Cestování vysokorychlostními vlaky už není ani v Česku pouze sci-fi. V posledních letech se příprava vysokorychlostních tratí zrychlila a za dva roky by se mělo ve směru z Prahy do Brna a dále na Ostravu konečně začít stavět. První cestující by se mohli podle aktuálních plánů po moderní železnici svézt v roce 2029. Cesta mezi největšími městy ČR by se tak díky více než 300kilometrové rychlosti měla zkrátit na několik desítek minut.
Z Prahy za necelou hodinu v Brně nebo za půl hodiny v Hradci Králové. Z Brna do Ostravy pak za tři čtvrtě hodiny. Tak by mělo vypadat cestování vlakem na hlavních železničních tepnách poté, co bude dokončena nová síť vysokorychlostních tratí.
Zkracování jízdních dob Zdroj: Správa železnic
Zkracování jízdních dob Zdroj: Správa železnic
Správa železnic aktuálně připravuje projekty na 300 kilometrů z nich. Jde například o úsek mezi Poříčany a Světlou nad Sázavou či trasu z Lipníka nad Bečvou do Ostravy. Právě tyto úseky by se měly začít stavět jako první, a to v roce 2025. První cestující by se na nich mohli svézt o čtyři roky později.
ČTĚTE TAKÉ: V Česku se do roku 2024 otevře 150 kilometrů nových dálnic. Podívejte se, kde to bude.
Stát letos otevře jen 26 kilometrů nových úseků dálnic. Kde se řidičům usnadní jízda?
Dálniční síť v Česku by se letos měla podle současných odhadů rozšířit o 25,7 kilometru. Největší část z nich přibude v jižních Čechách na dálnici D3, další nové kilometry budou moci řidiči využívat na D7 a D48. Dálniční boom by pak měl nastat až v dalším roce, kdy by chtěl stát otevřít dalších téměř 100 kilometrů. Podívejte se, po kterých dálničních úsecích se nově svezete v roce 2023.
Jak bude moderní cestování vypadat?
Zbrusu nové tratě nebudou využívat pouze rychlovlaky. „Po vysokorychlostních tratích bude jezdit více druhů vlaků, nejrychlejší, které použijí až 320 kilometrů za hodinu, budou zastavovat ve velkých městech. Ty, které budou obsluhovat především české regiony, tak budou jezdit pomaleji a využijí jednotlivých sjezdů a zastávek na vysokorychlostních tratích,“ vysvětlil Pavel Hruška, náměstek Stavební správy vysokorychlostních tratí v rámci Správy železnic.
Zajímavým aspektem budou nově budované terminály nedaleko velkých měst. Mezi nimi například stanice Praha-východ. „Vlaky na trase Praha–Brno budou zastavovat jak na klasických stanicích v centrech měst, tak na terminálech na jejich předměstích, které budou sloužit především pro obyvatele přilehlého regionu,“ vysvětlil Hruškův kolega Marek Pinkava.
„Budoucí provoz na vysokorychlostních tratích připravujeme tak, aby vysokorychlostní vlaky byly co nejvíce využitelné pro co nejširší skupinu cestujících. Předpokládáme, že budou jezdit jak vlaky expresní, dálkové pro mezinárodní cestující, tak rychlé regionální vlaky pro každodenní dojíždění do zaměstnání,“ doplnil.
Vy se ptáte, my odpovídáme. 💁🏻♂️🚄
Posted by Správa železnic on Friday, February 3, 2023
Tratě naopak nebudou určené pro nákladní dopravu, která by mohla rychlé cestování mezi městy zpomalovat. „Je připravovaná pouze pro osobní vlaky a bude na nich rychlost 320 km/h. Nicméně velkým přínosem pro nákladní dopravu bude uvolnění stávajících tratí,“ dodal Pinkava.
Výjimkou bude trať do Německa. „Vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan na své severní části, tedy od Litoměřic po státní hranici, bude fungovat pro smíšený provoz a bude umožňovat převést provoz nákladních vlaků z údolí Labe do těchto tunelů, to znamená až 150 vlaků denně,“ informoval Hruška.
Vlakem až do Pobaltí
V budoucnu by se cestující mohli snadno vlakem dostat například do Pobaltí či na nové supermoderní letiště, které vzniká v blízkosti Varšavy. Správa železnic v lednu podepsala v hlavním městě Polska memorandum, jehož cílem je právě rozvoj vysokorychlostní infrastruktury. Ambiciózní plány na realizaci 4500 km vysokorychlostních tratí chce koordinovat se společností Centralny Port Komunikacyjny (CPK), která má u severních sousedů projekt na starosti, a projektem Rail Baltica umožňujícím železniční propojení Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy se zbytkem Evropy.
Zdaleka nejde jen o zkrácení jízdních dob pro cesty ze severu na jih. Je to výzva, která může přinést nový ekonomický impuls pro celý region. Investice proto budeme koordinovat, společně propagovat a také usilovat o odpovídající unijní podporu. pic.twitter.com/eDweZbLw2u
— Martin Švehlík (@MartinSvehlikCZ) January 18, 2023
Česká železniční síť bude na tyto budoucí důležité evropské tepny napojena hned dvakrát – úsekem z Bohumína do Katovic a z Hradce Králové do Vratislavi. Se zprovozněním prvního úseku na svém území počítá polská strana v roce 2028. Úsek Bohumín–Katovice by měl začít sloužit cestujícím po roce 2030. Důležitá je také podpora přeshraničního spojení ve směru Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, na kterém Správa železnic spolupracuje s Deutsche Bahn.
Stát si od výstavby vysokorychlostních tratí slibuje výrazné navýšení kapacity železniční sítě a zrychlení spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří od 90. let, přípravy však začaly až v poslední době. V současnosti je na českých železnicích maximální povolená rychlost 160 kilometrů v hodině. Nejrychlejší trasy by měly v budoucnu umožnit rychlost až 320 km/h, další pak okolo 200 km/h.
