Výrobu léků zvýšíme, ale závislosti na Číně a Indii se zbavit nemůžeme, říká šéfka Zentivy

Farmaceutická firma Zentiva dováží sto procent účinných látek ze zahraničí, hlavně z Číny, Indie a několik procent z Evropy. Závislosti na asijských zemích se nikdy nemůžeme zcela zbavit. Vybudování efektivní velkovýroby tam trvalo roky a nelze ji zcela přesunout do Evropy. I to přiznala v rozhovoru Soňa Porubská, Head of Corporate Affairs společnosti Zentiva.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že jednou z cest řešení problému s nedostatkem léků je navýšení produkce Zentivy. Jak to uděláte a kdy by k tomu reálně mohlo dojít?

V první řadě je potřeba říct, že Zentiva ročně dodává 25 milionů balení léků do České republiky. Kapacita výrobních linek je pro každý lék naplněná jinak a samozřejmě výrobu neustále optimalizujeme podle toho, kde a kolik se čeho vyrábí, abychom zkracovali časy pro přestavby linek. To je jeden způsob, jak navýšit produkci a potom jsou to investice do nových, rychlejších a výkonnějších linek.

Největším systémovým problémem v případě výpadků léků je výroba účinných látek. Ty produkují hlavně firmy v Číně a Indii. Co se dá udělat pro to, aby se výroba v těchto zemích nečekaně nepřerušovala? Předpokládám, že bez dodávek účinných látek toho nejste schopní tolik vyrobit.

Výrobců účinných látek je několik. Nejsme závislí pouze na Číně, řada z nich sídlí také v Indii a někteří v Evropě. Ale samozřejmě jsou výjimky, u kterých je produkce velice koncentrovaná. Jde o chemikálie, jejichž výroba se dá samozřejmě naplánovat. Lze naplánovat větší zásoby účinných látek. Pokud by vznikla nějaká akutní potřeba, můžeme pak léčivo finálně vyrobit.

Z kolika procent Zentiva závisí na dodávkách ze zahraničí?

Pokud jde o účinné látky, závisíme na zahraničí ze 100 procent stejně jako všichni ostatní výrobci. Ale není to všechno Čína. Podrobnější informace vám sdělit nemohu. Máme obrovský sortiment léků, vyrábíme jich zhruba 500, nelze ani vyrábět všechno v jednom státě.

Pokud by se minimálně polovina výroby účinných látek přesunula z Číny a Indie do Evropy, o kolik by se prodražily finální produkty?

To nelze takto říct. Rozsah cen je od několika korun po stovky tisíc korun. Musíme si přiznat, že úplnou závislost Evropy na Číně a Indii nelze zcela odbourat. Přesun výroby do Asie trval a budoval se mnoho let z několika důvodů. Kvůli cenám, protože v těchto zemích je produkce lacinější, bylo možné vyrábět ve větším množství. To vedlo ke zefektivnění a přinášelo zemím Evropské unie benefity v podobě nižších nákladů. Což znamená, že vrátit se na úplný začátek nebude možné. Jak jsem říkala, s těmi účinnými látkami se dá dobře plánovat. Máte je navezené, naskladněné a můžeme rozjet výrobu, pokud to bude potřeba.

Možná budete první osobou, která mi dokáže odpovědět na otázku, kterou jsem kladla ministru zdravotnictví Válkovi, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, distributorům a dalším. Proč až teď? O výpadcích ve výrobě účinných látek se vědělo už minimálně před rokem. Vůbec první náznaky problémů s výrobou nastaly s pandemií koronaviru, což znamená, že minimálně před rokem už muselo být jasné, že může nastat nedostatek účinných látek, nebo že budou těžko dostupné. Proč se s touto informací nepracovalo dříve? Proč se čekalo, až to zasáhne pacienty?

Myslím si, že se s tím velmi aktivně pracuje na evropské úrovni, v Evropské unii se přijímá evropská farmaceutická strategie, kde si to Evropa samozřejmě uvědomila. Koronavirus byl jedním ze spouštěčů, samozřejmě také válka na Ukrajině. Evropská unie je na to připravená, nová strategie mluví o tom, že farmaceutická výroba musí být v Evropě. Možná si jako občané neuvědomujeme, že přenést výrobu léků, účinných látek do Evropy, je dlouhodobý proces.

Ano, to nerozporuji. Omlouvám se za „dojmologii“, ale mám z celé situace pocit, že se první viditelné kroky činí až nyní, kdy přišla krize nebo spíše přímé dopady na pacienty.

Myslím si, že krize je vždy spouštěčem toho, že lidé a vlády začínají přemýšlet jinak. Směrem dopředu. Velmi si ceníme práce české vlády a českého ministerstva zdravotnictví, protože chtějí plánovat zásobování antibiotiky na podzim. To je sice stále krátkodobý horizont, přičemž procesy při výrobě léků jsou dlouhodobé. Ale nikdy se nemůžeme připravit na všechny krize.