 762, cukr 93 a pstruh 698 korun
Svátky se ovšem primárně nevyhlašují kvůli odpočinku zaměstnanců. Stát chce na něco upomínat a oslavovat to. Ptám se proto Sebastiana: „Jaký je význam Velkého pátku, co si připomínáme?“ Mladík chvíli váhá, pak to vzdá: „Nevím, tohle opravdu nevím.“ Připomínám, že je to den ukřižování Krista. „Aha,“ reaguje. Není jasné, zda o Ježíšově umučení a následném vzkříšení vůbec někdy slyšel. Netrápím ho dále, protože jsem dotaz položil v nejateističtější zemi v Evropě.
Kříz bez Krista na Opavsku, Ježíše zničili vandalové. Je to vlastně i symbolika českého ateismu. Máme volno na Velký pátek, ale ne všichni ví, že ten den byl ukřižován Ježíš Kristus. Zdroj: Ivan Motýl
Kříz bez Krista na Opavsku, Ježíše zničili vandalové. Je to vlastně i symbolika českého ateismu. Máme volno na Velký pátek, ale ne všichni ví, že ten den byl ukřižován Ježíš Kristus. Zdroj: Ivan Motýl
Posledních 741 tisíc českých katolíků
Z deseti a půl milionu občanů České republiky se při posledním sčítání v roce 2021 přihlásilo k nejpočetnější římskokatolické církvi jen 741 019 lidí, tedy přibližně sedm procent obyvatel. Počty věřících ostatních křesťanských církví jsou marginální, například k Českobratrské církvi evangelické se hlásí 32 tisíc lidí a k Církvi československé husitské 23 tisíc věřících. Další občané se přihlásili třeba ke Svědkům Jehovovým (13 tisíc), k islámu (pět tisíc), ale i k satanismu (998), hnutí Grálu (169) nebo k animismu (42).
Mladík chtěl být jako Ježíš, tak se nechal pohřbít zaživa. Vzkříšení mu nevyšlo
Teprve 22letý pastor z africké Zambie chtěl zakusit stejnou věc, která podle Bible potkala Ježíše Krista. Rozhodl se, že příslušníkům své komunity předvede zmrtvýchvstání tak jako nejdůležitější historická postava křesťanství. Nechal se tak na tři dny pohřbít zaživa a hlásil, že se poté sám vrátí. To se však nestalo a jeho blízcí jej vykopali mrtvého.
Příslušnost k nějaké církvi anebo náboženskému směru deklarovalo celkem 1 374 285 občanů republiky. Bezvěrců čili ateistů je ovšem přes pět milionů (přesně 5 027 141) a více než tři miliony dotazovaných otázku statistiků z roku 2021 bojkotovaly (3 162 540). Další velká skupina (960 201) pak trochu zmatečně uvedla, že se sice považuje za věřící, ovšem nehlásí se k žádné konkrétní církvi, náboženské společnosti nebo směru.
Z výsledků sčítání lidu 2021 tak jasně vyplývá, že jsme nejvíce ateistickou zemí Evropě. O světové prvenství v kategorii bezvěrců pak bojujeme s Čínou, ovšem tahle asijská země prosazuje státní ateismus formou komunistické ideologie.
Ježíš? Nevím. Velikonoce jsou šmigrus
Pokračuji ve spontánní anketě v Nádražní ulici v Ostravě. „Já jsem ateista,“ hrdě říká 30letý Adam, který vyrábí židle ve firmě Alba. „Velikonoce, to je pro mě šmigrus,“ říká. Šmigrus je moravský a slezský pojem pro pomlázku. Pro chození koledníků, kteří vyšlehají dívky a ženy spletenými vrbovými proutky anebo jalovcovou větví. „Schází se široká rodina, některé příbuzné vidím jen o Vánocích a Velikonocích, je to pěkné,“ dodá. Adam hájí i volný den a Velký pátek. „Má to smysl, lidi si více odpočinou od práce,“ říká. A zná význam Velkého pátku? „Velikonoce mám spojené s čokoládovou nadílkou, zajíčky a tak,“ tápe. Pak přizná: „Proč je volno zrovna na Velký pátek, to nevím.“
Nevěří v Ježíše Krista, nemusí to vědět. Respektive mohl by tuhle informaci znát ze školy, neboť křesťanství je už přes dva tisíce let úzce spojeno s evropskými dějinami a jeho kulturou. Ale možná zrovna ve škole chyběl, anebo jeho učitelé také byli přesvědčenými bezvěrci.
Pro jistotu. Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista. A Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce, věřící oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Podle biblické tradice byl totiž Ježíš třetího dne po své smrti vzkříšen. Vstal z mrtvých.
Krajina na Opavsku. Tady si ještě ukřižování Krista připomínají. Zdroj: Ivan Motýl
Krajina na Opavsku. Tady si ještě ukřižování Krista připomínají. Zdroj: Ivan Motýl
Vyznavačů Star Wars je více než jehovistů
Při sčítání lidu v roce 1991 se k nejpočetnější křesťanské církvi (římským katolíkům) přihlásily v České republice čtyři miliony lidí. O deset let později jich bylo 2,7 milionu, v roce 2011 už jen pouhý milion a v roce 2021 sotva 750 tisíc. Počet katolíků klesá raketovou rychlostí, co deset let jich ubývalo po milionech, nyní po statisících. Přibývá ovšem sekt, často bizarních. Hnutí Jedi, což jsou příznivci filmové ságy Star Wars, už má podle předloňského sčítání dokonce 21 023 věřících, je jich skoro stejně jako křesťanů v Církvi československé husitské.
Mlácení žen a dokazování mužské dominance. Jak hodnotí české Velikonoce cizinci?
Mnozí cizinci považují velikonoční zvyky v Česku za přinejmenším podivné. Bezduché mlácení žen a dokazování si mužské dominance, které se schovává za tradici, říkají někteří. Zahraniční občané žijící v Česku už tak vyhraněný pohled nemají.
„Velký pátek? Nijak ten svátek nepožívám,“ svěřuje se 25letá Markéta Vaníčková, kterou také potkávám v ostravské Nádražní třídě. A tuší, co si v tento svátek připomínáme? „No..., prostě to nevím,“ přizná. Nijak ji netěší ani volno, které na velikonoční pátek připadlo. „Jsem v práci celý týden, svátek nesvátek,“ pokrčí rameny zaměstnankyně řetězce Albert. „Těší mě jen to, že v pondělí velikonoční musí být zavřené i supermarkety,“ dodá.
Kalousek: Proč bych měl mít volno?
Markéta Vaníčková tak chválí zákon o uzavírání velkých prodejen nad 200 metrů čtverečních, který v létě 2016 podepsal prezident Miloš Zeman. Proč je volný den i na Velký pátek, jí smysl nedává. Není sama. Takzvaný „ostatní svátek“ učinili poslanci parlamentu z Velkého pátku až v roce 2015, poprvé bylo volno o rok později. Komunistický režim volno v tento den zrušil v roce 1951.
Zavedení nového křesťanského svátku v zemi ateistů byl trochu paradox. Však také při parlamentní diskusi o schválení zákona v říjnu 2015 tehdejší poslanec a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek prohlásil: „Pokud moje víra nebo víra mojí rodiny vyžaduje, abych se ten den sebral a nerozptyloval se prací, tak si můžu vzít dovolenou. Pokud mi moje víra nestojí za to, abych si dovolenou vzal, proč bych měl mít volno.“
