Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá dosud neidentifikovanou nemoc, která se šíří v Jižním Súdánu. Podlehlo jí už téměř 100 lidí, úmrtí jsou podle britské veřejnoprávní televize BBC hlášena především mezi staršími osobami a dětmi do 14 let. Podle Lékařů bez hranic, kteří na místě poskytují humanitární pomoc, zřejmě přispěly k šíření záhadné nákazy nedávné potopy.
První zprávy o šíření nemoci přišly z okresu Fangak ve státě Jonglei. Podle informací jihosúdánského ministerstva zdravotnictví zemřelo na neznámou nemoc 97 lidí. Informaci později pro ABC News potvrdil i okresní komisař Biel Boutros Biel. Podle něj byla poslední obětí starší žena.
Začíná nejhorší část pandemie. Berte omikron vážně, zasáhne každého, varuje Gates
S omikronem zřejmě vstupujeme do nejhorší části pandemie, varuje miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates. Vyzývá všechny, aby novou a infekčnější variantu nepodceňovali. Sám podle CNN zrušil většinu svátečních plánů. K tomu ostatně v Česku vybízela ve středu na tiskové konferenci i vláda Petra Fialy (ODS).
Úředníci vypsali také seznam příznaků, mezi něž patří kašel, průjem, horečka, bolest hlavy, hrudi a kloubů, ztráta chuti k jídlu či celková tělesná slabost. Jelikož ale podobné vlastnosti sdílí spousta jiných nemocí, nedaří se jim identifikovat, o jakou nákazu se přesně jedná.
Podle komisaře Biela již Fangak navštívili vyšetřovatelé WHO, své poznatky ale zatím místním autoritám nesdělili. Příliš sdílný nebyl ani Collins Boakye-Agyemang, africký mluvčí Světové zdravotnické organizace. Ve svém prohlášení pro ABC News jen poznamenal, že WHO začala vyšetřovat šíření nemoci již v listopadu, další podrobnosti ale neposkytl.
Britská televize BBC připomněla, že oblast během podzimu zasáhly rozsáhlé potopy. Tým WHO tam podle ní mimo jiné odebíral vzorky od pacientů a testoval místní vodní zdroje na přítomnost cholery. Podle prvních laboratorních zpráv ale byly laboratorní výsledky na infekční bakteriální onemocnění negativní.
V oblasti Fangaku působí několik nevládních organizací, které se snaží poskytnout základní lékařskou péči a zázemí pro rodiny postižené záplavami. Zřizují také mobilní kliniky, kde se mohou léčit lidé se záhadnou nemocí. Podle Lékařů bez hranic způsobily potopy rozsáhlé škody a vytvořily prostředí pro vypuknutí epidemie.
„Lidé nemají dostatek vody, chybí odvoz odpadků a v kanalizaci hnijí mrtvé kozy a psi. Podmínky se dále zhoršují s přílivem dalších příchozích (do humanitárních táborů). Lidé jsou vystaveni vyššímu riziku šíření nemocí přenášených vodou, jako jsou akutní vodnaté průjmy, cholera a malárie,“ uvedla mezinárodní organizace ve svém listopadovém prohlášení.