Prezident České republiky Miloš Zeman Zdroj: ČTK
Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Podle některých právníků je ale možné, že Zeman zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by se daňový balíček znovu vrátil do Sněmovny.
Prezident v závěru dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž napsal, že zákon „vrací k dalšímu opatření“, uvedl v úterý server Info.cz. Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona. Publikován bude ve Sbírce zákonů 31. prosince. Informaci potvrdil Vondráček i ministerstvo financí.
„Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021,“ sdělilo dnes na dotaz ČTK ministerstvo financí.
Schillerová: Daně do voleb nezvýšíme. Debata o nich je nedůstojná, oponuje Švihlíková
Razantní snížení daní, k němuž má dojít od nového roku, zakládá nebezpečný trend. Buď nás čeká zvyšování daní v budoucnu, nebo hrozí privatizace veřejných služeb. Před tímto vývojem varuje ekonomka Ilona Švihlíková. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) není na pořadu dne ani jedno. „Budoucí politické reprezentaci nelze diktovat daně, na nich se musí dohodnout,“ řekla Schillerová v nedělní Partii Terezie Tománkové vysílané na televizní stanici CNN Prima NEWS.
Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince. Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi Sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“.
Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, aby zákon mohl platit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl pro Info.cz, že by se k zákonu měli sejít poslanci. „Dle textu dopisu a jasné formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval a teď je již mimo jeho dispozici, takže se k němu Sněmovna bude muset sejít. Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu,“ uvedl Bartoš. V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat Sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 101.
Snížená míra odpovědnosti
Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.
„Uvedené změny zákona o daních z příjmů spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti,“ stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.
Schillerová: Babiš podá návrh na snížení daně z příjmu. Sazby budou 15 a 23 procent
Do úterka bude představen pozměňovací návrh na snížení daně z příjmu zaměstnanců na 15 procent. Pro lidi s vyššími příjmy bude navrženo 23 procent. V neděli to CNN Prima NEWS řekla ministryně financí Alena Schillerová. Návrh podá předseda vlády Andrej Babiš z pozice poslance.
Původní verze, kterou v listopadu schválila Sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba ve výši 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.
Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.
Zákon má vstoupit v účinnost první den kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v účinnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál.
„Okamžikem obecné účinnosti zákona (tedy 1. ledna 2021) dojde dále k osvobození státních dluhopisů, ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch místních samospráv či ke snížení sazby na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Ke zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku dojde podle původního harmonogramu k 1. únoru 2021,“ uvedlo ministerstvo financí.
