Před 20 lety zemřel Jan Pavel II., jeden z nejvýraznějších papežů všech dob. Rodák z polských Wadowic změnil svět, výrazně uspíšil pád komunismu ve střední Evropě. Královéhradecký biskup Jan Vokál se s mužem, který se narodil jako Karol Wojtyła, dobře znal už od 80. let. Vokál v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že svatý otec měl k Česku velmi blízko.
Vaše Excelence, kdy jste se poprvé setkal s Janem Pavlem II.?
Úplně poprvé to bylo v roce 1984, když v Římě navštívil naši kolej Nepomucenum. Jako seminaristé jsme se často účastnili zejména různých bohoslužeb, kterým předsedal, a asistovali při nich. K nejvýznamnějšímu setkání pochopitelně došlo, když mne v roce 1989 vysvětil ve svatopetrské bazilice na kněze.
Jan Pavel II.
(1920-2005)
První slovanský papež, v úřadu 1978-2005
Původně polský duchovní, vlastním jménem Karol Wojtyła.
Hrál významnou roli při zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Jeho návštěva Polska v červnu 1979 zažehla touhu tamních lidí po změně, rok poté vzniklo hnutí Solidarita.
Před 31 lety jej časopis Time vyhlásil osobností roku.
Zasazoval se o ukončení konfliktů, zapsal se největším počtem svatořečení (mimo jiné i sv. Anežky, sv. Jana Sarkandra a sv. Zdislavy z Lemberka).
Roku 1981 přežil atentát, který na něj v Římě spáchal Turek Mehmet Ali Agca. Jan Pavel II. útočníka navštívil ve vězení, odpustil mu.
Roku 2014 prohlášen za svatého.
Později jsem měl tu čest pracovat ve vatikánském Státním sekretariátu, a tedy se s ním setkávat i pracovně, což jsem při svěcení samozřejmě netušil. Mohl jsem být také součástí jeho doprovodu při dvou cestách do České republiky. Tehdy jsem se účastnil i přípravných schůzek, protože v úřadu tehdy nepracoval žádný jiný Čech.
Jak setkání s ním vypadala?
Vždy to bylo velmi povzbuzující, až bych řekl povznášející. A to právě proto, jaký byl – nesmírně lidský, laskavý, pozorný. Měl přirozenou otcovskou autoritu a moudrost, zároveň živý zájem o každého člověka. A také stálý humor, jímž dokázal odlehčit každou situaci.
Jan Pavel II. si nikdy nezoufal
Jaké bylo ocitnout se v jeho blízkosti?
Vzpomínám na něj jako na člověka, v jehož blízkosti jste měli opravdu pocit určité svatosti, krásy Boží blízkosti. Byl velmi pokorný, moudrý a radostný a zbožný. Měl pevnou otcovskou autoritu, člověk v jeho přítomnosti ale nebyl v napětí. Byl velmi laskavý a bezprostřední. Rád druhým naslouchal. Tyto jeho vlastnosti zvlášť vynikly v jeho stáří a nemoci. Nikdy si nezoufal, až do poslední chvíle se snažil vytrvat ve službě a povzbuzovat druhé. S odstupem času si tuto vnitřní krásu jeho osobnosti stále více vysvětluji tím, že svůj celý život, od nejútlejšího dětství, kdy ztratil maminku, nerozlučně spojil s Pannou Marií, kterou si tak nějak adoptoval za svou novou matku. Nikdy se tím netajil. Vždy čerpal sílu právě z hlubokého duchovního pouta s ní.
Současný královéhradecký biskup Jan Vokál (vlevo) roku 1997 vedle papeže Jana Pavla II. Zdroj: Se svolením Jana Vokála
Je pravda, že projevoval starost i o vaše blízké?
Ano, to bylo součástí jeho charismatu a přístupu k lidem. Každý, i řadový pracovník, se mohl spolehnout na to, že papež ho osobně zná. Že ví, o koho jde. Při bohoslužbě v Hradci Králové sám navrhl, že pozdraví moji maminku a sourozence. Můj otec v té době ležel v hradecké nemocnici, při přípravách cesty se dokonce vážně uvažovalo o tom, že by se Jan Pavel II. zastavil i tam. Nakonec to z bezpečnostních i časových důvodů nebylo možné, nicméně už fakt, že ta myšlenka vůbec zazněla, svědčí o jeho neobyčejné a upřímné starosti o druhé, která nikdy nebyla jenom formální.
