reklama

Volební reportáž z Ostravy: Dva lidé v krámě, šest ve volební komisi. A bitva mezi ANO a ODS

Volby ve stínu pandemie, i tak lze nazvat druhé kolo senátních voleb. „Nelíbí se mi vládní opatření a zohlednil jsem to při hlasování,“ svěřuje se před volebním okrskem v budově Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě 26letý Matěj Michňák. „S vládou souhlasím,“ říká 52letý volič Eduard Klimša. Stejné rozpory řeší i členové volebních komisí. A usilovně větrají, aby vyhnali případný COVID-19.

reklama

Je pátek, 14:15 hodin. Do volebního okrsku číslo 15012 v budově Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě zatím nedorazil žádný volič. „Jste první,“ směje se jeden ze členů komise. Když se představím jako zástupce médií, je zklamán. „Do dvaceti procent, v druhém kole senátních voleb nikdy nepřijde více voličů,“ odhaduje volební účast místopředsedkyně okrskové komise Zina Krajíčková. „Koronavirus to podle mě nijak zvlášť neovlivňuje, volit chodí pořád ti stejní lidé,“ dodá.

Průvanem proti COVIDU-19

Šestičlenná komise musí během senátních voleb sedět v jedné třídě asi sedmnáct hodin. V pátek osm, v sobotu dalších osm, nejméně hodinu se pak budou počítat hlasy. Podle aktuálních epidemiologických opatření ale třeba do obchodu či nákupního centra mohou vstoupit jen dva lidé z jedné rodiny, totéž platí i pro dva kamarády či členy nějakého kolektivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) navíc vyzval občany, aby víkend proseděli doma. Není tedy volební komise v určitém rozporu s aktuálními opatřeními?

„Nejdeme proti opatřením, odvolit se prostě musí. Změnit by to mohl jedině nový volební zákon, a to by se nestihlo,“ přemítá místopředsedkyně okrskové komise. A posléze se všech šest členů začne vzájemně ujišťovat:

Větráme.

Máme roušky.

Je tu průvan.

Všechno je zabezpečené.

Nic nehrozí.

Tady si na to nehrajeme, jako na ten covid.

Chodí málo voličů.

„Vážený pane, za dnešní problémy mohou hlavně novináři,“ pustí se pak do mě asi šedesátiletý člen komise František Kašík. „V létě byly noviny plné zpráv, že roušky už nejsou třeba. Kdybychom si je nechali na tvářích, nebyl by dnes problém.“

Těsná bitva mezi ANO a ODS

V ostravském senátním obvodu číslo 72 se od páteční čtrnácté hodiny odehrává zřejmě hodně těsná bitva mezi ANO a ODS, v níž jde o každý volební lístek. Vítěz prvního kola Zdeněk Jiříček (ANO) totiž druhého Ondřeje Šimetku (ODS) porazil jen o pouhých 59 hlasů. Kandidát ANO jich posbíral 6747 a kandidát ODS 6688. Oba přitom pracují ve zdravotnictví, Jiříček je ředitelem psychiatrické nemocnice a Šimetka porodník v ostravské fakultní nemocnici. A oba mají těsně po padesátce.

Kdo z nich vyhraje, o tom rozhodne hrstka voličů. V tomto ostravském volebním obvodu je přitom na seznamu voličů uvedeno přes 92 tisíc jmen, k prvnímu kolu senátního hlasování jich však přišlo jen 31 tisíc. V druhém kole jich bude mnohem méně.

Je 14:30 hodin, na Wichterlově gymnáziu právě odvolil 26letý Matěj Michňák. „Přišel jsem na protest proti nově zaváděným opatřením proti koronaviru. Prymula to přehání a pro podnikatele, kteří třeba provozují fitness centra, restaurace a jiné zábavní podniky, je to likvidační,“ vychrlí ze sebe. Sám se pohybuje právě v těchto oborech. Michňák si za senátora přeje kandidáta ODS, a také mu už odevzdal hlas. K volbám navíc dotáhl i maminku. „A přesvědčil jsem ji, ať volí stejně. A také asi dalších třicet kamarádů mi slíbilo, že se na volby nevykašlou a budou volit proti vládě.“

Před gymnáziem stojí 52letý volič Eduard Klimša, v posledních letech pravidelný volič hnutí ANO. „Dal jsem to vládě, tak jako celá naše rodina,“ říká. V Ostravě se o senátorské křeslo vede věru těsný boj.

