Vyšetřovací komisi ke střelbě na fakultě povede Kašník. Předsedu zvolila Sněmovna
Výběr redakce
Sněmovna zvolila předsedou vyšetřovací komise prosincové tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poslance ODS Pavla Kašníka. Byl jediným kandidátem v tajné volbě. Komise, která byla zřízena koncem června z podnětu hnutí ANO, se má zabývat mimo jiné postupem policie. Dosud bez předsedy nemohla zahájit činnost. Při útoku na fakultě zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno.
Do tajného hlasování k první volbě předsedy vyšetřovací komise se zapojilo 169 poslanců a poslankyň. Jediný navržený kandidát Kašník získal 147 hlasů a stal se tak předsedou. Komise nyní může zahájit svou činnost. Hned v pátek na úvodní schůzi členové zvolili místopředsedy Jiřího Maška (ANO) a Petra Letochu (STAN) a vyžádali si od různých institucí písemné materiály a jména lidí, které pozvou k výslechu. Opět se komise sejde začátkem září.
ČTĚTE TAKÉ: Nákup arzenálu by už vrahovi neprošel, tvrdí Letocha. V ANO stále vidí nedostatky
Kašník novinářům řekl, že komise bude jednat v neveřejném režimu. Bude se zabývat nejen činností policie, ale zhodnotí podle něj také osobu pachatele a jeho okolí, bude se věnovat i filozofické fakultě a vyhodnocovat zásah zdravotnických záchranářů a hasičů. Písemné materiály by komise měla mít podle předsedy v polovině srpna, pak se s nimi budou členové seznamovat. Mašek doplnil, že komise předběžně plánuje 12 schůzí.
Čtěte také
Komise je desetičlenná. Vedle Kašníka, Maška a Letochy budou prověřovat okolnosti útoku na fakultě, při němž zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno, Helena Válková (ANO), Karel Haas (ODS), Martin Exner (STAN), Radek Koten (SPD), Michael Kohajda (KDU-ČSL), Michal Zuna (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti). Členy zvolila dolní komora podle návrhů klubů v úterý.
Komise zřízená z podnětu ANO bude mít na svou činnost půl roku od založení koncem června. Členové mají podle sněmovního zadání zmapovat tragické události od rána 21. prosince 2023 do konce zásahu složek integrovaného záchranného systému, zejména policie, a mají zásah vyhodnotit.
Zabývat se budou možnostmi zlepšení komunikace a policejních takticko-operačních postupů. Komise má také sestavit náměty legislativních změn pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky s cílem rychlejšího odhalení možného pachatele.
Nové členy rad poslanci nevybrali
Proběhlo také hlasování do Rady ČT a Rady ČRo, poslanci však nikoho nevybrali. Ani jeden z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů. Protože šlo o druhé kolo, volba končí. V obou radách tak zůstává po jednom neobsazeném místě. Další pokus by se měl uskutečnit na podzim.
Do rozhlasové rady vybírali poslanci v druhém kole mezi hercem a dabérem Zdeňkem Mahdalem a ředitelem teplické botanické zahrady Petrem Šílou. Mahdal získal 62 hlasů, Šíla jich dostal 27. Potřebovali alespoň 85 hlasů. Do televizní rady poslanci volili mezi jejím dosavadním členem Vladimírem Karmazínem a moderátorkou Veronikou Sedláčkovou. Karmazín získal 77 hlasů, Sedláčková 48. Potřebovali jich rovněž nejméně 85.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Koncesionářské poplatky? Další daň a porušení slibů, řekl Stoniš. Kulidakis zmínil propagandu
Sněmovní mediální výbor nyní vyhlásí lhůtu na výběr nových kandidátů. Výboru se pak budou moci jako obvykle představit na veřejném slyšení.
Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Rada České televize se loni rozšířila o tři na 18 členů, Rada Českého rozhlasu je devítičlenná. Třetinu míst v obou radách nově obsazuje Senát.
