Zoufalí Češi shání léky, kde se dá. Hedvika musela kvůli nemocné matce obvolat 28 lékáren

Tristní zkušenost s nedostatkem léků má paní Hedvika z Prahy. Musela obvolat téměř třicet lékáren, než se jí podařilo sehnat všechny léčivé přípravky pro nemocnou matku. Podobný problém zažili i další lidé oslovení redakcí CNN Prima NEWS, někteří se pro léky vypravují i do zahraničí. Tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková připouští, že nelze předem zjistit, které konkrétní léčivo bude v daný den chybět.

„Minulý týden jsem sháněla léky pro mámu. Z deseti položek jsem napoprvé úspěšně pořídila pouze jednu, a to inzulin. Následně jsem obvolala celkem 28 pražských lékáren, abych zjistila, ve kterých se ještě dají sehnat léky, bez nichž se mamka neobejde,“ popisuje Hedvika z Prahy, jejíž maminka má chronické zdravotní problémy a sama si léčiva shánět nemůže. Hedvika nakonec léky pořídila ve čtyřech lékárnách na různých koncích Prahy.

Podle jejích zkušeností nejsou k dostání například analgetika na předpis, konkrétně Novalgin, dále pak lék Verospiron, který je součástí kombinované léčby kardiovaskulárních onemocnění, Lagosa na podporu regenerace jaterní tkáně a Kanavit na poruchy srážlivosti krve, který nemá ani alternativu. „Navíc dlouhodobě nejsou k dostání kapky do očí Opthalmo-septonex, o penicilinových antibiotikách ani nemluvím,“ dodává Hedvika.

A sama jako maminka devítiměsíčních dvojčat řeší i nedostupnost léků na snižování teploty a bolest u dětí. „Nurofen pro mimina a Paralen-čípky nejsou v lékárnách už delší dobu. Když jsem je obvolávala kvůli receptům pro maminku, ptala jsem se i na sirupy a čípky pro děti. Bylo mi řečeno, že řetězcové lékárny dostaly každá zhruba po dvou kusech, takže paralenové a nurofenové sirupy ani čípky stále není možné sehnat,“ poukazuje na další velký problém.

Lidé shání léky i za hranicemi

A pociťují ho i další maminky. „Vzhledem k tomu, že mám malé dítě, považuji dlouhodobý nedostatek přípravků na snížení horečky a tlumení bolesti za velké selhání naší vlády. Je smutné, že pro ně musíme jezdit za hranice, například do Polska. Na druhou stranu jsem ráda, že alespoň tam jsou ještě k dostání,“ přidává svou zkušenost třicetiletá Radka z Kladna.

S nedostatkem léčivých přípravků má své zkušenosti také 41letá Petra z Českých Budějovic. Od dětství trpí chronickým onemocněním ledvin a léky užívá dlouhodobě. „Když dojde k výpadku léku, který potřebuji, je to pro mě velmi náročné a nepříjemné. Zatím jsem ale měla vždy štěstí, že po obvolání několika lékáren se mi ho podařilo sehnat. V krajním případě mi byla nabídnuta alternativa, což ale není úplně ideální,“ vysvětluje Petra. Náhradní lék totiž působí trochu jinak a má jiné vedlejší účinky, takže si na něj těžko zvyká.

Problémy mají i lidé, které trápí žlučník. „Dlouhodobě není k dostání Isochol na žlučové potíže. Bez něj nemohu vůbec fungovat. Naštěstí jsem ho sehnala ještě v listopadu v jedné internetové lékárně, kde měli ještě starou zásobu. Ale dost jsem si za něj připlatila. Navíc není k sehnání ani Cholagol, který je také na žlučník,“ vypočítává 65letá Jana z Prahy.

SÚKL: Nelze předem určit, který lék bude chybět

Podle tiskové mluvčí SÚKL Kláry Brunclíkové je při shánění léků problém v tom, že jejich dostupnost se rychle mění, proto neexistuje žádný stabilní seznam aktuálně chybějících léků. „To, co platí ráno, už nemusí platit večer, natož druhý den,“ vysvětluje.

Držitelé rozhodnutí o registraci – zjednodušeně řečeno výrobci léčivých přípravků – mají povinnost SÚKL hlásit zahájení, přerušení, ukončení a obnovení dodávek. Informace z těchto hlášení ústav zveřejňuje v databázi. „V těchto přehledech si můžete po zadání názvu léčivého přípravku ověřit jeho dostupnost. Databáze poskytuje také informace o plánovaných termínech obnovení dodávek, o nahrazujících léčivých přípravcích a důvodech přerušení dodávek,“ podotýká Brunclíková.

Samotné lékárny připouštějí, že určité léky je obtížné sehnat. „Některé přípravky na trhu chybí. Dětská antipyretika v sirupové formě byla ve výpadku, totéž platí o některých antibiotikách a dalších, mediálně ne tolik frekventovaných kategoriích,“ říká Michal Petrov, tiskový mluvčí sítě lékáren Dr. Max.

Před Vánoci byly dodávky dětských suspenzí proti horečce částečně obnoveny. „V nejbližších dnech očekáváme totéž u některých antibiotik. Je to situace, kdy mohou a musejí lékárníci naplno uplatnit svou kvalifikaci a doporučovat alternativní medikaci – samozřejmě se souhlasem pacienta a po konzultacích s lékaři. Nikdy nebyli naši lékárníci v tak živém kontaktu s ordinacemi jako v současné době,“ dodává Petrov.

Podle tiskové mluvčí lékárny Pilulka.cz Darii Zverevské chybí i některé přípravky na léčbu kašle a rýmy. „Aktuální stav každý den monitorujeme a výpadkové zboží aktivně poptáváme u výrobců, abychom naplnili poptávku našich zákazníků. Situace se neustále mění, proto zákazníkům doporučujeme sledovat náš e-shop, kde se mohou volně prodejné léky objevit skladem,“ dodává.

Lékař: Současná situace zvyšuje napětí

S výpadky léků se každodenně potýkají také lékaři, kteří musí svým pacientům často hledat alternativy k dosud předepisovaným přípravkům, jež jim ale ne vždy zcela vyhovují. „Nedostatek antibiotik a jiných léků je frustrující, nicméně už jsme v minulosti zažili, že nebyly. Podle mě je důležité, aby to byla výzva pro Evropu, aby se zamyslela, kde ty léky vyrábět a jak se budou distribuovat,“ uvádí Cyril Mucha, praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Podle něho se jasně ukazuje, jak je v tomto ohledu Evropa zranitelná. „Je pravda, že s antibiotiky je těžké se trefit, protože lékárny často mají jednotlivé kusy balení. Když jim volám ráno, jestli je mají, řeknou mi, že ano, a přitom za dvě hodiny už nejsou,“ připouští.

A jak řeší situaci s léky, které jsou dostupné jen stěží? „Snažím se vždy předepisovat přípravky, které jsou k sehnání. Pokud zcela chybí, domluvím se s pacienty, ať mi zavolají z lékárny a pokusíme se najít náhradu. Není to tedy tak, že by nebyly vůbec žádné léky. Vždycky lze najít nějakou cestu. Ale samozřejmě to zvyšuje napětí, protože to není jako dříve, že napíšeme recept, pacient si lék vyzvedne, a tím to končí,“ uzavírá Mucha.