Vědci mohou virus pěstovat v bezpečných laboratorních podmínkách a zde pak sledovat jeho vývoj. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Vědci se po objevení varianty omikron, která nejspíše pochází z Jihoafrické republiky, okamžitě pustili do jejího zkoumání. Řeší se její nebezpečnost v porovnání s jinými variantami. Teoreticky by mohla být jakousi spásou, pokud by způsobovala mírnější průběh onemocnění COVID-19. To se ale dozvíme až za určitý čas. Experti ji napřed potřebují důkladně zmapovat a prozkoumat.
Odborníci se po objevení nové varianty zvané omikron takřka ihned pustili do nové práce. Mají v úmyslu zjistit vše, co lze. Cílí primárně na vlastnosti nové varianty koronaviru. Informuje o tom americká televize CNN.
Vědce zajímá například míra infekčnosti omikronu, ale také to, zda způsobuje závažný průběh onemocnění nemoci COVID-19. Na přetřes samozřejmě dojde i její šíření u očkovaných osob. Výzkumný projekt už spustila například společnost AstraZeneca, která sama přišla s jedním druhem vakcíny, jenž je dnes pojmenován Vaxzevria. Společnost již rozběhla práce v afrických státech Botswana a Svazijsko. Obě země hraničí právě s JAR.
Výzkumníci tak testují vzorky nové varianty například na odebrané krvi vakcinovaných dobrovolníků a lidí, kteří onemocnění COVID-19 v minulosti prodělali. Do zkoumání se už pustily i společnosti Johnson & Johnson či Pfizer.
Americký imunolog a hlavní představitel boje proti pandemii koronaviru v USA Anthony Fauci uvedl, že vědci mohou virus také pěstovat v bezpečných laboratorních podmínkách. Zde pak lze sledovat jeho vývoj a aplikovat k němu právě vzorky krve očkovaných či neočkovaných osob.
Nějaký čas však potrvá, než přijdou relevantní výsledky výzkumů. První informace se očekávají za dva až čtyři týdny.
Flegr: Omikron možná pomůže ukončit pandemii
Svět se omikronu zatím velmi obává. Řada států přerušila letecká spojení mezi svými městy a Jižní Afrikou, stejně tak se zpřísnily podmínky po příletu z afrických zemí. Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím pouze uvedla, že se jedná o silně nakažlivou mutaci, a tudíž přináší velké riziko.
Na druhou stranu se zatím ukazuje, že průběh onemocnění po nakažení mutací omikron bývá jiný a především mírnější. Projevuje se těžkou únavou, bolestí hlavy a těla. Začíná se tak hovořit o tom, že omikron by nakonec mohl být nepravděpodobným zachráncem.
Že by varianta omikron mohla pomoci, si myslí i evoluční biolog Jaroslav Flegr. „My se jí bojíme, ale možná nám pomůže tuto epidemii ukončit. Jsou náznaky, že by mohla mít nižší patogenitu a méně by ubližovala nakaženým, což by byl dar z nebes,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Flegr.
„Pokud se prokáže, že omikron způsobuje mírnější formu onemocnění, byl by to předčasný dárek k Vánocům,“ napsal na Twitteru německý zdravotnický expert a možný příští spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.
