Volby za všechny prachy. Strany a hnutí se v klání o Sněmovnu utkají skoro o miliardu
V nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny nejde jen o politický vliv, ale i o značný peněžní zisk pro politické strany. Zdroj: ČTK
Jsou nadcházející volby do Poslanecké sněmovny jen soubojem idejí a o tom, kam bude Česká republika směřovat? Nebo jde v první řadě o peníze za získané hlasy? Hlasování o složení dolní komory českého Parlamentu je totiž pro politické strany a hnutí také skvělou příležitostí, jak naplnit své peněženky.
O peníze jde až v první řadě a platí to i o volbách do Poslanecké sněmovny. Kandidující politické subjekty si toho jsou dobře vědomy a o některých se říká, že se do souboje o přízeň voličů pouštějí jen proto, aby si sáhly na státní finanční příspěvky. V příštích čtyřech letech se bude rozdělovat skoro miliarda korun.
Čtěte také
Z peněz daňových poplatníků si totiž strany a hnutí ukrojí už tehdy, když na celostátní úrovni získají alespoň 1,5 procenta ze všech odevzdaných hlasů. Pak jim za každý odevzdaný platný hlas náleží rovná stokoruna. V takovém případě strany či hnutí získají takzvaný příspěvek na úhradu volebních nákladů, který ale v součtu může dělat pěknou sumu. Své o tom vědí například Svobodní, kteří před čtyřmi lety inkasovali necelých osm milionů korun za téměř 80 tisíc získaných hlasů. Ty představovaly zisk 1,56 procenta.
Babišův bumbrlíček
Jakmile ale politický subjekt překročí tříprocentní hranici, má nárok na stálý příspěvek ve výši šesti milionů korun. To ale není všechno. Za každou započatou desetinu procentního bodu nad třemi procenty putuje do stranické kasy dalších 200 tisíc.
Strany nebo hnutí, které se dostanou do Poslanecké sněmovny, inkasují roční příspěvek na činnost ve výši 10 milionů korun. Jakmile navíc zástupce kandidujícího subjektu usedne v poslanecké lavici, může se nominující strana či hnutí těšit na 900 tisíc korun ročně za každého zvoleného poslance.
Celkově se tedy za celou Poslaneckou sněmovnu rozdělí 180 milionů korun. Za celé čtyři roky funkčního období to dělá 720 milionů, a když k tomu přičteme i jednorázové (výše zmíněné) příspěvky, dostaneme se pomalu k jedné miliardě. A to už je jackpot, za který se vyplatí do předvolební kampaně jít.
Kolik peněz která strana od státu získala, se můžeme dočíst na webu ministerstva financí, které zveřejňuje nejen platby za poslanecké mandát, ale také za posty senátorů, krajských zastupitelů nebo zastupitelů hlavního města Prahy. Za všechny tyto funkce náleží stranám a hnutím státní finanční podpora.
Nejméně riskují Starostové
V tomto ohledu je nejúspěšnějším politickým subjektem hnutí ANO 2011, na jehož konto loni putovalo přes 145 milionů korun, z toho za poslance 70,2 milionu a 10 milionů ročně v podobě stálého příspěvku na činnost. S více než 77 miliony následovala ODS, třetí státem nejvíce financovanou stranou byla ČSSD (přes 67 milionů).
Zaměříme-li se však pouze na volby do Poslanecké sněmovny, nejvíce může ztratit právě hnutí ANO. Také v tomto ohledu je na druhém místě ODS, která bude obhajovat 22,5 milionu ročně za své poslance. Jen v těsném závěsu za nimi jsou sociální demokraté a hnutí SPD, kteří shodně obhajují necelých 20 milionů korun.
Vzhledem k tomu, že ČSSD nemá jistý ani vstup do Poslanecké sněmovny, může přijít i o část svého stálého příspěvku na činnost. Vůbec „nejchudším“ klubem, a tedy subjektem, který má nejméně co ztratit, jsou Starostové a nezávislí. Ti za svých šest poslanců dostávají 5,4 milionu ročně. Ale právě v jejich případě se dá očekávat největší relativní zisk, co se finanční podpory od státu týče. Bude to zkrátka zajímavý boj o peníze nás všech.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
