V Národním parku České Švýcarsko se v těchto týdnech vypouštějí lososi do říček, které se vlévají do Labe. Ryby pak doplují nejspíš až do oceánu, odkud by se měly po čtyřech letech vrátit na Děčínsko a rozmnožit se. Lososi se v řekách národního parku vykulují, díky čemuž je podpořena jejich schopnost návratu „domů“. Některé zdejší toky by se tak mohly v budoucnu znovu hemžit touto v Česku dříve běžnou rybou.
Losos v minulosti býval chloubou českých řek. Ze Severního moře se mnohdy vracely až desetitisíce kusů. Bylo možné je lovit například až na Šumavě. Počet ryb se ale začal postupně snižovat – nejdříve s budováním jezů, úplný konec lososích tahů pak přišel s výstavbou mohutných vodních staveb ve 20. století. Především zdymadlo ve Střekově vytvořilo pro lososy nepřekonatelnou překážku.
Inkubaci lososích jiker v Národním parku České Švýcarsko zajišťuje od roku 2018 nezisková organizace Beleco. V předchozích letech testovala účinnost a využitelnost různých typů inkubačních schránek. Akce navazuje na projekty zaměřené na návrat lososů do českých řek zahájené Českým rybářským svazem v roce 1998 a doplněné Správou Národního parku České Švýcarsko o další aktivity od roku 2008.
„Projekt na obnovu populace lososa obecného formou inkubace jiker v mateřském toku je realizován od roku 2019. Ročně je inkubováno 100 000 kusů jiker. Jikry jsou inkubovány ve speciálních plovoucích schránkách. V předchozím roce byla v rámci dotačního programu Zéta Technologické agentury ČR (TA ČR) provedena inovace inkubační schránky, která nese název Lososa,“ sdělil CNN Prima NEWS Jiří Křesina ze společnosti Beleco.
Homing – schopnost ryb vrátit se do mateřské řeky
Aktuálně se úspěšnost pohybuje mezi 80–90 proceny úspěšnosti inkubace. „Do povodí řeky Kamenice je tedy vypouštěno přes 80 000 juvenilu (mladých ryb, pozn. red.) lososa. Projekt tak simuluje životaschopnou populaci lososů. Projekt potrvá pět let. Lososí plůdek tráví v inkubační schránce od vykulení žloutkový vak. Potom je vypuštěn do řeky. Takto odchovaný plůdek by mel mít lépe vyvinutý tzv. homing vlastnost, která zajišťuje lososům návrat do mateřského toku,“ vysvětlil Křesina.
Dopady projektu by se mohly projevit na podzim roku 2023. V následujících letech by se měly zvyšovat počty vracejících se dospělých lososů do řeky Kamenice. „Aktuálně jim v cestě stojí pouze jediná migrační překážka na Labi, a to plavební stupeň Geesthacht. Tento stupeň je ovšem opatřen dvěma rybími přechody,“ sdělil ichtyolog.
Problémem pro návrat je také cestovní ruch. „V řece Kamenici ukončí migraci hned první jez v Tiché soutěsce, který slouží pro provoz turistických lodiček. Jez je aktuálně opatřen rybím přechodem, ale ten je dlouhodobě mimo provoz a v nefunkčním stavu právě kvůli provozu turistických lodiček, z důvodu potřeby vody pro provoz, namísto zprovoznění rybího přechodu. Otázka migrace lososa na řece Kamenici je aktuálně řešeným tématem,“ uvedl Křesina.
Lososi dříve byli v českých řekách běžnou rybou, vyhubenou teprve relativně nedávno v důsledku masivní výstavby jezů a přehrad i průmyslového znečištění řek. Snahy o návrat lososů přinášejí dílčí úspěchy. V závislosti na vodnatosti Labe a jeho přítoků v době lososího tahu se vracejí do Kamenice pravidelně, v počtech od několika jedinců až do desítek kusů ryb. Nyní se řeší to, aby rybáři nelovili lososy v době jejich návratu.
„V posledních dvou letech jsme si všimli, že se lososí tah trošku posunul. Ryby se začaly vracet v prosinci, přitom ochranná opatření, kdy rybáři na soutoku Labe a Kamenice nesmí rybařit, přestala platit na konci listopadu,“ vysvětlil mluvčí národního parku Tomáš Salov.
