Ukrajinští obránci sestřelili ruský vrtulník Ka-52
Bojový vrtulník Ka-52 okupantů sestřelen, radují se ukrajinští vojáci. K přesnému zásahu došlo v oblasti střežené Záporožskou samostatnou brigádou teritoriální obrany (TrO). Zářez na pažbu si tentokrát připsala 110. samostatná brigáda TrO, a to ve spolupráci s dalšími připojenými jednotkami. „Posádka byla poslána do pekla,“ informovali Ukrajinci.
Stroj Kamov Ka-52 Alligator je dvoumístný bitevní vrtulník ruské výroby schopný operovat za každého počasí. Ohnivý déšť, který na jeden z těchto strojů začátkem října seslali Ukrajinci bránící svou vlast, však Putinův válečný vrtulník nepřestál. „Posádka byla poslána do pekla. Smrt nepřátelům! Sláva Ukrajině!“ napsali na sociální síti Telegram zástupci bránící se země.
Z dalších informací prezentovaných ukrajinskou stranou na Twitteru vyplývá, že nejde o jediného ruského „aligátora“, který už své zuby do vlasti prezidenta Volodymyra Zelenského nezakousne. Krátce po reportování prvního sestřelu totiž Ukrajinci hlásili další zásah. „Dnes byl ukrajinskými obránci sestřelen ne jeden, ale hned dva ruské bitevní vrtulníky Ka-52. Konkrétně u Orichova a také u Huljajpole,“ zmiňuje na sociální síti zpravodajský účet Walter Report sledující válečné dění.
Válka na Ukrajině
Cena za válku
Ukazatelem ruského zmaru mohou být i statistiky ukrajinského generální štábu. List The Kyiv Independent 2. října informoval, že ve válce již padlo 60 110 vojáků s výšivkou ruské vlajky na rameni. Kromě toho Kreml údajně ztratil také 2 377 tanků a 4 975 bojových obrněných vozidel. V troskách dle dostupných dat skončilo 1 405 dělostřeleckých systémů, 337 raketových systémů s vícenásobným odpalováním a 176 systémů protivzdušné obrany. Z ukrajinského nebe tamní síly smetly 264 nepřátelských letadel, 227 vrtulníků a 1 015 dronů a na bližší průzkum černomořského dna se vydalo 15 ruských lodí, a to včetně kdysi mocného křižníku Moskva. Je ovšem nutné upozornit, že takto zveřejňované údaje není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
S uvedenými čísly by zcela jistě nesouhlasil například ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu, jenž podle stanice BBC v září poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze. Připustil však, že v rámci „speciální operace“ zahynulo „pouze“ 5 937 vojáků hájících barvy Moskvy.
A Russian Ka-52 attack helicopter was reportedly downed by Ukrainian Forces recently in Zaporizhzhia Oblast.#Russia #Ukraine pic.twitter.com/7DIdOufuwt
— BlueSauron👁️ (@Blue_Sauron) October 1, 2022
Jistým vodítkem o tenčících se personálních možnostech ruské válečné mašiny přitom může být částečná mobilizace vyhlášená prezidentem Vladimirem Putinem v minulém týdnu. Jeho cílem je do krevního oběhu ruské armády napumpovat dalších 300 tisíc rekrutů.
Potrava pro děla
Do jaké míry ale tento krok zafunguje? Například vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS sdělil, že pokud by se Kreml odhodlal nasadit své čerstvě zmobilizované brance přímo do bojů na Ukrajině, dopadlo by to pro ně „strašlivým masakrem“.
Podobný názor zastává i bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Ten navíc upozornil, že pověstný, a údajně téměř nevyčerpatelný, fond lidských zdrojů ruské armády je spíše chimérou: „Pokud by ruský prezident Vladimir Putin přistoupil k všeobecné mobilizaci, pak by sice dokázal získat pro armádu možná až 30 milionů lidí, ale zničil by tím svoji zemi,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS generál Šedivý.
Podrobné válečné dění na Ukrajině můžete sledovat přímo zde.