Nechci tady sedět zbytečně

V Budově Wichterlova gymnázia sídlí čtyři okrskové komise, v té s číslem 15013 je předsedkyní Jana Macíčková: „Účast odhadujeme do patnácti procent, před chvíli jsme se o tom bavili.“ Nejstarší členka šestičlenné komise Hana Moravová letos oslavila jednasedmdesáté narozeniny. „Strach trochu mám, to nezapírám. Ale na druhé straně, sedíme tady v rouškách a dezinfikujeme si ruce.“ Při odchodu z volební místnosti přemýšlím, co komisi vlastně popřát. „Ať nepřijde moc voličů, aby vás nenakazili,“ prohlásím nakonec. Jednasedmdesátiletá seniorka mě okřikne: „Jak co nejméně? Já chci co nejvíce voličů, ať tu nesedím zbytečně.“

Většina oprávněných voličů z Ostravy-Poruby k senátním volbám stejně nedojde. Přímo naproti Wichterlovu gymnáziu stojí typický porubský činžák ve stylu socialistického realismu s číslem popisným 479, na jehož fasádě by mohla viset pamětní deska jednoho ze sovětských generálních tajemníků komunistické strany. Právě tento dům si totiž v sobotu 13. července 1957 prohlédl Nikita Sergejevič Chruščov.

„Za všechny porubské domy, za všechny porubské byty mohl si soudruh Chruščov vybrat arci k návštěvě jen jediný dům. Vybral si č. 479 na Thälmannově ulici a hned v prvním patře zamířil k bytu číslo 5,“ popisoval návštěvu sovětského vůdce dobový ostravský tisk. Od té doby uplynulo třiašedesát let. Obcházím partaje a zjišťuji, že v pětipatrovém domě už nežije nikdo, kdo by si návštěvu potentáta pamatoval. A když se zeptám na volby, mávnou rukou.

Kolem činžáku však zrovna prochází dvaasedmdesátiletý Josef Rumblík, bývalý havíř. A ten si z klukovských let matně vybavuje, že tudy Chruščov opravdu prošel. V nedaleké bytovce žije od druhé půle padesátých let a celý profesní život strávil jako horník na ostravských šachtách. „Od vyučení, to mi bylo sedmnáct. Volím ANO, líbí se mi jejich názory,“ netají, komu fandí. „Poruba, to je město postavené pro havíře, ale už to dávno není pravda,“ lituje.

Nikomu nevěří

Po chodníku kolem domu 479 prochází také Ivanka Koníčková, bývalá servírka v baru Rubín, v němž se před rokem 1989 scházeli zaměstnanci ostravského televizního studia. „Už dávno nevěřím žádným politikům. Nevím, proč bych je měla volit.“ A vlastně ji vůbec nezajímá, jaké volby se právě konají. Zda parlamentní, komunální či senátní. „Přece to není moje povinnost, abych to věděla. Já si užívám, že už volby nejsou povinné, jak to bylo za komunistů.“

Tagy:

Hlavní zprávy

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil
Školství

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

Volby by vyhrálo ANO před Spolu, PirSTAN ztrácí voliče, ukazuje listopadový průzkum

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů se Starosty (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

Chlapec, který zemřel s covidem, měl i další onemocnění. Co o tragickém případu víme?

Chlapec, který v Ostravě zemřel s covidem, by za pár dní oslavil třetí narozeniny. Podle informací CNN Prima NEWS měl další chronické onemocnění, patřil tak do rizikové skupiny. Takovým pacientům lze pro zmírnění nemoci podávat monoklonální protilátky, ovšem až od 12 let, dodal Zdeněk Zíma z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

reklama

Domácí zpravodajství

Tati, proč si nemůžu jít hrát ven, když je mi dobře? Děti nechápou nutnost karantény

Čtrnáctidenní karanténa může být v případě nakažení covidem dlouhá pro každého z nás, ještě delší a nepochopitelnější je ale pro ty nejmenší děti –⁠ zvlášť, pokud se cítí naprosto zdravě. Své o tom ví malý Jáchym z Prahy, který si v posledních týdnech prošel nákazou koronavirem. Redakci CNN Prima NEWS se se zkušeností svěřil jeho otec.

reklama