Češi vystavili vládě Petra Fialy (ODS) vysvědčení z předmětu, který bychom mohli nazvat boj s dopady inflace. Naprostá většina z nich se domnívá, že pětikoaliční kabinet tuzemským domácnostem s následky nadměrně rostoucích cen nepomáhá dostatečně. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS.
Čtyři z deseti Čechů jsou přesvědčeni, že vládě Petra Fialy se vůbec nedaří pomáhat občanům s inflačními dopady. Další třetina respondentů se domnívá, že se jí to „spíše nedaří“. Celkem si téměř tři čtvrtiny (73 procent) Čechů myslí, že vláda nepomáhá s následky rekordního zdražování dostatečně. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS, kterého se zúčastnil reprezentativní vzorek 706 lidí starších 18 let.
Naopak vládu za boj proti inflaci chválí jen 18 procent občanů, kdy 16 procent se domnívá, že se vládě spíše daří, dvě procenta pak vládu za řešení následků zdražování hodnotí velmi kladně. Devět procent Čechů pak není schopno říci, zda si vláda s dopady drahoty dokáže poradit. Nedostatky vládě při řešení následků inflace častěji vyčítají lidé bez maturity.
Drahota nejvíce dopadá na mladé bez maturity
Průzkum se dále zaměřoval na to, jak se lidé museli kvůli inflaci uskromnit ve svých výdajích. A ukázalo se, že šetřit už musí čtyři z pěti Čechů, tedy 80 procent dotázaných. Celkem 46 procent lidí uvedlo, že výdaje určitě omezili, 34 procent je omezilo „spíše“. Jen 19 procent lidí se zatím uskromňovat nemuselo a jedno procento nedokáže na tuto otázku odpovědět. Také v tomto případě se ukázalo, že drahota dopadá častěji na osoby bez maturity a navíc ve věku do 29 let.
Meziroční míra inflace dosáhla v Česku v dubnu 14,2 procenta, což je nejvíce od prosince 1993. Podle řady ekonomů ale tempo růstu cen v České republice ještě nedosáhlo svého vrcholu. Tomu ostatně napovídá také vývoj cen v průmyslové, zemědělské a stavební výrobě, které v dubnu stouply vůbec nejvíce v historii samostatné České republiky.
Snad inflace nebude začínat dvojkou
„Inflace může vystoupat až na úroveň Litvy nebo Estonska. Doufám, že nebude začínat dvojkou,“ řekl ve středečním vydání pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a člen poradního týmu premiéra Petra Fialy. Estonsko a Litva jsou jedinými členskými státy Evropské unie, které trpí ještě větší inflací než Česko. V Estonsku v dubnu stoupla na 19,1, v Litvě na 16,6 procenta, vyplývá z aktuálních dat Eurostatu.
„Když dáte lidem peníze za nevyrobenou práci, jsou to inflační peníze, které nevytvořily reálnou protihodnotu. Inflační podhoubí u nás bylo rozsáhlé, Putinova agrese padla na úrodnou půdu,“ dodala ve stejném pořadu na CNN Prima NEWS šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ta také apelovala na skupiny, které tlačí na vládu či zaměstnavatele, aby v rámci kompenzací souvisejících s růstem cen inflaci nepřiživovali. „Jestli zaměstnanci budou mít pocit vítězství, že zaměstnavatele donutili k zvýšení mezd – kvůli inflaci, ne kvůli výkonu – je to krátkozraké. Pocit vítězství může vydržet jen do doby, kdy zaměstnavatel nevydrží inflační tlaky v podobě energií a podobně. Zaměstnanec pak za dva či tři roky může přijít o místo,“ varovala.
