Síkela o pomoci firmám
Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na středeční tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že se jedná „o pomoc, kterou si můžeme rozpočtově dovolit“.
Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu.
K TÉMATU: Kritizovaný nákup státního podniku byl dokončen. ČEPS převzala společnost NET4GAS
„Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ řekl Fiala. Stát podle něj nebude plošně dotovat energie všem firmám. „Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,” dodal premiér.
Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Půjde o necelých 25 tisíc odběrných míst.
Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala (ODS) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Tisková konference vlády a zástupců průmyslu ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Tisková konference vlády a zástupců průmyslu ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala (ODS) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala (ODS) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Tisková konference vlády a zástupců průmyslu ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Tisková konference vlády a zástupců průmyslu ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala (ODS) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) během tiskové konference ohledně vysokých cen energií (13. 12. 2023). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc bude odpočítávána podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.
KOMENTÁŘ: Dusit se kvůli špinavé energii nechceme. Green Deal je ale lež a snůška pokrytectví
Kdo by nechtěl čistou energii? Když se zeptám vás, když se zeptáte mě, když se zeptáme kohokoli, nikdo neřekne „chci špinavou elektřinu“. Problém ale nastane, když se z té čisté energie stane drahá energie. Nebo ještě hůř žádná energie.
Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. „To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal ministr Síkela.
„Jedná se o pomoc, kterou si můžeme rozpočtově dovolit. Cílem je poskytnout pomoc firmám, které jsou na vysokém až velmi vysokém napětí a pro něž jsou energetické náklady výrazným prvkem v celkové sumě výdajů,“ upřesnil šéf resortu ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zástupci průmyslu a firem opatření vlády uvítali. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je jakákoliv pomoc s energiemi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti. Připomněl, že Česko má velmi rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost. Ceny energií se ho tak výrazně dotýkají. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka byla jednání s vládou velmi otevřená. Kolika firem se bude opatření týkat, jasné není. Některé podniky totiž mají více provozů se samostatnými odběrnými místy. Pomoc by se typicky měla týkat například železáren, skláren, sléváren, pekáren a dalších provozů s velkou spotřebou energií.
Vláda a průmysl začnou s pravidelnými schůzkami
V energetice funguje papírová válka, tvrdí odborník. Stát označil za černou skříňku
Elektřina zůstává doma, jen se se prodá na burze a zpátky ji koupí ČEZ, pronesl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS energetický expert Vladimír Štěpán. Praktiku označil za „papírovou válku“. Česku by podle něj prospělo převedení vlastnictví ČEZ na samotná města. Nespoléhal by na stát, protože ten je podle jeho slov „v tomto ohledu černou skříňkou“. Výstavbu jaderných elektráren vnímá jako běh na dlouhou trať.
Vedle toho se Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dohodl se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu na pravidelných schůzkách v příštím roce. Tématem schůzek by měly být diskuse o systémových řešeních, která do budoucna zabrání nepředvídatelnému zvyšování regulované složky energií. „Rovněž platí, že kdyby nastal jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice, budeme jako vláda hledat další možnosti pomoci pro firmy,“ dodal Stanjura.
Podle listopadového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) měla v příštím roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent. Nyní tak ERÚ zahájí pětidenní konzultační proces ke změně svého cenového rozhodnutí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mezinárodní politice zezelenal mozek, shodli se Skopeček s Fialou z SPD o Green Dealu
