PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Ivan Bartoš, Tomio Okamura - 23.10. v 11:00
Premiér Petr Fiala (ODS) je mimořádně neschopný, neřídí vládu, pustil se v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS předseda SPD Tomio Okamura do šéfa kabinetu. A to kvůli zmatkům kolem windfall tax, které se v Česku odehrály během posledních dní. Šéf Pirátů Ivan Bartoš se kvůli této souvislosti zastal místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti).
„Windfall tax je návrh vlády Petra Fialy. Svědčí to o tom, že neřídí vládu. Chtěl bych vyzvat vládní poslance a ministry, aby si na tato kurzotvorná vyjádření dávali pozor. Potom Petr Fiala přijde k rozlitému mléku, on je mimořádně nevýkonný, mimořádně neschopný, seděl jsem vedle něj čtyři roky ve Sněmovně. To, že vláda není řízená, víme z první ruky,“ pustil se Okamura v pořadu do předsedy vlády.
A to kvůli zmatkům kolem daně z neočekávaných zisků. Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové se totiž na úterním jednání zástupci pětikoalice shodli na tom, že windfall tax bude v Česku platit už za rok 2022. Richterová na schůzce zastupovala šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Její slova o koaliční shodě následně potvrdili i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob, který zastupoval předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou.
Hádka ve studiu: Kafemlejnek, kvůli vám se lidé bojí žádat o příspěvky, tepal Bartoš Okamuru
Kvůli vám se lidé bojí žádat o příspěvky, pustil se v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš do předsedy SPD Tomia Okamury. Následně jej označil za „kafemlejnek“. Okamura se bránil.
„Pro“ měl v úterý hlasovat i ministr financí a zástupce ODS Zbyněk Stanjura. Ten ale následně ve středu po jednání vlády oznámil, že se ministerský kabinet kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023.
„Problém je v tom, že vláda chce získat 100 miliard, ale zároveň z toho chce sanovat ušlý zisk těch poškozených. Vytáhnete z českého rozpočtu peníze a ty pošlete obchodníkům. Způsobili jste škodu až 31 miliard, ponaučte se,“ káral Bartoše Okamura.
Kdyby podle něj takto zmatkovali politici USA, byli by vyšetřováni a hrozilo by jim mnohaleté vězení. „Je třeba vyšetřit, jestli to celé nebylo úmyslné a jestli ty akcie někdo nekoupil. Ve Spojených státech za to hrozí těžký flastr,“ varoval ještě.
Kafemlejnek různých obvinění
Podle Bartoše byla Okamurova slova „kafemlejnkem různých obvinění“. „Nemám problém s prošetřením, jestli na tom někdo účelně vydělal. My rozhodně ne,“ bránil se.
Zároveň se zastal Richterové. „Na K5 v úterý byli i další lidé – Zbyněk Stanjura, ministr průmyslu Jozef Síkela. Závěr byl tehdy skutečně takový, že by se daň měla vztahovat na rok 2022. Buď máme informovat o reálných úvahách v reálném časem, nebo mlčet až do poslední chvíle,“ apeloval.
Podle něj některé subjekty na válce vydělávají. „Pro mě je zásadní, aby to nevedlo firmy k nějaké výrazné daňové optimalizaci. Je třeba dívat se na období, kdy byly nadměrné zisky vygenerované. V tomto týdnu bychom měli vybrat nejvhodnější model. Cílem není podojit firmy, ale vyrovnat výkyvy způsobené válkou na Ukrajině,“ vysvětlil v pořadu.
„Neříkal bych, že došlo ke škodě 31 miliard, to je číslo vycucané z prstu. Akcie se vrátily na původní hodnotu,“ upozornil ještě.
Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun by mohly zajistit evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Duel si můžete poslechnout i jako podcast:
