Rozhovor Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským
Evropa si konečně uvědomila, že Ukrajina je její součástí. Bez Trumpa ale příměří, ani mír nebude, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS známá ukrajinská politoložka Olesja Jachno. „Nikdo na Ukrajině už nevěří abstraktním slovům,“ dodává.
Nelze začít jinak, než ostrou přestřelkou v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským kolegou Volodymyrem Zelenským a následným vývojem. Jak to vnímáte?
Bylo to šokující. Šokující v negativním slova smyslu. Formou i obsahem. Žádná smlouva nebyla podepsána a k samotnému jednání nakonec vůbec nedošlo. Na druhou stranu to byl takový, do jisté míry předvídatelný, „výbuch“. Pokud by k němu nedošlo v pátek, došlo by k němu někdy později. Kvůli četným prohlášením, která jsme v posledních týdnech slyšeli od různých představitelů administrativy Donalda Trumpa. Mám na mysli komplimenty ruské vládě, a naopak kritiku ukrajinské vlády.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump a Vance udělali se Zelenským pět zásadních chyb. Mluvili jako Rusové, říká Snyder
A také kvůli přístupu, který zvolil Trump. Americký prezident zjevně usiluje o dosažení rychlého příměří, které ale nebude podpořeno žádnými vnějšími obrannými zárukami. Naopak bude na úkor jednostranných ústupků Ukrajiny.nZároveň je tu také příměří v takové podobě, která lahodí Putinovým uším. Příměří, kde Rusko už není agresor a Ukrajina musí zaplatit Spojeným státům 350 až 500 miliard za poskytnutou pomoc.
Předpokládám, že kdyby došlo k této druhé variantě, kapitulaci a proruské rétorice, dojem by ze schůzky v Oválné pracovně byl ještě horší. Obě varianty jsou špatné. To, že mezi Trumpem a Zelenským došlo k sporu na veřejnosti nebo, že by Zelenskyj mlčky poslouchal Trumpovy argumenty. Musíme jít cestou navrženou Evropou a Ukrajinou. Musíme přijít s ucelenou vizí s konkrétními nástroji, jak přejít od příměří k míru, a vrátit se k interakci se Spojenými státy.
Jak na skandál v Bílém domě reagují Ukrajinci? Zvýšilo to Zelenského autoritu v zemi?
Spíš bych řekla, že to zvýšilo prostřednictvím Zelenského pozornost k samotnému problému. Autorita není vhodné slovo pro tuto situaci. Pro Ukrajinu ani pro Spojené státy to v historii našich vztahů není ta nejlepší epizoda. Je jasné, že pro příznivce prezidenta je spor v Bílém domě důvodem, aby se okolo něho ještě více sjednotili. Naopak pro odpůrce Zelenského to je důvod kritizovat ho za konkrétní situaci.
Avšak, pokud jsou poškozovány zájmy Ukrajiny, podpora prezidenta hájícího zemi je naprosto jednotná. Událost v Bílém domě to potvrzuje. Skandál v Bílém domě spíše odhalil všechny možné potíže nadcházejícího období pro Ukrajinu, které je nutné si uvědomit.
Měl by se prezident Zelenskyj omluvit Donaldu Trumpovi?
To je dobrá otázka. Řekla bych, že by bylo správné, kdyby byla nalezena synergie. Protože bez ní mohou být omluva i neomluva využity špatným směrem. Domnívám se, že Zelenskyj by měl rozlišovat mezi rétorikou/slovy a činy/rozhodnutím. Styl nebo způsob komunikace se liší od situace. Podstata problému bez jeho vyřešení zůstává neměnná bez ohledu na rétoriku. Obrazně řečeno, Trump chce, aby Zelenskyj i svým vzhledem/stylem oblékání demonstroval, že chce mír, zatímco Zelenskyj chce veřejnosti ukazovat pravý opak: proč něco předstírat, když žádný pohyb k míru ve skutečnosti neexistuje.
