Ruská administrativa rozjela nový program Čas hrdinů, v rámci kterého veteráni z bojů na Ukrajině absolvují stáže v Kremlu. Nezávislý list The Moscow Times uvedl, že se Moskva snaží vykreslit vojáky jako příslušníky nových elit, a nalákat tak nové brance do zbraně.
Už v únoru ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že veteráni, kteří prošli válkou na Ukrajině, získají v zemi řadu výsad. Stanou se údajně součástí „nových elit“ a budou mít vysoké společenské postavení.
ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj má „vítězný plán“ na mír s Ruskem. Představí ho Bidenovi, Harrisové i Trumpovi
Tento obraz se snaží Kreml budovat nejen přes televizní propagandu, ale také prostřednictvím nejrůznějších programů. Jedním z nich je „Čas hrdinů“.
V podpoře Ukrajiny nepolevíme, prohlásil Biden. Ke klíčovému požadavku Kyjeva se nevyjádřil
Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil v úterý americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
Smyslem projektu je vzít válečné veterány, kteří nedávno bojovali na Ukrajině, a zapojit je (zdánlivě či reálně) do fungování státu. Ruská prezidentská administrativa proto pořádá stáže, do kterých se hlásí bývalí vojáci.
„Tímto způsobem se úřady snaží službu v armádě co nejvíce zatraktivnit pro potenciální rekruty,“ řekl nezávislému listu The Moscow Times politický analytik Abbas Gallyamov.
Účastníci programu Čas hrdinů se dělí do dvou kategorií: muži, kteří před válkou pracovali jako úředníci a šli na frontu, aby se prosadili a udělali si kariéru, a váleční veteráni bez předchozích zkušeností ve veřejné funkci.
„Dalším důležitým úkolem Kremlu je vzbudit ve statisících ruských válečných veteránů dojem, že jejich oběti měly smysl – a že oni nebo jejich kamarádi mají šanci, i když nelehkou, zařadit se mezi ruskou elitu,“ uvedlo médium.
Do programu Čas hrdinů se mělo letos zapojit přes 80 válečných veteránů. Mezi účastníky projektu, z nichž všichni nekončí jen v prezidentské administrativě, jsou i vojáci, kteří se měli na Ukrajině dopustit válečných zločinů.
Ruské strašení atomovkou už nezabírá, tvrdí analytici. Uvedli, čím může Kreml hrozit nyní
Rusko tolikrát v minulosti hrozilo použitím jaderných zbraní v případě západní provokace, že mu tato strategie už přestává přinášet ovoce. S odvoláním na ruské představitele o tom informoval list The Washington Post. Podle něj chce Moskva eskalovat válku konkrétními kroky, aby si získala respekt.
Je mezi nimi i Nursultan Mussagalejev, kterého ukrajinská bezpečnostní služba SBU podezírá z účasti na mučení a zabíjení civilistů ve městě Buča. K sérii zvěrstev u Kyjeva docházelo na jaře roku 2022, krátce po vypuknutí války.
Od kulometu za psací stůl
Také Mussagalejev může zřejmě pomýšlet na úřednickou kariéru. „Cílem programu je vyškolit veterány speciální vojenské operace a její účastníky tak, aby se stali vysoce kvalifikovanými odborníky v oblasti managementu, kteří budou následně zařazeni na pozice ve státní správě a samosprávě,“ uvádí web Kremlu.
Ruské úřady motivují potenciální brance ke vstupu do armády nadále také penězi. Muži, kteří podepíší smlouvu a budou bojovat, dostávají plat mnohem vyšší, než je celostátní průměr. Navíc mají spolu se svými rodinami nárok na štědré státní dávky a přednostní přijetí na vysoké školy.
Web BBC minulý týden upozornil, že od začátku války na Ukrajině zemřelo ve zbrani minimálně 70 tisíc vojáků. Dobrovolní rekruti tvoří údajně asi pětinu padlých. Kyjev přiznává ztrátu 31 tisíc vojáků. Podle odhadů západních rozvědek ale budou ztráty obránců vyšší.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry brutálních bojů u Pokrovsku. Ukrajinci rozdrtili velký tankový konvoj Rusů
