Zdravotníci i učitelé si od ledna polepší, schválila vláda. Někteří až o šest procent

Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) schválil navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru. Ti mají dostat od ledna navíc 1 400 korun. Platy učitelů porostou o tři procenta, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zdravotníci s platem do sedmé třídy si polepší o 1 400 korun a nad ní o šest procent.

„Tisíc korun by mělo být v základu výdělku a 400 korun na odměny. U učitelů jsme se dohodli, že jejich platy porostou o tři procenta. Platy zdravotníků do sedmé třídy porostou o 1 400 korun a nad ní o šest procent,“ vysvětlila Alena Schillerová. Kabinet podle ní schválil tři nařízení pro zaměstnance státu, pro ozbrojené složky a pro obranu.

Podle původního návrhu měli všichni pracovníci veřejné sféry dostat do tarifu neboli základu výdělku 1 400 korun. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v neděli řekl, že něco takové by případná nová vláda zrušila. Podle něj je nespravedlivé přidávat všem zaměstnancům stejně, rozhodovat by měl výkon.

Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky se bude pětikoalice ve středu schváleným růstem platů ještě zabývat. „Určitě budeme chtít revidovat, upravovat ty parametry. Budeme nad tím přemýšlet i v kontextu dopadu na státní rozpočet a vlivu inflace,“ řekl novinářům Jurečka.

„Co udělá příští vláda, to je její politická odpovědnost, to nebudu komentovat,“ uvedla Schillerová. Řekla, že přijetím nařízení chce dosavadní vláda „deklarovat, že slibu dostála“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro vládu k nařízení o růstu výdělků ve veřejném sektoru uvádělo, že by přidání stálo státní rozpočet 9,79 miliardy korun a rozpočty krajů a obcí 3,83 miliardy. Z veřejného zdravotního pojištění by bylo potřeba 2,37 miliardy korun.

V prvním pololetí průměrný hrubý plat činil 43 232 korun. Více měly dvě pětiny pracovníků. Polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Vysokoškolské vzdělání měla téměř třetina pracovníků, bakalářské a vyšší odborné dalších 12 procent.

Průměrná hrubá mzda v soukromém sektoru byla oproti tomu 39 332 korun. Víc pobírala třetina zaměstnanců. Mediánový výdělek byl o téměř 7 400 korun nižší než ve veřejné sféře, činil 32 590 korun. Odměny, příplatky a náhrady tvořily asi 29 procent mzdy.

Část podnikatelů si stěžovala na to, že růstu výdělků ve veřejném sektoru nedokáže konkurovat. Stejně jako Stanjura kritizovala také záměr přidávat plošně.