U našich sousedů se pomalu schyluje k předčasným parlamentním volbám, mnoho zástupců mladé a střední generace však stále tápe, koho bude volit. Změna podle řady oslovených Slováků nenastane. U některých dokonce převládla skepse a k volbám vůbec nedorazí. Jiní redakci CNN Prima NEWS prozradili své preference a nastínili atmosféru v zemi.
„Aktuální nálada na Slovensku je už dlouhodobě skeptická. I když jsme volili, abychom už ukončili mafiánskou chobotnici, která dlouhé roky šéfovala, tak to skončilo fiaskem. Už všichni dobře víme, že se dostaneme znova přesně do těch rukou, kde jsme už byli a kde být nechceme,“ popsal redakci 32letý obchodní zástupce Matuš Kamenský, který pochází z jihu Slovenska. Narážel na to, že Slovenští sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica podle volebního modelu agentury Median SK zatím zvyšují náskok před dalšími stranami.
ČTĚTE TAKÉ: Odmítám fámy o migračním paktu. Žádné kvóty, nic neplatíme, nemůže to být lepší, říká Rakušan
Kamenskému i jeho okolí je prý jasné, že změna v systému zatím nepřijde. „Ačkoliv to zní surově, tak aby se něco změnilo, musí vymřít stará generace… Bohužel je to tak,“ pokračoval s tím, že nadcházejících voleb se zúčastní a rozhodne se pro menší zlo. Předčasné parlamentní volby se budou konat 30. září.
Situace na Slovensku před volbami 2023
V roce 2020 se k moci na Slovensku dostala koalice postavená na odporu k expremiérovi Robertu Ficovi a jeho straně Směr-SD. Do čela nové vlády se postavil lídr hnutí OLaNO Igor Matovič. Ten těžil z podpory Slováků, kteří byli naštvaní na dosavadní poměry v zemi a také kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
Matovičovu vládu však provázely skandály, chaos a střety. Nepomohla ani výměna premiéra, kdy Matoviče vystřídal Eduard Heger. Jeho vláda později přišla o většinu v Národní radě, později o důvěru a nakonec ji prezidentka Zuzana Čaputová nahradila úřednickou vládou Ľudovíta Ódora. Ta má Slovensko dovést k předčasným volbám v září 2023.
Ovlivnit svou budoucnost chce i 34letý produktový manažer v průmyslu Tomáš z Liptova. „Směr-SD vyhraje volby, ale třeba nebude mít šanci s nikým postavit vládu. Volit půjdu, jsem oddanější volič. A stále považuju expremiéra Igora Matoviče z OLaNO za menší zlo, i když má za sebou chaotická rozhodnutí a jiná fiaska,“ svěřil se. Hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) je v současnosti nejsilnějším parlamentním hnutím.
Jasno nemá ani pětatřicetiletý Peter z Martina, z možných stran a hnutí by si vybral ale právě Směr-SD. „Líbí se mi, že Fico myslí na nás, slovenské občany. Nechci válku ani nejsem ‚proruský‘, ale podpora Ukrajiny mi přijde přehnaná,“ odůvodnil své preference.
Řada Slováků mladé a střední generace ale už rezignovala. „Tyto volby už fakt není koho volit, všichni tam už byli. Je to pěkný bordel, co se u nás děje. Je jedno, které figurky u nás vyhrají volby,“ popsal instruktor lyžování, který si nepřál být jmenován. „Politika je prohnilá, nemám chuť podpořit svým hlasem kohokoli,“ uvedla jasně dvacetiletá studentka Anna G. z Bratislavy.
Volit nejmenší zlo? Ne, díky
Podobný názor zastává i 22letý student Jakub S., který pochází z Košic. „Jsem trochu zoufalý z politické reprezentace. Jako nejmenší zlo vnímám Demokraty (strana bývalého předsedy vlády Eduarda Hegera, pozn. red.), ale nevěřím, že nějaká změna přijde. K volbám nejspíš nepůjdu,“ uvedl. K posledním volbám přišlo téměř 66 procent voličů, tedy podobně jako při minulých sněmovních volbách v Česku.
Svého favorita nemá ani 35letý Martin z Žilinského kraje. „Špatná vláda byla pochovaná ‚minipřevratem‘ nové, ale amatérské, vlády. Matovič není profík, svým počínám však vyšachoval Fica. Toho ale stejně půjdou volit důchodci. Líbí se mi neparlamentní hnutí Progresivní Slovensko, vadí mi ale, že mají kampaň z 50 procent založenou na podpoře LGBT komunity,“ zkritizoval přístup hnutí. To by podle průzkumu získalo přes deset procent hlasů. V minulosti v něm působila nynější slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Odchod Čaputové, další rána
Právě slovenská hlava státu už oznámila, že do dalších voleb kandidovat nebude, což je pro řadu mladých další rána. „Čaputová dokázala Slovenskou republiku slušně reprezentovat, zajímala se o sociální témata. Mrzí mě, že to vzdala, na druhou stranu chápu, že bojovat s korupcí našeho státu není jednoduché,“ popsala 23letá Anna Hudáková z Bratislavy.
„Prezidentka Čaputová byla světlou chvilkou slovenské politiky. Věřím ale, že diplomat a ministr zahraničí ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera Ivan Korčok může být slušnou náhradou. Má dobré vystupování,“ dodal manažer Tomáš v souvislosti s možnými kandidáty na slovenskou hlavu státu.
„S dosavadní prezidentkou jsme byli až na výjimky spokojení. Ale ani ona nedokázala zmírnit napjatou situaci v zemi. Neznám zatím kandidáta, který by uklidnil a zlepšil situaci na Slovensku,“ dodala studentka Ema, která žije na severu Slovenska. Země podle ní bojuje například s homofobií i dezinformacemi ze strany proruských aktivistů.
Jiní se obávají, že vedení státu převezmou lidé okolo Roberta Fica. „Pokud se tak stane, staré kauzy se zametou pod koberec, může se to celé ještě více do**bat,“ vyjádřil své obavy Martin. Na Slovensku chce ale zůstat stejně jako ostatní dotázaní. „Poslední dění mě utvrdilo v tom, že si musím zařídit svůj svět sám, nespoléhat se, že mě stát zachrání,“ dodal pro CNN Prima NEWS.
Jak se proměnila slovenská politika od vraždy novináře Kuciaka a jeho partnerky? Podívejte se na video:
