Rusko na svém území vyvlastnilo majetek firem Danone a Carlsberg, ostatní západní společnosti setrvávající v zemi se proto obávají o budoucnost. Šéf Kremlu Vladimir Putin navíc svěřil zabavené pobočky svým známým. Podle nezávislého listu The Moscow Times si chce pomocí takových „trafik“ zajistit loajalitu.
Bonduelle, Calzedonia nebo Nestlé. To jsou jen některé z desítek západních společností, které nadále, třebaže někdy v omezeném režimu, působí v Rusku. A to i přes těžkou kritiku, ke které se připojil i Kyjev.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Které společnosti nadále působí v Rusku? Podívejte se na „seznam hanby“
V Rusku působila i francouzská potravinářska společnost Danone a vedle ní dánský pivovar Carlsberg. Jejich angažmá tam s největší pravděpodobností končí, ale nikoli z rozhodnutí západních majitelů.
Zalekl se Putin mezinárodního zatykače? Do Jihoafrické republiky nakonec pošle Lavrova
Ruský prezident Vladimir Putin se nakonec fyzicky nezúčastní summitu BRICS v Jihoafrické republice. Na šéfa Kremlu je vydán mezinárodní zatykač a Jihoafrická republika by ho správně při návštěvě měla zatknout, do toho se zemi ale nechtělo. Vzhledem k Putinovu rozhodnutí už Jihoafrická republika měsíce probírané dilema řešit nemusí. Napsal o tom list Washington Post.
Dárek pro přátele
Prezident Vladimir Putin se totiž rozhodl majetek těchto firem v Rusku vyvlastnit. Aktiva mají hodnotu přes miliardu dolarů. Obě firmy dohromady v největší zemi světa loni vydělaly 4,6 miliardy dolarů (100 miliard korun).
Teď bude mít v Rusku majetek Danone a Carlsbergu nového vlastníka. Dceřiná společnost Danone spadla do klína Tajmurazu Bollojevovi, dlouholetému příteli Putina. Dceřinou společnost Carslbergu převzal Jakub Zakrijev, synovec čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, klíčového Putinova spojence v neklidném severokavkazském regionu. Informoval o tom nezávislý list The Moscow Times.
„Ukazuje to, že Rusko je připraveno přijmout protiopatření proti západním společnostem, aby si získalo přízeň nových elit. Přerozdělování majetku připomíná 90. léta, kdy se objevili oligarchové,“ uvedla pro médium Maria Šagina, vedoucí výzkumná pracovnice pro ekonomické sankce Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Rusko zahájilo blokádu, pod hladinu moře rozsévá miny. USA varují před nekalými záměry Kremlu
Rusko zahájilo blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Stalo se tak po pondělním upuštění od dohody, která zajišťovala obchodními lodím bezpečný pohyb v oblasti. V ohrožení je tak znovu export obilí. Bílý dům varuje, že chce Rusko napětí v Černém moři eskalovat a chystá prý útoky na civilní lodě, píše agentura AP.
Rusko se od začátku války chová k západním firmám setrvávajícím v zemi nepřátelsky. Už dříve zabavila Moskva aktiva finské společnosti Fortum a německé Uniper. Podle expertů ale Putin zdaleka nekončí.
Těžkosti s odchodem
„Když něco uděláte dvakrát, naznačuje to, že to nebylo jednorázové, takže se teď všichni musí obávat,“ soudí Nigel Gould-Davies, vedoucí pracovník pro Rusko a Eurasii v Mezinárodním institutu pro strategická studia.
„Zbývajícím západním podnikům v Rusku hrozí konec. Země si většinu z nich přivlastní, protože Putin se snaží odměnit spojence a posílit svůj režim,“ doplnil Timothy Ash, odborník na ruské investice a ekonom společnosti RBC BlueBay Asset Management.
Západní firmy, které by se nyní odhodlaly ke stažení svého majetku z Ruska, to ale nebudou mít vůbec jednoduché. Společnosti mohou prodat jen polovinu své tržní hodnoty a navíc musejí platit daně Rusku ještě dva roky poté, co odejdou. Případně mohou vyplatit ruskou vládu hned, a to v objemu deseti procent prodejní ceny majetku.
Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, se z Ruské federace stáhly stovky západních firem či investorů, uvedla BBC. Některé společnosti váhaly v řádu dnů, jiným toto rozhodnutí trvalo několik týdnů či měsíců. Další stále váhají.
