Získat hypoteční úvěr od slovenské banky na pořízení nemovitosti v Česku je komplikované, ale jde to. Zdroj: Profimedia.cz
Průměrná úroková sazba se u hypoték v České republice blíží ke třem procentům. Některé banky už nabízejí úvěry na bydlení za více než čtyřprocentní úrok. Na Slovensku je přitom možné hypotéku získat čtyřikrát laciněji. Češi na ni dosáhnou za přísnějších podmínek. Vyplatí se to?
Pokud by zastánci členství České republiky v eurozóně chtěli použít pádný argument, proč do Evropské měnové unie vstoupit, posloužit by jim mohly údaje o vývoji úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Ty jsou totiž v Česku téměř čtyřikrát vyšší než na Slovensku, které jednotnou měnu euro používá už téměř 12 let.
Například Tatra banka láká na úrok 0,85 procenta pro fixaci od jednoho do tří let, ale i u pětileté fixace se zájemci o hypotéku vejdou do jednoho procenta. České banky naproti tomu reagují na zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou a nezřídka hypotéky se srovnatelnou dobou fixace nabízejí i za více než čtyřprocentní úrok.
Zákon to nezakazuje
„Velký rozdíl v úrokových sazbách u hypotečních úvěrů v Česku a na Slovensku a dalších zemích eurozóny přetrvává dlouhodobě. Je to proto, že Evropská centrální banka drží své základní úrokové sazby dlouhodobě na velmi nízké úrovni,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Mohou tedy Češi úrokové propasti mezi oběma zeměmi využít? A jaké podmínky musí případně splnit? Teoreticky je slovenský hypoteční trh pro české občany otevřený. „Slovenská legislativa určuje způsob, jakým má věřitel dospět k odbornému posouzení bonity spotřebitele. Základním pravidlem je, aby závazky spotřebitele nepřevyšovaly jeho aktiva – jeho příjem. Legislativa ani opatření Národní banky Slovenska (NBS) neuvádějí, které příjmy spotřebitele nejsou akceptovatelné. Stejně není zákonem ani opatřením NBS vyloučené, aby se zdroj příjmů nacházel mimo Slovenskou republiku,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Peter Majer, mluvčí Národní banky Slovenska.
Podobně legislativa neříká, že banka podnikající na území Slovenska nesmí jako zástavu pro zaručení hypotečního úvěru poskytnutého občanovi České republiky přijmout nemovitost nacházející se rovněž na území České republiky. Jinými slovy poskytování hypotečního úvěru bankou podnikající na území Slovenska občanovi České republiky nebrání žádné legislativní překážky. „Přesné podmínky pro poskytování hypoték i akceptování nemovitostí pro zajištění takového úvěru si určuje každá finanční instituce samostatně,“ dodal Peter Majer.
Půjčíme vám, ale…
A v tom právě může být pro české občany zakopaný pes, protože slovenské banky stanovují poměrně striktní kritéria, která získání hypotečního úvěru s výhodnější úrokovou sazbou na Slovensku výrazně komplikují. „V případě koupě nemovitosti v České republice by zabezpečením úvěru musela být tuzemská rezidenční nemovitost na území Slovenské republiky v úplném nebo částečném vlastnictví dlužníka,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Simona Miklošovičová, mluvčí Tatra banky.
„Hypotéky poskytujeme i cizincům, avšak je potřebné, aby měli příjem na Slovensku a ručili za hypotéku slovenskou nemovitostí. Po splnění těchto podmínek je možné získat hypotéku na slovenskou nemovitost, případně na českou, avšak musí být určená na rezidenční účely,“ sdělila CNN Prima NEWS Marta Cesnaková, mluvčí Slovenské spořitelny.
S podobnými podmínkami by se musel občan České republiky vypořádat také v případě, že by o hypotéku požádal například v Rakousku, tedy další členské zemi eurozóny. „Silně spoléháme na regionálnost a blízkost k zákazníkům. Hypoteční úvěr tedy musí splňovat tyto základní požadavky: měna financování je euro, příjem klienta musí být v eurech a bydliště nebo sídlo musí být v členské zemi eurozóny,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Christoph Köckeis, mluvčí Raiffeisen Wien, Meine Stadtbank. Podle něho jsou tak hypoteční úvěry dostupné i pro občany České republiky, pokud ovšem splní zmíněná kritéria.
Pomohl by vstup do eurozóny?
Nabízí se tedy otázka, zda by právě případný vstup České republiky do eurozóny výrazně nezlepšil Čechům nejen dostupnost hypoték, ale i domů a bytů. „Je třeba se na to dívat vždy ze dvou stran. Nízké úrokové sazby eurozóny by jistě uvítali dlužníci, mezi něž patří i domácnosti s hypotékami. Na straně druhé jsou však lidé, kterým by nízké sazby uškodily, protože mají úspory v bankách,“ vysvětlil Štěpán Křeček.
Podle něho je také diskutabilní, nakolik by Češi těžili z konkurence, která by se vstupem do eurozóny, a tedy rozšířením nabídky bank, těžili. „Pokud bychom se stali součástí měnové unie, automaticky by u nás platily úrokové sazby vyhlašované Evropskou centrální bankou. Poptávat tedy hypotéku v jiné členské zemi eurozóny by pozbylo smyslu,“ uzavřel Štěpán Křeček.
