Premiér Petr Fiala a Zbyněk Stanjura (oba ODS) na ministerstvu financí. Zdroj: Úřad vlády ČR
Vybrat sto miliard korun z nové daně z neočekávaných zisků se vládě nepodaří. Informovalo o tom ministerstvo financí. Do státního rozpočtu z tzv. windfall tax, nebo též válečné daně, nepřiteče ani polovina z dříve vypočítané částky. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se shodují, že čísla byla ministerstvem financí nadsazená. V praxi by se částku podařilo vybrat, kdyby například banky neoptimalizovaly své zisky nebo kdyby ceny energií byly stále vysoké jako v minulém roce.
Daní z mimořádných zisků, která vznikla již v minulém roce, chtěla vláda premiéra Petra Fialy (ODS) kompenzovat mimo jiné náklady spojené s vysokými cenami energií. Resort financí ale v pátek uvedl, že se podaří namísto původně plánovaných 100 miliard korun vybrat jen kolem 40 miliard. Ekonomové přitom už v minulosti upozorňovali, že vypočítaný výnos je velmi ambiciózní.
„Už na začátku jsme říkali, že se nepodaří vybrat tolik peněz, kolik si vláda vypočítala. Propočty měly spíše uchlácholit veřejnost, která daň napadala. Navíc to byla snaha ukázat, že se ceny drahých energií vrátí coby příjem do státního rozpočtu,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klaus: Vláda si hledá na poštách miliardičku. Zvýšení DPH je nesmysl, nechápu Fialovo jásání
Podle něj byla odhadovaná suma na horní hranici pásma, která by se vybrala jen v optimálních podmínkách. „Například kdyby nadále byly vysoké ceny energií. Cena plynu ale od srpna klesla o 90 procent. Banky se navíc uchýlily k daňovým optimalizacím. Přitom od začátku byly tyto scénáře vysoce pravděpodobné,“ řekl dále Kovanda.
Začíná exodus kvůli windfall tax? Firma miliardáře Křetínského odchází do zahraničí
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, kterou v pátek schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Informoval o tom mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Že se výběr daně nepodaří, bylo patrné už v prvním čtvrtletí letošního roku. Banky totiž vykazovaly nižší zisky, které by se nedaly nazývat nadměrnými či neočekávanými. Oproti tomu se výběr podařil z výroby elektrické energie, kde skupina ČEZ odvedla státu přes osm miliard korun.
Skeptický k výběru windfall tax byl při zavádění daně i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček. „Dobré výsledky vidíme u výrobců elektrické energie. Banky ale odevzdají určitě méně. Můžeme vidět, že zůstaneme pod plánem. Na to jsme ale už upozorňovali a obavy byly na místě,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Křeček.
Zároveň ale připomíná, že stát na menším výběru prodělat nemusí. U daně z nadměrných zisků se totiž jedná o příjmy do státního rozpočtu. Ty měly krýt kompenzace za stropy na cenu energií. „Nyní vidíme, že celá řada dodavatelů má tarify pod cenovými stropy. Je tedy možné, že i na kompenzacích se vyplatí výrazně méně. Celková operace zastropování by mohla být s lehkým plusem pro státní rozpočet,“ řekl Křeček.
Windfall tax, neboli daň z nadměrných zisků, měla zatížit vybrané společnosti ze sektorů bankovnictví, výroby a obchodu s energiemi, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Vláda touto daní chtěla reagovat na vysoké ceny energií a zisky u některých firem. Daňová přirážka měla ale v praxi padnout jen na deset vybraných podniků, tedy ČEZ, EPH Daniela Křetínského, Sev.en Pavla Tykače, Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu, Raiffeisenbank a Unipetrol.
