Hlavním tématem voleb byla změna. Při porovnání programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) a vlády Andreje Babiše (ANO) z roku 2018 však zjistíte, že plány politiků jsou leckdy dost podobné. To, jak se následně sliby realizují, je už samozřejmě jiná.
Redakce CNN Prima NEWS porovnala některé oblasti z programových prohlášení nové a minulé vlády. V mnohém se shodují. To víceméně tvrdil i expremiér Babiš ve Sněmovně během jednání o důvěře.
Fiala během své závěrečné řeči vyjmenoval šest priorit, které pro něj budou zásadní. Patří mezi ně zavedení daňové brzdy, důchodová reforma, energetická soběstačnost, vybudování 200 kilometrů nových dálnic, revize učebních plánů na základních a středních školách pro 21. století a digitalizace.
Babiš řekl, že má podobné priority jako Fiala. Souhlasí s výstavbou dálnic i digitalizací. „Pokud bude vaše reforma dobrá, tak ji podpoříme. Spravedlivé důchody chceme,“ prohlásil expremiér.
Vláda ANO a ČSSD v roce 2018 vybrala taktéž šest priorit. Patřily mezi ně důchodová reforma, digitální Česko, být vidět v Evropě, investice, reforma státu, vyrovnaný státní rozpočet a posílení bezpečnosti.
Fiala klade větší důraz na hodnoty, Babiš na bezpečnost
Programové prohlášení vlády Petra Fialy je delší a podrobnější, sliby jsou vypsány na 52 stranách. Prohlášení vlády Andreje Babiše z roku 2018 má 32 stran. Babiš v preambuli sliboval především bezpečnost a ochranu České republiky či odmítnutí uprchlických kvót. Nová vláda klade větší důraz na hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie, nebo na stabilizaci veřejných financí.
„Chceme jím posunout hospodářství a celou společnost novým směrem, který by měl zaručit, aby naše země obstála v evropské ekonomice a v měnícím se světě. Nechceme o tom, co nás v budoucnu čeká, vést pouze diskuse, ale chceme udělat vše pro to, abychom se měli lépe, a také chceme předat našim dětem prosperující zemi a ekonomiku,“ stálo v úvodu programového prohlášení kabinetu ANO a ČSSD.
Programové prohlášení vlády Petra Fialy začíná vyjmenováním toho, s čím bude muset vláda bojovat. „ČR se bude muset vyrovnat s celou řadou negativních jevů, jež přicházejí zvenčí, ale z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii COVID-19 i důsledky energetické krize,“ stojí v úvodu.
Co se týká kapitoly o financích, Fialova vláda slibuje, že nepřipustí žádné další zadlužování. Chce nastavit předvídatelnou míru investic, efektivně čerpat zdroje z EU, zavést daňovou brzdu, bránit daňovým únikům a potlačovat nelegální hazard.
Zavést, zrušit. Názor na EET je rozdílný
I v programu Babišovy vlády byl kladen důraz na investice a čerpání peněz z Evropské unie. Babiš sliboval podporu hospodářského růstu i stabilizaci státního dluhu. Sliby se ale liší například v daních. ANO a sociální demokraté snižovali spotřební daň, z 21procentní sazby převáděli některé služby a zboží do 15 nebo 10procentní sazby. Vláda Petra Fialy zvažuje zvýšit spotřební daň na nezdravé výrobky.
Zásadní rozdíl je v podpoře elektronické evidence tržeb. EET prosazoval Andrej Babiš už jako ministr financí a jeho vláda ji ještě rozšířila. Vláda Petra Fialy se zavázala, že EET zruší.
V sociální politice chce Fialova vláda zajistit dostupnost sociálních služeb, podpořit kratší pracovní úvazky a daňově je zvýhodnit. Chce podporovat pěstounskou péči nebo zavést dobrovolný společný vyměřovací základ manželů. Největší výzvou je nová důchodová reforma.
Tu měla v plánu i Babišova vláda, ale nedotáhla ji. Kabinet ANO a ČSSD také sliboval zkvalitnění sociálních služeb i podporu flexibilních úvazků. Největší změnou bylo zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc, zrušení karenční doby nebo zálohované výživné. Fialova vláda zvýšit rodičovský příspěvek neplánuje. Slíbila však, že by ho nově mohli pobírat i prarodiče. Rodiče malých dětí chce zvýhodnit zavedením daňových prázdnin.
Kamarádi ministr Gazdík a exministr Plaga
Shoda se dá najít i v resortu dopravy. Jak Fiala, tak Babiš mají v programovém prohlášení zintenzivnění stavby dálnic. Obě vlády se zavázaly ke zvyšování kapacity železnic a budování vysokorychlostních tratí.
V dopravě se ale zároveň v řadě věcí plány liší. Rozdílný mají politici názor například na slevy na jízdném. Zatímco Babišova vláda zavedla 75procentní slevy v dopravě pro studenty a seniory, nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chystá slevy seškrtat. Jak konkrétně, zatím neřekl.
Odlišný je i pohled na vodní kanál Dunaj–Odra–Labe, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman. Babišova vláda slibovala, že po dokončení rozpracované studie proveditelnosti vláda rozhodne o dalším postupu. Fialův kabinet plánuje projekt rovnou stopnout.
Co se týká vzdělávání, ani zde se plány tolik neliší. Není tajemstvím, že nový ministr školství Petr Gazdík (STAN) si velmi rozumí s exministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a chce navázat na jeho práci. Plaga na ministerstvu zůstal jako náměstek.
Klíčovým dokumentem pro vzdělávání má být Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která začala vznikat už za Plagy. Fialova vláda také slibuje vyšší platy učitelů, ty prosazoval i Babiš. Nový kabinet chce také snížit administrativní zátěž ve školství.
Bude konečně státní správa efektivnější?
V programových prohlášení nové vlády i staré vlády je vidět velký důraz na digitalizaci. V obou dokumentech se píše o efektivnější státní správě nebo zjednodušení komunikace občanů se státem.
To, jak se následně sliby realizují, je už samozřejmě jiná. U Fialovy vlády se to teprve dozvíme. Sliby Babišovy vlády jsme na konci volebního období už hodnotili, článek si můžete přečíst zde.
Vláda ANO a ČSSD nedotáhla například už zmiňovanou důchodovou reformu. Sám premiér Babiš přiznává, že se to nepovedlo podle jeho představ. „Mrzí mě, že jsme nedotáhli do konce reformu sociálních dávek, a také to, že byrokracie je stále větší, než bych si přál,“ napsal už před časem CNN Prima NEWS.