Ukrajina jako kandidátská země EU
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že za vysokou inflaci si státy v Evropě mohou samy svou dlouhodobě nezodpovědnou politikou.
Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle Putina přesáhla 20 % a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard dolarů (9,4 bilionu korun) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
„Jejich množství a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou,“ řekl Putin. Zdůraznil, že Rusko se dokáže vypořádat s jakýmikoliv problémy. „Jsme silní lidé a dokážeme se vypořádat s jakoukoliv výzvou, jako naši předkové, vyřešíme jakékoliv úkoly. O tom vypovídá celá tisíciletá historie naší země,“ dodal.
Rusko prý krok za krokem normalizuje svou ekonomickou situaci. Nejprve stabilizovalo finanční trhy, bankovní systém a obchodní síť, pak začalo saturovat ekonomiku hotovostí a provozním kapitálem, aby uchránilo firmy a zajistilo zaměstnanost a pracovní místa.
„Chmurné předpovědi ohledně perspektiv ruské ekonomiky, které zněly ještě na jaře, se nenaplnily. Přitom je jasné, proč se rozjela tato propagandistická kampaň, odkud přicházelo zaklínání, že dolar bude stát 200 rublů, a o krachu celé naší ekonomiky. To bylo a je zbraní v informační válce,“ prohlásil ruský prezident.
Inflaci v Evropě zavinila nezodpovědná politika
Navzdory sankcím se Rusko bude dál vyvíjet jako otevřená ekonomika, která bude spolupracovat i se západními podniky. Putin také předpokládá, že Rusko bude vyvážet více zemního plynu než dosud, ale jinými cestami. Ekonomickou spolupráci bude podle prezidenta rozvíjet s těmi zeměmi, které o to stojí.
Putin odmítl tvrzení, že inflaci na Západě rozpoutal svou válkou proti Ukrajině, kterou ovšem v projevu dál označoval za „speciální vojenskou operaci“ či za „osvobozování Donbasu“. Inflaci ve světě podle něj zavinila „dlouholetá nezodpovědná politika“ západních zemí ze skupiny G7, které prý spustily stroj na tištění peněz, aby pokryly dříve nevídané rozpočtové schodky.
S růstem cen, s nedostatkem potravin a rostoucími cenami paliv nemá Rusko podle Putina nic společného, jde prý o důsledek chyb v ekonomické politice USA a EU. Svalování těchto chyb na Rusko označil za pokus tonoucího zachytit se stébla.
Šéf největší ruské banky Sberbank, bývalý ministr hospodářství German Gref, na ekonomickém fóru předpověděl, že ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku. Tedy do doby, než proti Rusku začaly západní státy zavádět sankce v odvetě za invazi na Ukrajinu.
Světová banka předpověděla pokles ruské ekonomiky
Západní sankce podle Grefa zasáhly 56 % ruského vývozu a 51 % ruského dovozu. „To představuje hrozbu pro 15 % hrubého domácího produktu (HDP) země,“ uvedl. „V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úroveň roku 2021,“ dodal. Zároveň vyzval ke strukturálním reformám v ruském hospodářství.
Světová banka (SB) tento měsíc předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 %. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 %. SB předpokládá, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 %.