Proto si myslím, že je důležité zaměřit se na podstatu problému. O tom, co je mír, jak zařídit, aby byl dlouhodobý, kudy by měla vést dělící linie, jak zajistit příměří a tak dále.Pokud zde dojde k vzájemnému porozumění (třeba zprostředkovanému Evropou), tak se vždycky dají najít správná slova, která se dají navléci na postoj i omluvu.
Jaderná zbraň jako záruka míru
Ukrajina vyhlásila sbírku na jadernou bombu. Je to recesistická reakce na Trumpovo chování, nebo to je zoufalá reakce kvůli pozici USA vůči Kyjevu?
Jde jak o snahu upozornit na problém, na to, že Ukrajina už jednou budapešťské memorandum podepsala. A přesto jedna signatářská země nejenže nedokázala ochránit Ukrajinu, ale také proti ní rozpoutala plnohodnotnou válku. A další partnerská-signatářská země nyní požaduje vrácení peněz za pomoc. Po těchto zkušenostech nikdo na Ukrajině už nevěří abstraktním slovům a formulacím.
Ale kromě toho je to i skutečná otázka: co může být dlouhodobou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, pokud se nemůže stát členem NATO a zatím nepadlo kladné rozhodnutí o přítomnosti mírového kontingentu?
Francie a Velká Británie předložily myšlenku částečného příměří mezi Ruskem a Ukrajinou na dobu jednoho měsíce. Co si o tom myslíte?
Především je dobře, že Evropa je aktivní v otázce vlastní bezpečnosti, a co je důležité, formulovala přístup, že Ukrajina je součástí Evropy. To znamená, že vyjádřila nesouhlas, aby Ukrajina „seděla u dětského stolu“, zatímco USA, Rusko a Čína si mezi sebou rozdělí vliv v různých oblastech světa podle svých zájmů.
Je také dobře, že Evropa má zájem posílit obranyschopnost Ukrajiny a vytvořit koalici těch, kteří jsou připraveni podílet se na bezpečnostních zárukách, v rámci nichž je příměří chápáno jako součást celku, jako jeden z kroků k dalšímu směřování k míru. Pokud Spojené státy podpoří měsíční částečné příměří a dají to Kremlu jasně najevo, pak si myslím, že je šance se alespoň pokusit ho realizovat.
Evropa má páky, ale samotná na Rusko nestačí
Existuje způsob, jak přimět Putina, aby s takovým příměřím souhlasil? Má Evropa na něho páku?
Evropa má samozřejmě páky na Rusko, navzdory Putinově zjevné touze potlačit subjektivitu Evropy a úplně ji odstranit z vyjednávacího procesu. Když Putin řekl jednomu ze svých propagandistů, ať si Evropa se svým postojem sedí doma, tak „sedí doma“ se zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Tato aktiva se totiž z větší části nachází v Evropě. Ale jednání pouze samotné Evropy nestačí.
Co je tedy třeba?
Přinutit Putina k příměří lze několika způsoby současně. A vliv Evropy tu nestačí. Prvním je rozšíření sankcí (amerických i evropských) a jasná souvislost mezi perspektivou jejich zrušení a kroky Ruské federace. Druhým je demonstrace toho, že Evropa vnímá Ukrajinu (i bez členství v NATO) jako součást bezpečnostního prostoru evropského regionu. Do toho spadají i konkrétní nástroje k zajištění bezpečnosti za spolupráce v určitých oblastech se Spojenými státy. A z toho vyplývá i souhlas Ukrajiny s příměřím.
Třetím bodem je Trumpova motivace chtít ukázat výsledky své práce – zastavit válku. K tomu může využít konkrétní návrhy francouzského prezidenta Macrona a britského premiéra Starmera. Čtvrtým bodem je zájem klíčových ekonomických spojenců Číny a Ruska, aby bylo dosaženo příměří.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci vhodili okupantům do sklepa dva včelí úly. Kuriózní video se stalo hitem internetu
