NERV chce omezit výsluhy
Výsluhy členů bezpečnostních sborů začínají čím dál více zatěžovat státní rozpočet. Poslední čísla dokládají, že profese spadající pod ministerstvo vnitra získaly z eráru více než šest miliard korun. Přitom před šesti lety šlo o částku 3,8 miliardy korun. Odborníci doporučují více propouštět, a tím regulovat každoročně se navyšující výdaje.
Státní rozpočet je každoročně zatěžován výdaji na renty příslušníků ozbrojených sil. V roce 2023 pobírali policisté a hasiči 6,82 miliardy korun, zatímco v roce 2018 to bylo 3,78 miliardy. Za pět let tedy tato částka vzrostla o 80 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Spor lidovců a ODS pokračuje. Skopeček chce do Jurečkova zákona dostat výpovědi bez důvodu
Se započtením armády se výdaje na renty v roce 2022 vyšplhaly na 12,5 miliardy korun. Loni tato částka mírně poklesla na 12,02 miliardy. Stále se ale jedná o téměř 60procentní růst za posledních pět let.
Výsluhy náleží příslušníkům bezpečnostních složek za nasazování životů během jejich práce. Je to také jedno z velkých lákadel, které má motivovat mladé lidi k práci policistů, hasičů či vojáků. Nárok na výsluhy získají ti, kteří vykonávali službu alespoň 15 let. Po odchodu do civilu jim náleží výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu.
Nárok na něj mají bývalí příslušníci armády, Vojenského zpravodajství, Bezpečnostní informační služby (BIS), celní správy, Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Hasičského záchranného sboru, policie, vězeňské služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).
Velmi často se přitom stává, že odslouží nutné minimum a poté dostávají výsluhy do konce života, i když vykonávají úplně jiné zaměstnání. Na Slovensku kvůli těmto případům posunuli hranici až na 25 odsloužených let.
A jaká je průměrná výše příspěvku? V roce 2023 se podle webu Kverulrant.org pohybovala od 14,5 tisíce korun u bývalých pracovníků celní správy až po 31 tisíc korun u expříslušníků GIBS. Velkou zátěží na státní kasu jsou však vysoké hodnosti. Generálové například stojí ročně 484 milionů korun. Všechny výsluhy jsou pak valorizovány, aby je „nepožírala“ inflace.
Výši výsluh kritizují i odborníci z Národní ekonomické rady vlády. Podle nich má Česká republika nadprůměrný počet policistů na 100 tisíc obyvatel v Evropské unie. „Podle Global Peace Index za rok 2022 je Česká republika osmou nejbezpečnější zemí na světě. Zároveň ale dle dlouhodobých statistik nelze v případě ČR najít jakoukoliv přímou souvislost mezi počtem policistů a vnímanou či skutečnou mírou bezpečí a kriminalitou v zemi,“ uvádí odborníci. Podle nich by se propouštěním daly ušetřit až tři miliardy korun, pokud by se v úvahu vzaly i výsluhy.
Lékařské odbory požadovaly výsluhy
S požadavkem na zavedení výsluh i pro zdravotníky přišly na konci loňského roku lékařské odbory. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nejprve s mechanismem souhlasil. Poté ale požadavek odmítl. Podle odborů by lékaři měli na výsluhy nárok poté, co by odpracovali požadovaný počet hodin.
Ekonomové však namítají, že by rozšíření výsluh nebylo správným krokem. Poukazují totiž na to, že už dnes nepřiměřeně zatěžují státní kasu. „Výsluhy by byly významnou a trvalou položkou. To není jednorázový výdaj a muselo by se s ním počítat trvale. Odhaduji, že by to byly nižší jednotky miliard korun v současných cenách,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj se tím ukazuje, že vláda Petra Fialy (ODS) chce utrácet a o peníze není nouze. „Dlouhou dobu tvrdí, že se blížíme bankrotu a veřejné finance jsou v rozvratu, ale zjevně politici zjišťují, že peníze v kase jsou. Odborářská stávka mohla být určitým zlomem. Strany se totiž i pod vlivem nelichotivých průzkumů voličských preferencí začínají přeorientovávat na volby,“ dodal ekonom.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: EXKLUZIVNĚ – Tajně natáčel kolegy i děti ve sprše. Policista od Komorouse pak pracoval ve škole