Jan Vokál
Narozen v roce 1958
Královéhradecký biskup, v roce 2011 jmenován papežem Benediktem XVI.
V září 1983 emigroval z Československa, nastoupil na papežskou kolej Nepomucenum v Římě, studoval filozofii a teologii na Papežské lateránské univerzitě.
V květnu 1989 jej papež Jan Pavel II. vysvětil na kněze.
Od října 1991 pracoval ve Státním sekretariátu ve Vatikánu. V letech 1995, 1997 a 2009 doprovázel papežské pastorační návštěvy v České republice.
Svatý otec Česko dobře znal
Říká se, že byl i člověkem statečným.
Ano, to bylo nejvíc vidět právě v jeho nemoci. Ale i v dobách, kdy byl plný síly a energie, svou rozhodností a odvahou přispěl například k pádu železné opony. Poté, co v roce 1979 navštívil Polsko, už tam nikdy nebylo nic jako dřív.
Hrálo ve vašich osobních vztazích nějakou roli, že jste oba pocházeli z východní Evropy?
Svatý otec velmi dobře znal naši zemi. Několikrát ji navštívil ještě před svým pontifikátem. Udržoval například blízké přátelství s dřívějším královéhradeckým biskupem a později arcibiskupem Karlem Otčenáškem. Říkal mu Karolko, vždycky ho nechával pozdravovat.
Dobře rozuměl češtině, při přípravách cest do České republiky sám zmiňoval i zdejší reálie, které znal. O situaci v naší zemi se velmi živě zajímal. Když v roce 1997 navštívil Hradec Králové, kam přijel pouze na bohoslužbu pro zhruba 40 tisíc mládežníků, vymínil si v nabitém programu, že chce projet městem, aby viděl i něco jiného než náměstí. Takový byl jeho přístup ke všemu. Když jel do České republiky, bylo znát, že přesně ví, kam jede.
Královéhradecký biskup Jan Vokál Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Prý jste ho právě vy učil češtinu. Jakým byl žákem?
Asi by bylo přehnané říci, že jsem ho učil češtinu. Papež však měl ve zvyku při návštěvách různých zemí mluvit tamním jazykem. V České republice to nebylo jen pár slov, ale i celá kázání. Pokud byl součástí jeho doprovodu rodilý mluvčí, často si ho nechal pozvat, aby mu pomohl s výslovností. To činil především v době, kdy mu to zdraví ještě umožňovalo. Při jeho cestách v roce 1995 a 1997 do České republiky jsem byl tímto úkolem také pověřen já.
Jan Pavel II. v roce 1998 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Papež byl velmi soustředěný a bylo znát, že mu velice záleží na tom, aby mu věřící rozuměli. Nechtěl na poutníky mluvit například italsky. Tím spíše, jak blízká je čeština jeho rodné polštině. České prostředí jinak skutečně dobře znal. Hodně věděl jak o našich teolozích kdysi tajně působících v tzv. podzemní církvi, tak o kultuře obecně – velmi dobře znal například Haškova Švejka. Při přípravách jedné z cest jej sám v žertu zmínil.
Byl inspirativním duchovním vůdcem, který uměl zaujmout i mladé lidi. Uznávaný britský historik Timothy Garton Ash jej dokonce nazval největší osobností 20. století. Jak byste definoval odkaz Jana Pavla II. vy?
Určitě ho lze zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti 20. století a největší papeže Církve. Jeho odkaz zdaleka není jen politický. Za jeho pontifikátu prošla Církev výraznou proměnou, modernizoval ji, aniž zároveň oslabil vše dobré v její tradici. Zdůrazňoval její lidskou, laskavou tvář. Zdůraznil bych také odkaz v podobě jeho svatosti, která z něj téměř hmatatelně vyzařovala, proto také byla krátce po jeho smrti potvrzena svatořečením. Jeho odvaha, pokora, laskavost, hluboká víra a mariánská úcta mohou být nám všem vzorem pro celý život.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Spálená země. Válka jako byznys i nové Sudety. Kolik bude stát rekonstrukce Ukrajiny?
