Íránem zněly výbuchy
Izrael po pěti dnech od íránského útoku odpověděl a podle všeho zaútočil na vojenskou základnu v Isfahánu. Obě strany ale rozsah nepovažují za nijak významný. Přesto se podle CNN napětí na Blízkém východě po úderu ještě zvýšilo. Co všechno o útoku víme?
Írán o minulém víkendu provedl masivní útok na Izrael, při kterém vyslal na židovskou zemi přes 300 dronů a střel. Izrael útok s pomocí západních i arabských spojenců odrazil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Národ ve zbrani vs. perský gigant. Kdo má mocnější armádu – Izrael, nebo Írán?
Prakticky okamžitě začali v Izraeli volat po odplatě. Rétorika politiků tehdy naznačovala, že odvetný krok bude přinejmenším stejně tvrdý jako íránský útok. Ke stolu se ale posléze dostala diplomacie. Spojené státy začaly Izrael odrazovat od odvety s tím, že úspěšné odražení íránského útoku bylo v podstatě vítězstvím židovského státu.
Rusko krmí Írán technikou. Teherán mohl dostat i zbraň proti „neviditelným“ stíhačkám
List Washington Post informoval, že Rusko pravděpodobně poskytlo Íránu zbraně, které by mohly Teheránu pomoci při případné obraně proti Izraeli, a to včetně systému S-400 – ten dokáže odhalit a zneškodnit „neviditelné“ stíhačky, které využívají jak Izrael, tak USA.
Zbrklá odplata se proto odložila. Izrael ale přece jen odpověděl, podle dostupných informací se ale jednalo jen o propagační úder.
Kde Izrael zaútočil?
Předně ještě není tak docela jisté, jestli za ranními útoky opravdu stál Izrael, i když pravděpodobnost je nesmírně vysoká. Že úder v Íránu provedl Izrael, sdělili CNN američtí představitelé. Na druhou stranu Teherán útok bagatelizuje a neviní z něj Izrael, ale neznámé sabotéry.
Cílem byla vojenská základna poblíž města Isfahán, kde došlo k sérii explozí. V oblasti Isfahánu má Írán svá výzkumná jaderná střediska, těch se ale útok zřejmě nedotkl.
Jak byl útok velký?
Význam útoku podle listu The New York Times shazují jak Izraelci, tak Íránci. Útok tak byl zřejmě propagačním gestem, které mělo ukázat, že Izrael je schopný odpovědět Íránu, ale že ani jedna ze stran v současnosti nechce otevřený konflikt. A také to nejspíš byla úlitba radikálnějším izraelským politikům, kteří volali po tvrdé pomstě.
„Izrael umí provádět elegantní vojenské manévry, které nejsou hlučné a nezpůsobují významné vojenské škody, ale které přinášejí zprávu, kterou Izrael chce. A právě to jsme viděli,“ řekla Dana Weissová, analytička izraelské stanice Channel 12.
USA ohlásily další sankce vůči Íránu. Chceme paralyzovat výrobu dronů a raket, řekl Sullivan
Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává se, že spojenci budou krok USA brzy následovat.
Útok zlehčují také íránská média, podle kterých život v Isfahánu klidně plyne dál.
„Všechno napovídá tomu, že to byla psychologická operace ve snaze vyhnout se eskalaci,“ sdělil pro CNN íránský novinář Abás Aslání a potvrdil, že rozsah víkendového útoku Íránu a nynějšího domnělého úderu Izraele je nesrovnatelný.
Jak může situace eskalovat?
Izraelským odvetným útokem na Írán se situace na Blízkém východě dále eskaluje. Teherán se ale dal slyšet, že nemá v plánu na úder účinněji reagovat. Je pravděpodobné, že Izrael odvetný útok na Írán konzultoval se Spojenými státy, aby si udržel západní podporu.
USA vedle toho upozorňují, že se nijak do útoku nezapojily. „Nebudu komentovat tyto hlášené události. USA se každopádně nezapojily do žádných ofenzivních operací. Naše práce je napětí deeskalovat,“ řekl ministr zahraničí Antony Blinken po setkání lídrů G7.
Ve čtvrtek se objevila citlivá zpráva, že Američané měli povolit Izraeli invazi do Rafahu v Pásmu Gazy, a to výměnou za zdrženlivost při odplatě za íránský útok. Informoval o tom list Jerusalem Post.
Blinken ale v pátek prohlásil, že žádnou velkou operaci v Rafahu USA nepodporují.
VIDEO: Izrael odpověděl útokem na Írán
