Válka na Ukrajině 16.7.2022
Ukrajinské síly hlásí, že podniknou velkou protiofenzivu na jihu země. Plánují vyhnat Rusy z Chersonu a přilehlých oblastí a také osvobodit ukrajinské přístavy. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS uvedl, že zde jsou i další důvody, proč Ukrajinci riskantní operaci připravují. Zároveň se zamyslel nad šancemi obou stran na úspěch.
Jako první důvod pro uspořádání protiofenzivy na jihu země vidí Visingr ekonomický faktor. „Jih Ukrajiny je ekonomicky strašně důležitý. Paradoxně je dokonce důležitější než Donbas. Jeho ekonomický význam se v této chvíli limitně blíží nule, protože je to v podstatě spálená země, zatímco na jihu Ukrajiny leží přístavy. Ty by pro Ukrajince znamenaly ekonomický profit a kromě toho je tam spousta úrodné půdy,“ zmínil odborník.
Vojtěch: Válka? Finové se na ni připravují desítky let. Skoro každý dům má svůj kryt
Bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je už půl roku v jiném pracovním světě. Domácí politiku vyměnil za diplomacii, od února je českým velvyslancem ve Finsku. Do funkce přitom nastoupil jen pár dní před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS nyní Vojtěch hovoří právě o válce a finském přístupu k ní, o připravenosti severské země na potenciální konflikt i o současné ambici Finů vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO).
Potenciálně úspěšná operace by navíc ještě více zavařila Rusům. „Pokud by se Ukrajincům podařil průlom, přinutilo by to Rusy stáhnout tam jednotky odjinud,“ popsal Visingr. V takovém případě by Rusové museli ještě více rozmělnit své síly na Ukrajině, navíc by zjevně přišli o část dobytého území.
To ovšem není vše. Do hry totiž vstupuje i psychologický faktor. „Pro Ukrajince je také samozřejmě důležité z psychologického, morálního a politického hlediska dosáhnout nějakého vítězství a začít získávat území zpátky. Pokud by tohle provedli, dokázali by tím, že jsou schopni opakovaně úspěšně provést velkou protiofenzívu,“ pokračoval pro CNN Prima NEWS Visingr.
Ukrajinci zvládli menší operace, uspějí u Chersonu?
Zároveň ale varuje, že jde o velmi riskantní operaci. „Pokud by tahle ofenziva nevyšla, zákonitě by to pro ně znamenalo velkou psychologickou ránu a pro Rusy naopak velké psychologické vítězství. Rusové by to nepochybně velmi využili propagandisticky,“ uvedl dále vojenský expert.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Jak ukrajinská protiofenziva na jihu země dopadne, je samozřejmě obtížné předvídat. Ukrajinci sice dokázali s úspěchem provést menší operace, ale během současné války, kterou Rusové stále nazývají „speciální vojenskou operací“, zatím velkou akci nepodnikli.
Podle Visingra jsou však šance spíše nakloněné Ukrajincům. „Zkušenost napovídá, že spíš to asi dokážou. Přece jen opakovaně ukázali, že jsou velmi schopní a mají technologickou převahu nad Ruskem,“ řekl odborník. Ukrajinci na sebe tak podle jeho slov sice berou riziko, ale to je válce zkrátka nezbytné.
HIMARS a tanky? Raději moře munice
Podle záběrů z fronty Ukrajinci již nasadili novou zbraň ze zahraničí – raketomety HIMARS. Ačkoliv nejde o natolik zásadní „gamechanger“, který by sám o sobě Ukrajincům vyhrál válku, Visingr uznává, že se jedná o velmi silnou zbraň, která může mít velký strategický dopad.
Podle jeho slov Ukrajinci takovými zbraněmi určitě nepohrdnou, ale hlavně potřebují něco jiného – munici. Doslova „moře munice“. „Moderní dělostřelectvo má naprosto neskutečnou spotřebu munice, je potřeba zajistit kontinuální dodávky dělostřeleckých granátů a raket,“ vysvětlil Visingr.
Velkou pomocí by pro Ukrajince mohla být také výzbroj sovětské výroby, na kterou jsou zvyklí, ale vyjma Poláků už nejsou prakticky žádné státy, které by Ukrajincům mohly takovou výbavu dodat. Jako naprosto liché pak vnímá názory, že by Ukrajinci měli například dostat americké tanky M1 Abrams, protože by velmi dlouho trvalo například zaškolení ukrajinských posádek či vybudování infrastruktury. Podobně to vidí i u některých západních stíhaček. „To by bylo tak strašně náročné, že by to možná nadělalo více škody než užitku,“ dodal Visingr.