Výcvik ukrajinských vojáků pod vedením instruktorů Armády České republiky ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, 26. října 2023 Zdroj: profimedia/ČTK
Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude moci pokračovat i v příštím roce. Sněmovna v úterý vládní návrh schválila i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO. Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci, poznamenal prezident Petr Pavel ve stejný den při přednášce na škole NATO Defense College v Římě.
Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků v Česku pro boj s ruským agresorem bylo 129 ze 150 přítomných poslanců, pro schválení bylo potřeba nejméně 101 hlasů. Předseda poslanců opozičního hnutí SPD Radim Fiala neúspěšně usiloval o zamítnutí vládního návrhu, neboť další pokračování výcviku ukrajinských vojáků chápe jako „podporu pokračování konfliktu“. Jeho návrh podpořilo pouze deset hlasujících poslanců SPD.
ČTĚTE TAKÉ: Pokaždé se loučím se životem. Ukrajinci popsali CNN boj ve smrtící zóně u Dněpru i mstu Rusů
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poslancům řekla, že v Česku absolvovalo výcvik zhruba 3 500 ukrajinských vojáků, dalších 500 vycvičili čeští instruktoři v Polsku. Získané zkušenosti slouží podle ministryně i pro zlepšení výcviku českých vojenských jednotek. Mise podle Černochové potvrzují pozici Česka jako „zodpovědného spojence a partnera“. Ministrynin předchůdce Lubomír Metnar (ANO) potvrdil její slova, že přítomnost českých vojáků přispívá ke stabilitě v oblastech misí.
Černochová také uvedla, že vojenská pomoc Ukrajině bude pokračovat ze zásob soukromých firem, neboť v armádních skladech už nezbývá mnoho z toho, co by čeští vojáci mohli postrádat. „Neposlali jsme tam nic, co by nám samotným pro zajištění obranyschopnosti chybělo,“ dodala.
Prezident: Rusko potřebuje limity
Pavel ve stejný den řekl, že režim ruského prezidenta Vladimira Putina otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu. Ruské imperiální ambice by podle něj neměly limity, pokud by nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako jsou Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl.
Rusko přineslo dalekosáhlý vojenský konflikt do Evropy, způsobilo na Ukrajině obrovské lidské utrpení a destrukci, uvedl prezident. „Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, si osvojilo imperialistické, vražedné tažení proti suverénní zemi a páchá válečné zločiny rozměrů, které nebyly v Evropě k vidění v posledních 80 letech s výjimkou masakru ve Srebrenici,“ řekl Pavel.
Zopakoval, že Ukrajina musí být nadále podporována politicky, ekonomicky, humanitárně i vojensky. Na tom se podle svých slov v úterý shodl i při jednání s italským prezidentem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Politici mají podle Pavla také velkou zodpovědnost z hlediska strategické komunikace. „Osobně doma opakovaně vysvětluji, že na Ukrajině je v sázce naše vlastní bezpečnost,“ konstatoval.
„Přirozeně ne každý takový pohled sdílí. Během mého krátkého prezidentského období jsem měl možnost hovořit s některými lídry, jejichž pohled na Rusko byl celkem odlišný. Mojí ambicí není je soudit, ale naslouchat a vysvětlovat, jak současný vývoj souvisí s historickou zkušeností naší země, poznamenal.
„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krvavá přestřelka očima vojáka. Ukrajinec schytal kulku do prsou, přesto pokračoval v palbě
