Zdroj: Patrik Uhlíř
Ilustrační foto
Zdroj: Patrik Uhlíř
Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádějí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci COVID-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne loňského roku 9 840 lidí, u kterých byla prokázána nákaza novým koronavirem.
Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let. Vyplývá to z předběžných údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
K tématu
Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádějí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci COVID-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne 9 840 lidí, u kterých byla prokázána nákaza novým koronavirem.
Od začátku roku 2020 do 13. prosince zemřelo v Česku 121 124 lidí. Průměr za prvních 50 kalendářních týdnů v předchozích pěti letech byl 106 310 úmrtí. Loni tedy ve sledovaném období zemřelo o 13,9 procenta více lidí než činí průměr.
Největší rozdíl oproti běžným hodnotám loni vykazoval 44. a 45. kalendářní týden, tedy od 26. října do 8. listopadu. V obou týdnech zemřel přibližně dvojnásobný počet lidí ve srovnání s průměrem z předchozích pěti let. Od poloviny listopadu se rozdíly sice zmenšují, počty úmrtí ale zůstávají výrazně nad běžnými hodnotami. V samotném 50. týdnu loňského roku zemřelo o téměř 40 procent lidí více než je pětiletý průměr.
Za nárůstem stojí i odkládání zdravotní péče
Ze statistik ČSÚ dále vyplývá, že výrazně víc umírali lidé ve věku nad 65 let. Nejstarších seniorů nad 85 let zemřelo loni za prvních 50 týdnů 37 332, což bylo o 17 procent nad průměrem z předchozích pěti let. Nárůst počtu úmrtí ve věkové kategorii 75 až 84 let byl dokonce o 21,6 procenta vyšší. Lidí ve věku od 65 do 74 let zemřelo o 12,4 procenta více než v letech 2015 až 2019.
K tématu
Naopak relativně méně loni umírali mladí lidé. Dětí ve věku do 15 let zemřelo za prvních 50 týdnů minulého roku skoro o 17 procent méně, než je průměr, a počet úmrtí lidí mezi 15 až 39 lety byl o 8,5 procenta nižší. Úmrtnost ve věkové kategorii 40 až 64 let stagnovala.
Statistici neuvádějí důvod zvýšené úmrtnosti v loňském roce, je ale pravděpodobné, že k ní podstatně přispěla epidemie nemoci COVID-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví.
První potvrzený případ nákazy novým koronavirem se v Česku objevil na začátku března. Až do poloviny března byl počet úmrtí lehce pod pětiletým průměrem. V následujících týdnech kolísal, ale převažoval mírný růst. Výrazný nárůst úmrtí proti průměru byl patrný zhruba od poloviny září a nejvyšších hodnot dosahoval na přelomu října a listopadu, kdy umíralo dvakrát více lidí než obvykle. Také z dat ministerstva zdravotnictví je patrný prudký nárůst počtu zemřelých lidí s prokázaným covidem zhruba od října a nejvyšší denní nárůsty byly v první listopadové dekádě.
Epidemie covidu ale není jediným důvodem loňské zvýšené úmrtnosti. Rozdíl v počtu zemřelých za prvních 50 týdnů loňského roku proti průměru za stejné období z let 2015 až 2019 je 14 800 případů. Zemřelých s prokázaným covidem ale bylo podle ministerstva zdravotnictví na konci 50. kalendářního týdne 9 840. Přibližně pětitisícový rozdíl by mohl být zapříčiněn například zvýšenou úmrtností v důsledku odkládání zdravotní péče.
K tématu
Zdravotnictví
Kubek rozčílil lékárníky. Neúcta, nejsme prodavači a očkovat zvládneme, vzkazují
- 21. ledna 2021
Koronavirus
Rouška versus respirátor: Jaký je v nich rozdíl a co přesně máme podle vlády nosit?
- 19. února 2021
ČTK
Česká tisková kancelář
