Veřejný dluh loni rekordně vzrostl. Na každého Čecha připadá přes 200 tisíc korun

Podle statistiků se na nárůstu veřejného dluhu v průběhu roku 2020 nejvíce podílely instituce ústřední vlády. Tedy hospodaření jednotlivých ministerstev. Na jejich vrub připadalo zvýšení zadlužení o téměř 361 miliard korun. Samosprávy tak hospodařily s přebytkem ve výši 14,5 miliardy. Stát také za loňský rok zaplatil úroky z vydaných dluhopisů a přijatých půjček ve výši přes 43 miliard korun.

Z ekonomického hlediska je ovšem významnější výše veřejného dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu dané země. Ta se v případě České republiky během uplynulého roku zvýšila z 30,3 procenta ke konci roku 2019 na 38,1 procenta ke konci roku minulého. „Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu stále patří k nejnižším v Evropské unii,“ upozornil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něho nám tato skutečnost dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie. Štěpán Křeček také zmínil, že pokud by Česko upřednostnilo během koronavirové epidemie střízlivější přístup k hospodaření státní kasy, ekonomická recese by pak u nás byla mnohem hlubší. „Na druhou stranu bychom se méně zadlužili,“ dodal.

Čtvrté nejnižší zadlužení v EU

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří Česko i po loňském rekordním nárůstu zadlužení k zemím, jejichž veřejné finance jsou v tomto ohledu ve velmi dobré kondici. Veřejný dluh Evropské unie jako celku totiž ke konci loňského třetího čtvrtletí (celoroční údaje zatím nejsou známy) 89,9 procenta HDP. Země platící eurem jsou na tom ještě hůře – veřejný dluh eurozóny dosáhl 97,3 procenta HDP. Česko je naopak čtvrtou nejméně zadluženou zemí, a to po Estonsku (18,5 procenta), Bulharsku (25,3) a Lucembursku (26,1).

Pro stav tuzemských veřejných financí bude klíčový vývoj v dalších letech. Podle některých predikcí se už na konci příštího roku můžeme dostat až na 50 procent HDP. Ekonomové tedy doporučují fiskální politiku nastavit tak, aby na jedné straně netlumila hospodářský výkon, ale zároveň přispívala ke stabilizaci, či dokonce snižování veřejného dluhu.

Podle člena bankovní rady České národní banky Aleše Michla by Česko nemělo opakovat chybu z let 2010 až 2013, kdy vláda na hospodářskou krizi v roce 2009 nejprve reagovala fiskální expanzí, ale v dalším období přepnula na fiskální restrikci. „Vláda tehdy brzdila oživení růstu HDP v průměru o 0,7 procentního bodu ročně a nastala druhá recese v letech 2012 a 2013. V České národní bance odhadujeme, že fiskální impuls v roce 2020 činil plus 1,5 procentního bodu změny HDP, v roce letošním by měl být plus 0,6 procentního bodu. Je to dobře, ale není to zadarmo, veřejný dluh roste,“ uvedl Michl pro CNN Prima NEWS.

Jak stabilizovat dluh?

Michl zároveň zmínil, jakou strategii by měla vláda zvolit, aby se jí dařilo dluh vůči HDP stabilizovat. „Nejlepší kombinace je, aby rostl hrubý domácí produkt, a to nejlépe reálně kolem čtyř procent ročně. Tím by byl růst HDP dvojnásobný než náklady na dluh. Pak je potřeba, aby primární schodek rozpočtu v roce 2022 byl do dvou procent HDP. V tu chvíli se Česku od roku 2022 podaří stabilizovat zadlužení na úrovni 45 procent HDP,“ řekl.

Zjednodušeně řečeno, pokud průměrná úroková sazba z veřejného dluhu činí dvě procenta ročně a pokud se výkon české ekonomiky bude zvyšovat o čtyři procenta ročně, pak existuje prostor pro rozpočtový schodek ve výši dvou procent HDP. V takovém případě je zvyšování absolutní výše veřejného dluhu „financováno“ hospodářským růstem a poměr dluhu k HDP se nemění. Podle Michla je tedy přípustné, aby schodek veřejných rozpočtů v roce 2022 dosahoval 165 miliard korun.