Aplikace Waze je jednou z nejpopulárnějších navigací používaných v mobilních telefonech a potažmo autech. Problém je v tom, že umí upozorňovat na policejní hlídky nebo měření. Zdroj: Se svolením společnosti Renault
Navigační aplikace varující řidiče před stacionárními radary a policejními hlídkami jsou v Německu zakázány. Dosud ale nebylo úplně jasné, zda smí řidiče před blížícím se měřením varovat spolujezdec, který informaci získá z aplikace běžící třeba v mobilním telefonu. Německý vrchní soud v Karlsruhe se nyní ohradil i vůči této variantě. V Česku zatím podobné nařízení neexistuje.
Podobně jako tzv. „antiradary“ přistupují navigační aplikace pomocí GPS k databázi zeměpisných souřadnic a upozorňují na známá umístění rychlostních radarů. Napsal to německý autoklub ADAC. Podle německého zákona o provozu na pozemních komunikacích však řidiči vozidel nesmějí obsluhovat ani mít u sebe žádná technická zařízení, která indikují nebo ruší technická zařízená pro sledování provozu. Dosud však šlo zákaz snadno obejít: navigační aplikaci obsluhovali spolujezdci. I s tím je ale i teď konec.
Německá aplikace Blitzer je specializovaná na vyhledávání radarů a policejních hlídek. Zdroj: se svolením společnosti Blitzer
Německá aplikace Blitzer je specializovaná na vyhledávání radarů a policejních hlídek. Zdroj: se svolením společnosti Blitzer
Rozsudek vrchního soudu v Karlsruhe řešící nepovolená varování před radary vychází z případu, kdy byl řidič v Heidelbergu zastaven kvůli překročení rychlosti a jeho spolujezdec současně přistižen při používání aplikace pro měření rychlosti. Okresní soud Heidelbergu řidiči uložil pokutu 100 eur. Ten jí ovšem odmítl zaplatit a odvolal se k vrchnímu soudu. Vyšší instance však původní trest potvrdila a nadto výslovně specifikovala, že jakékoliv osoby cestující v jedoucím vozidle už nesmí ovládat aplikace pro měření rychlosti, radarové detektory nebo podobné systémy.
Každý, kdo přes zákaz použije aplikaci pro měření rychlosti nebo radarový detektor, se vystavuje možné pokutě 75 eur a odebrání jednoho trestného bodu v německém bodovém systému. Každý, kdo drží za jízdy mobilní telefon v ruce, aby mohl použít aplikaci pro měření rychlosti nebo radarový detektor, může očekávat pokutu dokonce 100 eur.
ČTĚTE TAKÉ: V Rakousku se bude šetřit. Kvůli úsporám chtějí výrazně snížit rychlost na dálnicích
Pouhá instalace aplikace do vozidla nebo telefonu nicméně trestná není, klíčový je fakt jejího použití. „Již nainstalovaná výstražná aplikace může být uložena ve smartphonu, ale nesmí být za jízdy v provozu,“ vysvětlil pro německý autoklub ADAC Uwe Lenhart, právní specialista na trestní a dopravní právo. Totéž platí pro předinstalované detektory rychlostních radarů v mobilních navigačních systémech.
Jak je to jinde v Evropě
Sankce za používání radarových detektorů, tedy tzv. pasivních antiradarů, jsou v Německu stále relativně mírné. Ve Švýcarsku podléhá používání detektorů rychlostních kamer pokutě 200 eur. Pokud používáte radarový detektor v Rakousku, musíte zaplatit až 5 000 eur. To se však netýká aplikací a navigačních systémů pro rychlostní radary, které pouze zobrazují umístění rychlostních radarů, ale pomocí rádiových vln nedetekují radary.
V Belgii, Lucembursku, Švédsku a Srbsku dokonce hrozí trest odnětí svobody od jednoho do šesti měsíců. V Albánii, Bulharsku a Rumunsku jsou naopak detektory rychlostních radarů povoleny.
V Česku povoleny nejsou. „Podle zákona o silničním provozu nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení znemožňující nebo ovlivňující funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, tedy antiradar,“ informuje tiskový mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Za takový přestupek se uloží pokuta od pěti do deseti tisíc Kč, na spolujezdce používajícího příslušnou mobilní aplikaci však české zákony nemyslí.
Ve všech zemích bez výjimky jsou zakázána zařízení, která brání měření rychlosti rušením signálů radarového měření, tedy tzv. aktivní antiradary. Za používání takových zařízení se nejen vybírá pokuta, ale policie je může dokonce zabavit a zničit.
Jednoduchý postup
ADAC dále informuje, že během silniční kontroly může policie kohokoliv ve vozidle požádat o jeho smartphone, pakliže pojme podezření, že je používána aplikace pro detekci měření rychlosti. Policisté jsou také dokonce oprávněni smazat příslušné aplikace. „Ačkoli řidiči nemusí vydávat strážcům zákona PIN, policie může na oplátku zařízení zabavit,“ varuje právník Lehnart. Cestující se tedy musí rozhodnout, zda se smířit s minimálně dočasným odebráním telefonu, nebo zda svůj smartphone odemknou, aby mohli policisté nahlédnout dovnitř.
Z navigací běžně užívaných v ČR umí před stacionárními radary nebo i mobilními policejními hlídkami běžně varovat navigační aplikace Waze, jen stacionární běžně ukazuje i TomTom. Hojně používané Google Mapy funkci radarového detektoru také „umí,“ ale v Evropě běžně není aktivována.
