Foto: Archiv
Senátorský kandidát Vladimír Drápal
Ústřední postava českého undergroundu, bývalý ředitel divadla v Lounech či hudební vydavatel. To vše se dá říci o Vladimíru Drápalovi, kterému nikdo z „androše“ neřekne jinak než Lábus. Teď se chce probít do Senátu. V pátek a v sobotu se o senátorskou pozici utká ve volebním klání s kandidátem hnutí STAN Ivo Trešlem v obvodu Louny. „Lidé z umělecké branže vždy jako seismograf cítili, že to ohrožení demokracie je zásadní,“ řekl Drápal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jak se stane, že se člověk rozhodne přejít z „undergroundu“ do velké politiky?
Já bych asi vyloženě nemluvil o undergroundu, ale spíše o svobodě, o vnitřní svobodě. Když cítíte, že je svoboda ohrožená, tak ji máte potřebu bránit, protože jinak byste nemohl dýchat, žít. To jsem zažil za komunistů a teď znovu ve chvíli, kdy cítím, že Andrej Babiš a Miloš Zeman a celá tahle jejich parta táhne naši zemi někam do propasti k diktátorským režimům, jako je Čína nebo Rusko, jak chtějí stabilizovat společnost, jak prachy převálcují svědomí. Prostě k tomu nedokážu mlčet, i když by to bylo jednodušší. Mám bytostnou potřebu se ozvat.
K tématu
Kdy tedy nastal ten konkrétní moment rozhodnutí, že do toho jdete?
Považuji se za občanského aktivistu a vždy jsem se k těmto věcem vyjadřoval, protože mi na nich záleželo. Nabídky na vstup do politiky se opakovaly. Před dvanácti lety mě do Senátu chtěli nominovat Zelení, před šesti lety TOP 09 a loni za mnou přišla ODS, která mi byla tím současným personálním obsazením blízká jak na lokální, tak i na celostátní úrovni. Důležitým momentem pro mě v tomhle směru byly akce Milionu chvilek. Chodil jsem na všechny, některé jsem v Lounech i pořádal, ale zjistil jsem, že ve výsledku nemají žádný reálný efekt. To byl ten moment, kdy jsem si řekl – pokud to chceš opravdu změnit a něčemu zabránit, musíš vstoupit do politiky. Takže jsem ODS vyslechl, zeptal jsem se ještě několika dalších demokratických stran, jestli mě v téhle volbě podpoří a tři z nich řekli, že ano, takže to rozhodlo. Jen za ODS bych nešel, ale ta názorová rozprostřenost a jistá důvěra mnoha lidí mi v tomhle směru „dala křídla“.
Z prostředí undergroundu kandidoval v minulosti například i František Stárek zvaný „Čuňas“. Bavili jste se o tom spolu? Dával vám nějaké rady?
Rady mi dávali všichni, ale já jsem žádné neposlouchal, protože si myslím, že ta cesta musí být autonomní, svébytná, opravdová, aby jí lidé věřili. Všechno, co dělám, pochází pouze z malého týmu a říkám jen to, za čím si můžu stát. Program jsem udělal podle toho, co si myslím, nejsem falešný prorok. Když mi radili, abych kvůli nějakým procentům navíc či jiným voličským skupinám mluvil nebo vypadal jinak, tak to u mě vůbec nepřichází v úvahu. Nejenže bych se styděl sám za sebe, ale ani bych to nedokázal, nechci patřit k falešným prorokům. Nechci si na stáří zašpinit karmu.
K tématu
Je paradoxní, že na Lounsku v krajských volbách drtivě zvítězilo hnutí ANO, ale v senátních volbách postoupili dva kandidáti opozičních stran. Čím to je?
Nechal bych to „tajemství“ na voličích a nechtěl bych to komentovat. Uvidíme, jak rozsoudí druhé kolo. V těchto volbách rozhoduje opravdu každý hlas.
Ve druhém kole se utkáte s kandidátem hnutí STAN Ivo Trešlem. Jaký je mezi vámi rozdíl?
Jedním z motivů, se kterými jsem do voleb šel, bylo zabránit extremistům a populistům, aby se do Senátu dostali, takže minimálně tohle jsem splnil. Ten aktuální „souboj“ samozřejmě bude komplikovanější, protože oba vyznáváme stejné hodnoty, mluvíme stejně, a tudíž cílíme na stejné voliče. Ten rozdíl je v tom, že já se tomu Senátu chci věnovat naplno. Svoje profesní a kariérní cíle jsem si naplnil, zatímco moje konkurence chce vykonávat profesi chirurga, což podle mě není úplně dobře, protože si myslím, že doktoři jsou nejen teď, ale vždy platnější v nemocnicích. Když se zamyslíte, tak jakýmsi čidlem změny vždy byli umělci. Když si vzpomeneme na sjezd spisovatelů v roce 1967, na úlohu dramatika Václava Havla nebo na roli divadelníků v roce 1989, vždy stáli u zrodu změn, které nakonec otřásly celou zemí. Lidé z umělecké branže vždy jako seismograf cítili, že to ohrožení demokracie je zásadnější, než se zdá „zbytku“. Myslím, že patřím k nim, byť nejsem tak kreativní, ale celý život se s nimi stýkám. Tudíž ta moje úloha v Senátu může být nějakým způsobem potřebnější a smysluplnější než u člověka z jiné profese. A navíc jistá neústupnost, která je mi vlastní, neschopnost dělání „výhodných“ kompromisů anebo zkušenosti z doby „předrevoluční“ jsou zárukou, že ustojím tlaky, kterých jistě na politické scéně není málo.
K tématu
Politika
Bouře v KSČM po katastrofálních volbách. Filip dá k dispozici funkci předsedy
- 5. října 2020
Nový den
Politolog k volbám: Výchovný pohlavek pro ČSSD, lidé se bojí ekonomického koronaviru
- 5. října 2020
Nejčtenější
V Praze proběhly na několika místech demonstrace. Policie musela řešit konflikty
Aktualizováno 28. října 2020
Prymula: Neudělal jsem nic, kvůli čemu mám skončit. Byla to ale politická chyba
27. října 2020
Kdo nahradí Prymulu? Babiš leccos naznačil. Ve hře jsou primář Blatný či náměstek Šedo
23. října 2020Doporučujeme
